Firma ADI OIL má v plánu ve Šternberku vybudovat první technologii na výrobu minerálního oleje z nerecyklovatelného plastového odpadu v České republice. Podle spolku Arnika však při výrobě hrozí vznik a emise dioxinů a karcinogenních uhlovodíků přímo do ovzduší a tím ohrožovat zdraví obyvatel a negativně ovlivňovat životní prostředí.
Společnost ADI OIL plánuje ve Šternberku blízko obytné zástavby postavit depolymerizační zařízení na výrobu minerálního oleje z nerecyklovatelného plastového odpadu, které má zpracovávat až 348 tun odpadu ročně. Projekt nyní prochází procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA. V plánovaném zařízení se má vyrábět minerální olej, který se používá v rafinériích pro výrobu dalších chemických látek. Spolek Arnika, který se dlouhodobě znečištěním životního prostředí průmyslovými podniky zabývá, upozornil na možné dopady provozu na zdraví lidí i okolní přírodu.
„Nevěříme tomu, že se podaří zajistit, aby se do odpadního plastu nedostalo např. PVC nebo plasty obsahující zpomalovače hoření, ze kterých během výroby mohou vznikat dioxiny i další toxické látky. Pro oznamovatele je nepochybně pohodlnější, když bude záměr hodnocen z pohledu ochrany ovzduší jako výroba minerálních olejů než jako spalování odpadů, kam de facto patří,“ upozorňuje na možná rizika Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
Problém podle Arniky spočívá v tom, že výroba oleje probíhá tepelným zpracováním jako ve spalovně. Přesto má výroba oleje mnohem mírnější limity emise škodlivin do ovzduší. Například pro některé těžké kovy nejsou limitní koncentrace stanoveny vůbec. Během výroby může docházet ke vzniku vysoce rizikových dioxinů, které negativně ovlivňují fungování štítné žlázy a endokrinního systému vůbec, některé z nich mohou způsobovat rakovinu a další zdravotní problémy. Při zpracování plastů s bromovanými zpomalovači hoření budou vznikat i bromované dioxiny, které nebyly při posouzení vlivů provozu vzaty v potaz. Kromě nebezpečí, které představují pro zdraví lidí, mohou obyvatele v blízké zástavbě obtěžovat nadměrným zápachem také těkavé organické látky. To samé platí pro ochranu vod, protože samotný produkt obsahuje látky vysoce nebezpečné pro vodní organismy a ochranu před jejich únikem do vod projekt neřeší v dostatečné míře.
„Požádali jsme proto, aby společnost ADI OIL doplnila informace o emisích bromovaných dioxinů a rovněž informace o emisích benzenu a dalších jednoduchých aromatických uhlovodíků,“ uzavírá Petrlík.
Projekt vznikl za finanční podpory Ministerstva životního prostředí. Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárce.
