Plánované vykácení 84 stromů na Střeleckém ostrově by způsobilo výrazné ochuzení ekosystémových služeb. Odborníci vyčíslili, že škoda by dosáhla 26,5 milionů korun ročně. Do doby, než by vyrostly na ostrově nové stromy, by se tak přechodná ztráta vyšplhala na půl miliardy korun. Vědci započítali klimatizační funkci stromů, produkci kyslíku, čištění a retenci vody a kapitálovou hodnotu biodiverzity. Nový posudek objednalo sdružení Arnika, které chce docílit omezení kácení pouze na nemocné stromy.
„Radnice Prahy 1 chce do rekonstrukce ostrova investovat 40 milionů korun. Nyní vidíme, že pokácení zdravých stromů by způsobilo škodu desetinásobně vyšší,“ řekl Martin Skalský ze sdružení Arnika, který chce prosadit omezení kácení na nezbytné minimum.
„Revitalizací se musí rozumět především revitalizace vegetace ostrova (lidé jsou tam pouhými návštěvníky) a nikoli zvětšování ploch zpevněných povrchů. Je proto třeba přehodnotit navržený projekt a kácet výběrově pouze ty jednotlivé stromy, které znamenají akutní bezpečnostní riziko pro návštěvníky ostrova a nahrazovat je okamžitě výsadbou nových stromů, zejména druhů přirozených danému prostředí,“ píše se v posudku, který vypracovali doc. Ing. Josef Seják, CSc., a doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.
Podle jejich výpočtu činí souhrnná plocha korun stromů určených k pokácení více než sedm tisíc metrů čtverečních. Z tohoto údaje pak vědci na základě vlastní metodiky vypočítali finanční hodnotu jednotlivých služeb, které stromy poskytují lidem.
„Často podléháme mylnému dojmu, že příroda funguje zcela zdarma a že si jí nemusíme vážit. V hustě zastavěném území města se ale bez služeb poskytovaných stromy neobejdeme. Mají bezprostřední dopad na lidské zdraví a kvalitu prostředí, v němž žijeme,“ vysvětluje RNDr. Jan Pokorný.
„Naše metodika oceňování služeb ekosystémů bude brzy předložena Ministerstvu životního prostředí ČR, pro něž jsme ji vyvinuli,“ doplňuje druhý z autorů, doc. Ing. Josef Seják. „Přepočítávání služeb přírody na peníze je sice pomocnou metodou, nicméně v dnešní době takovým číslům na rozdíl od abstraktních vyjádření rozumí každý. Je třeba si uvědomit, že kácením zdravých stromů by vznikly nepředstavitelné škody,“ říká Josef Seják.
„Jsme svědky posunu hodnot. Dříve všude převládal les, dnes už fungujících ekosystémů ubývá, proto máme více přívalových dešťů na straně jedné a sucha na straně druhé,“ říká Jan Pokorný. „Kdyby se snad hodnota ekosystémových funkcí, kterou uvádíme, zdála někomu vysoká, jen ať si zkusí vyrobit les. Nemáme znalosti ani peníze na to, abychom dokázali vyrobit živý organismus,“ vysvětluje Pokorný.
Celkovou rekonstrukci Střeleckého ostrova plánuje radnice Prahy 1. Součástí projektu má být i vykácení zhruba třetiny z celkem 287 stromů. Soudně znalecký posudek, zadaný sdružením Arnika, ovšem prokázal, že nemocných stromů je pouze 37, ostatní měly být pokáceny jen z architektonických důvodů.
Starosta Prahy 1 v minulém týdnu rozhodl o založení pracovní komise, která znovu prověří projekt rekonstrukce ostrova a doporučí jeho změny. Členy komise jsou jak zástupci radnice a projektanta, tak i představitelé občanských sdružení a nezávislí odborníci. Komise se poprvé sejde dnes, 14. července.
Poznámky:
(1) Jaká je roční hodnota služeb, které poskytuje 84 stromů na Střeleckém ostrově, určených k pokácení?
| Klimatizační funkce | 11 844 000 Kč |
| Zadržování a čištění vody | 12 055 500 Kč |
| Produkce kyslíku | 2 467 500 Kč |
| Roční hodnota biodiverzity | 108 912 Kč |
(2) Celý text posudku Vám v případě zájmu zašleme e-mailem.
(3) Další informace o plánované rekonstrukci Střeleckého ostrova v tiskových zprávách Arniky:
Nedělejte ze 'Střeláku' Žofín, vyjádřili se znalci / 18. 6. 2009
/nedelejte-ze-strelaku-zofin-vyjadrili-se-znalci
Střelecký ostrov: magistrát povolil přestavbu / 25. 5. 2009
/strelecky-ostrov-magistrat-povolil-prestavbu
Praha 1 plánuje přestavbu Střeleckého ostrova / 18. 3. 2009
/strelecky-ostrov-se-ma-zmenit
Fotogalerie Střeleckého ostrova
Kampaň Města pro život byla podpořena z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.
