Pardubice - město perníku, chemie a aktuálně případu „Tyršovy sady".
Že se něco děje, jsem si uvědomila v únoru 2011, kdy se mi do rukou dostal nevinně vyhlížející článek, uveřejněný v Informačním bulletinu Městského obvodu Pardubice 1, který informoval o kácení stromů v Tyršových sadech těmito slovy: cituji: „...v porovnání k celkovému počtu stromů v celém parku se dá hovořit o skoro zanedbatelném množství"- míněno množství poražených stromů. Podepsán: Odbor dopravy a životního prostředí. Posléze vyšlo najevo, že pod pojmem „skoro zanedbatelné množství" měli úředníci na mysli 400 stromů z celkového počtu 1000 přítomných stromů, tedy 40% jejich celkového množství.
Naštěstí si obyvatelé Pardubic velmi dobře uvědomují, jak důležitou roli stromy v životě města hrají. Svědčí o tom fakt, že petici nesouhlasu s nadměrným kácením stromů podepsalo 5100 občanů.
Architekt, jehož projekt obnovy sadu byl vybrán pardubickými zastupiteli k realizaci, preferuje tzv. podhledový park, z pohledu běžného smrtelníka řídký park, který by v případě Tyršových sadů vedl k vykácení 40% stromů a většiny keřů. Podhledový park byl realizován- /přes odpor místních obyvatel, kteří se peticemi marně snažili zabránit vykácení vzrostlých stromů / v Poděbradech. Poděbradský park jsem navštívila a nevzbudil ve mně valného nadšení- divná pergola, kde se při chůzi prohýbají prkna pod nohama, v kamenném korytu rychle proudící voda- což je jistě finančně náročné, s přihlédnutím k nezbytné činnosti čerpadel. Mladé stromky, nasázené do pravoúhle umístěných řad.
Další projekt obnovy parku zmíněného architekta se měl uskutečnit na Střeleckém ostrově, s plánovaným pokácením 1/3 přítomných stromů. Občanské iniciativy se proti kácení postavily, a tak nebyl projekt -zatím- realizován.
Stromy jsou krásné živé organismy, díky jejichž přítomnosti je život ve městech a zvláště ve městech, postižených exhalacemi, snesitelnější. Snižují hladinu okolního hluku, při procesu fotosyntézy produkují velké množství kyslíku /vzrostlý strom v jednom slunečném dni vytvoří až 1000 litrů kyslíku/, zamezují dalšímu šíření malých prachových částic, na něž jsou navázány kysličníky dusíku a síry a jiné chemické sloučeniny. Vdechování takovýchto prachových částic vede k podráždění sliznic dýchací soustavy, ke vzniku chronického zánětu průdušek, snížení plicních funkcí, ke vzniku zánětlivých plicních chorob. U některých chemických sloučenin, které se váží na malé prachové částice, byl prokázán kancerogenní, tj. rakovinotvorný účinek. Neopominutelným producentem chemických exhalací je Synthesia v Semtíně- sice umístěná několik kilometrů severozápadně od Pardubic, ale větrné proudy, vanoucí od ní, přinášejí znečištění přímo na Pardubice. Tyršovy sady tvoří přirozenou ochranu před těmito exhalacemi. Pokud by došlo k vykácení vzrostlých stromů, byly by prachové částice, s na ně navázanými chemickými sloučeninami, zanášeny přímo do centra Pardubic. V podzimních a zimních měsících, kdy listnaté stromy opadávají, přebírají očistnou funkci stromy jehličnaté, které mají schopnost zachycovat mlhy a jemné deště, po stromech pak stéká znečištěná voda do země.
Z výše uvedených důvodů není vhodné, vzrostlé stromy kácet, úprava zeleně by měla být šetrná, projekt takový, aby bylo maximální množství zeleně, především stromů a keřů, zachováno. Jaká je situace nyní? O tom, má-li být projekt uskutečněn ve své technické části, což by, dle slov primátorky, mohlo obnášet pokácení např. 80 ti stromů, měli zastupitelé rozhodnout na své listopadové schůzi- přesunuto nyní na schůzi prosincovou.
Otázkou zůstává, zda by nebylo lepší, zvolit jiný projekt, podstatně šetrnější k přítomné zeleni. Osobně soudím, že ano.
MUDr Jiřina Lojdová
/autorka článku je plicní lékařka, pracuje v Pardubické krajské nemocnici as./