perfluorooktanová kyselina (PFOA)

Podrobná charakteristika

Perfluorooktanová kyselina (PFOA), známá též pod označením C8 je syntetická, organická kyselina s relativně bohatou minulostí. Na trh byla PFOA uvedena společností 3M v roce 1947. Společnost DuPont začala s výrobou PFOA v roce 1951. DuPont čelí celé řadě žalob za vědomé znečištění životního prostředí, utajované výsledky výzkumů prokazující škodlivost PFOA na zdraví a za spojené zdravotní újmy dělníků, zemědělců a komunit žijících v blízkosti továrny v Parkersburgu v Západní Virginii. DuPont byl donucen zaplatit řadu finančních kompenzací za způsobené zdravotní újmy, které dosáhly v roce 2017 téměř 700 milionů dolarů.

Díky svému lyofobnímu a hydrofobnímu charakteru nalezla PFOA v lidském světě široké uplatnění. Byla používána pro úpravu nejrůznějších látek, textilií a kůží, byla součástí průmyslových vosků i jejich odstraňovačů, těsnících materiálů, obalů na potraviny, voskovaného papíru, dentálních nití, nepřilnavého nádobí (PTFE, nebo teflon) a membránového oblečení. V současnosti je její využití omezeno na farmaka, speciální ochranné pracovní oděvy, fotolitografický průmysl, zdravotnické přístroje a hasící pěny. Vyjma farmak se počítá s ukončením výjimek z globálního zákazu PFOA v roce 2023 a 2025. PFOA byla vyrobena za účelem být odolná, v prostředí proto v zásadě nedegraduje. PFOA kontaminuje všechny složky životního prostředí, určité množství je změřitelné v krevním séru prakticky každého člověka. Rezidua PFOA byly nalezeny ve vzduchu, půdě, vodě, rostlinách, dobytku, v nejrůznějších potravinových obalech, krabicích a těsnících materiálech. Účinky na zdraví lidí a zvířat

Člověk je nejčastěji PFOA vystaven prostřednictvím kontaminované potravy a vody. PFOA má bioakumulační potenciál, nejvyšší koncentrace se nacházejí v játrech, ledvinách a krvi. Po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy thyroidních hormonů (štítné žlázy). Byl popsána zvýšená pravděpodobnost výskytu rakoviny jater, poruch imunitního a nervového systému. Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny hodnotí PFOA jako potenciální lidský karcinogen. U zaměstnanců továren DuPont, kteří přicházeli do styku s PFOA, byly naměřeny až tisíckrát vyšší dávky této látky v krvi. U lidí žijících a pracujích v blízkosti továren byl prokázán častější výskyt rakoviny jater a dalších chronických jaterních onemocnění.

U žen s vyšší hladinou PFOA v krvi bylo poukázáno na zvýšené riziko potratů. Děti mezi 12 a 15 rokem častěji trpěly poruchami soustředění a hyperaktivitou (ADHD), u dívek byl pozorován pozdější nástup puberty. PFOA ovlivňuje působení hormonů zejména v období puberty, je tedy označována i jako endokrinní disruptor.

PFOA může do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňována z ošetřených výrobků.

PFOA mohou do organismu proniknout orální cestou (konzumace kontaminované potravy), inhalací (aerosoly impregnačních prostředků, prachové částice sorbované PFOA) nebo v malé míře také dermální cestou (impregnované materiály). Nejenom potraviny ale i obalové materiály (sáčky na popcorn, krabice na pizzu apod.) představovaly významnou cestou lidské expozice. Po vstupu do organismu dochází k adsorpci PFOA a jejich distribuci zejména do jater a tělních tekutin a posléze se váže na proteinovou složku tkání.

PFOA je z organismu člověka postupně vylučována, nicméně vzhledem k současně probíhající expozici neexistuje prakticky žádná pravděpodobnost, že jsou z lidského organismu během života zcela eliminovány. Odhaduje se, že polovinu přijatého množství PFOA lidské tělo vyloučí přibližně za 1 – 3 roky. 

Mezi možné škodlivé účinky PFOA patří vliv na transport a metabolismus mastných kyselin, syntézu cholesterolu, oxidační stres a reakce zprostředkované cytochromem P–450 (CYP). PFOA může způsobovat rakovinu jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, způsobovat reprodukční toxicitu – mortalitu čerstvě narozených mláďat pravděpodobně spojenou s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu.