Petice „Stop spalovně Mělník“ požaduje zastavení projektu na největší spalovnu v České republice. Plánovaná spalovna, které ČEZ říká ZEVO Mělník, podle občanů především ze sousedních obcí přispěje k devastaci životního prostředí Polabí a možnému snížení životní úrovně obyvatel Mělnicka. Petici již podepsalo přes třináct set lidí.
Skupina ČEZ plánuje spalovnu uvést do provozu v roce 2024. Argumentuje přitom zákazem skládkování odpadů, který má od toho roku v ČR platit. Předložená dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) má však řadu vážných nedostatků.
Místní mají obavy z emisí nebezpečných látek, k nimž má v plánovaném komplexu elektrárny Mělník spalovna přispívat z jedné třetiny až poloviny. Půjde i o obzvláště nebezpečné látky, jako jsou toxické těžké kovy anebo například rakovinotvorný benzo(a)pyren, pro který jsou již dnes v okolí elektrárny překračovány imisní limity.
„Společnost ČEZ deklarovala plán v Horních Počaplech ročně spálit až 320 tisíc tun odpadu zejména ze Středočeského kraje. Spalovna tak svou kapacitou převýší tu v pražských Malešicích a bude vůbec největším zařízením svého druhu v České republice," uvádí zástupkyně petičního výboru PhDr. Hana Beranová. "Chybí nám ovšem zdůvodnění, proč je třeba postavit zrovna tak velký závod a porovnání s jinými možnostmi naložení s odpady,“ dodává mj. vedoucí spolku Ekozahrada pod věží.
Kromě emisí ze samotné spalovny znepokojuje místní také s jejím provozem spojená dopravní zátěž už tak silně namáhaných silnic vedoucích okolními obcemi. Z těchto důvodů požaduje dosavadních 1350 signatářů petice: „zastavení projektu spalování odpadů ZEVO Mělník a snahu nahradit jej méně centralizovaným a ekologičtějším systémem nakládání s odpady.“
Se současnou podobou projektu ZEVO Mělník už vyjádřila nesouhlas i zastupitelstva obcí Dolní Beřkovice a Horní Počaply. Kriticky se k němu vyjadřují i zastupitelé Mělníka, včetně starosty MVDr. Ctirada Mikeše.
Projednání svoláno do Mělníka na 8. března
Skupina ČEZ předložila projektovou dokumentaci EIA začátkem února. V těchto materiálech však není zahrnut popis konkrétní technologie, kterou chce při spalování využívat. To je přitom zásadní aspekt, který může výrazně ovlivnit množství toxických emisí.
„To, že v dokumentaci chybí údaje o konkrétní technologii, považujeme za naprosto nepřípustné,“ sděluje stanovisko Arniky RNDr. Jindřich Petrlík, expert na toxické látky. „ČEZ také nepočítá s instalováním filtru na zachycování emisí rtuti, které mají být dle jeho výpočtů poměrně vysoké. Bylo by rozhodně žádoucí srovnat zvolené řešení s variantami pro jiné způsoby nakládání s odpady, které budou efektivní i v dlouhodobém horizontu,“ uzavírá Petrlík.
Důležitým mezníkem v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí bude veřejné projednání, které svolalo Ministerstvo životního prostředí na 8. března od 16 hodin do Mělnického kulturního centra.
VYJÁDŘENÍ K PLÁNOVANÉMU PROJEKTU ZEVO MĚLNÍK:
RNDr. Jindřich Petrlík – vedoucí programu „Toxické látka a odpady“ spolku Arnika: „Ve hře je budoucnost a životní prostředí lidí, kteří žijí v okolí mělnické elektrárny. Dopad na ně nebyl důkladně zhodnocen, protože ani nemohl být. ČEZ přichází s virtuálním projektem a chce volnou ruku pro výstavbu provozu, u kterého v tuto chvíli nikdo s jistotou neví, jak bude vypadat a fungovat. Ve spalovně nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem například použili neodzkoušenou technologii pro zachycování dioxinů a důsledkem byla závažná havárie v dubnu 2013. Podobnému vývoji se snažíme s pomocí místních obyvatel zabránit. Doufáme, že Ministerstvo životního prostředí na virtuální projekt spalovny nevydá kladné stanovisko.“
PhDr. Hana Beranová – zástupkyně petičního výboru, vedoucí spolku Ekozahrada pod věží z Horních Počapel: „Zástupci ČEZ často argumentují zákazem skládkování, který má platit od roku 2024. Na únorovém setkání s občany v Horních Počaplech přitom museli přiznat, že na strusku, popel a popílek, které po spálení odpadů ve spalovně zbydou, se zákon nevztahuje. Tento „zbytek“ přitom představuje asi třetinu objemu, který se do spalovny přiveze. 112 tisíc tun odpadu ze spalovny tedy poputuje kam jinam než na skládku. Z tohoto pohledu není možné považovat navrhovanou spalovnu za ekologické řešení, jak se je zástupci ČEZu snaží lidem vymalovat v růžových barvách.“
Mgr. Kristýna Hypšová – obyvatelka Vliněvsi obce spadající pod Dolní Beřkovice: „To, že se kvalita ovzduší nezhorší, pro nás není nijak dobrá zpráva. My bychom chtěli dýchat čistší vzduch než teď a to právě mělnická spalovna nezaručí. Naštěstí se o projektu dozvídá stále více a více lidí a většina z nich s výstavbou nesouhlasí a mají pro to rozumné důvody. Vždyť spalovna nenávratně ovlivní život v obcích, hodnotu pozemků a možná i zdraví našich dětí.“
