U pramenů krásné a divoké řeky Sany se v neděli už po osmé konal každoroční protest proti jejímu přehrazování. Akce se zúčastnil i tým Arniky, aby podpořil prohlášení této jedinečné lokality za přírodní památku. Podoba řeky a život v ní je v současné době ohrožen výstavbou zbytečných přehrad, proti čemuž bojují lidé z okolí. Navzdory jim byla ani ne půl kilometru od pramene řeky v březnu spuštěna vodní elektrárna Medna a další projekty mají přijít záhy.
Dnešek není jen celosvětovou oslavou Mezinárodního dne životního prostředí. Lidé v Bosně a Hercegovině právě dnes slaví také Den řeky Sany. Místní obyvatelé a ekologové nedělním setkáním upozorňují na obrovské škody, které s sebou stavba hydroelektráren přináší. Přehrada na Saně zdevastovala říční koryto, což v současné době vede k úhynu ryb a nedostatku vody pro okolní vesnice.
"Posíláme příslušným institucím zprávu, že prameny, coby srdce řeky Sany, by měly být chráněny a vyhlášeny přírodní památkou navzdory hanebně postavené vodní elektrárně Medna, která bude navždy ukázkou jednoho z největších pochybení a zločinů proti přírodě a lidem," oznámili ochránci řeky.
Prameny řeky Sany nedáme!
Na setkání nechyběli ani zástupci Arniky. “Letos v létě tady plánujeme provést biologický průzkum. Data by poté měla sloužit jako důkaz unikátního charakteru místa a k politickému tlaku na vyhlášení pramenů řeky Sany přírodní památkou,” prozrazuje Zuzana Vachůnová, koordinátorka bosenských projektů. Předseda Arniky Martin Skalský dodává: “Budeme moc vděčni za pomoc a podporu.”
VIDĚT BOSENSKÉ ŘEKY? ZA PÁR LET UŽ TAK KRÁSNÉ BÝT NEMUSÍ! ➨ POMOZTE JE ZACHRÁNIT
Nevyčíslitelné jsou škody, které na přírodě napáchala samotná výstavba obrovského vodního díla. Celá zdejší oblast má přitom značný turistický potenciál, což by mohlo pomoci zdejším lidem i místní ekonomice.
Háčkem je právě legislativa, potvrzuje Viktor Bjelić z bosenského Centra pro životní prostředí. "Dokud nebudou prameny Sany pod nějakou právní ochranou, bude jim vždy hrozit nebezpečí přehrazení,” varuje Bjelić a dodává: "Kdyby lidé Sanu viděli na vlastní oči, nikdy by tohle nemohli dopustit."
Exportovat vlastní zemi
Zatím mají ale společnosti investující do přehrad volné ruce. V případě Medny je investorem rakouská energetická společnost Kelag. Ta nechala na řece zbudovat elektrárnu derivačního typu, kdy pozdemní kanály odvádějí vodu k více než dva kilometry vzdálené turbíně kvůli vyššímu výkonu. Ten je přitom i tak pouhých 5 MW a bývalé koryto řeky je na dotyčném úseku téměř vyschlé. V neděli zde ochránci řeky našli několik uhynulých vranek obecných (Cottus gobio).
Řeka Sana. Dřív životaplná, divoká a krásná, dnes už je k nepoznání. Snad nikdy nevypadala fotka "předtím-poté" tak smutně. (FOTO: Centar za životnu sredinu)
Téměř desetiletý boj místních proti elektrárně Medna tedy svého úspěchu nedosáhl, ale podle všeho zdaleka nekončí. Přímo Saně hrozí dva další podobné projekty. "Medna je odstrašující ukázkou naprostého selhání ochrany přírody. Musíme dál bránit řeku Sanu a také všechny ostatním před podobným zabetonováním,” uzavírá Skalský.
Ačkoliv jsou hydroelektrárny často prezentovány jako přírodu nezatěžující alternativa, při nejmenším na Balkáně opak je pravdou. Plánovaná výstavba až 300 přehrad v Bosně a Hercegovině a dokonce desetinásobek na celém poloostrově může způsobit vážný nedostatek vody pro celý region.
