Dvacet let po svém schválení zůstává Aarhuská úmluva stále unikátní pojistkou prosazování práva na zdravé životní prostředí. Mezinárodní dohoda OSN, přijatá v červnu 1998 v dánském městě Aarhusu, dává lidem v Evropě a bývalém Sovětském svazu právo na informace, účast v rozhodování a právo na nezávislý soud.
Slavnostní ceremoniál probíhá dnes v rámci setkání signatářských států v centru OSN v Ženevě. Účastní se ho i český spolek Arnika, který se zabývá praktickým uplatněním principů Aarhuské úmluvy v Česku i v zahraničí.
Hlavně v zemích, které mají dlouhodobé problémy s dodržováním lidských práv a vymahatelností práva, představuje úmluva mezinárodní oporu. Jejich vlády jsou povinny předkládat pravidelné zprávy o dodržování Aarhuské úmluvy a lidé se mohou obracet na nezávislý výbor. Ten do dnešního dne projednal bezmála padesát stížností, které v řadě případů napomohly k prosazení kvalitnějších zákonů nebo zajistily jejich dodržování.
“Ve střední Evropě se Aarhuská úmluva ukazuje jako důležitý nástroj ve chvíli, kdy vlády zemí Visegrádu sahají k represím proti občanské společnosti a omezují demokratický prostor,” uvádí předseda Arniky Martin Skalský s tím, že v poslední době nabývá ochrana ekologických aktivistů proti represím a násilí na významu. Proto organizace před rokem spustila webové stránky, které na perzekuce upozorňují.
Česko donedávna příkladem
Česká republika přistoupila k dokumentu Evropské hospodářské komise OSN hned na počátku a dlouhé roky patřila k zemím, kde veřejnost měla značné možnosti vstupovat do věcí veřejných. I tak se ale občas objevovaly kauzy vyloučení občanů z rozhodování.
Situace se výrazně změnila v loňském roce s novelou stavebního zákona. Na návrh skupiny poslanců ČSSD vedených Jaroslavem Foldynou byla přijata úprava, která od 1. ledna tohoto roku vyloučila širší veřejnost ze všech územních i stavebních řízení. Kromě toho také omezila rozsah staveb, u nichž se hodnotí dopady na životní prostředí.
“Přes spolky a nevládní organizace měla veřejnost možnost, aby se ke stavbám v okolí vyjadřovala. Spolky mohly být účastníkem stavebního nebo územního řízení. To se nyní ruší,” kritizovala tehdy legislativní změnu senátorka Jitka Seitlová.
Úmluva byla podepsána 25. června 1998 v třísettisícovém dánském městě Aarhus a v platnost vstoupila o tři roky později. Za Českou republiku připojil svůj podpis tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Následně, 6. července 2004, byla úmluva ratifikována s účinností od října téhož roku. K dnešnímu dni je pod dokumentem podepsáno 46 států a Evropská unie. Dosud neratifikovalo Lichtenštejnsko a Monako, zatím posledními státy jsou Island a Švýcarsko.
Tisková zpráva UNECE o 20letém výročí Aarhuské úmluvy
Seznam zemí, které podepsaly Aarhuskou úmluvu
Mapa zemí, které podepsaly Aarhuskou úmluvu
Zkušenosti z naplňováním Aarhuské úmluvy ve vybraných zemích:
Ukrajina – Navzdory postupnému prosazování demokratických mechanismů, občané nemohou najít téměř žádné informace v on-line databázích a stále musí úřady adresovat písemně. Často je také nemožné se dozvědět o probíhajících rozhodovacích procesech. S tím bojuje například lvovská nezisková organizace Společnost a životní prostředí (Суспільство і довкілля), které se podařilo zlepšit procesy posuzování vlivů na životní prostředí pro stavby. Velká průmyslová města však stále trpí dlouhodobým znečištěním ovzduší, které patří k nejhorším na světě. Zajištěno ale není kvalitní monitoring úrovně znečištění ani zapojení veřejnosti. Někteří ekologičtí aktivisté nebo demonstranti byli v minulých letech omezováni či dokonce fyzicky napadeni.
Bosna a Hercegovina – Odpovědné úřady balkánské republiky často neplní své závazky. V roce 2017 nebyla vůbec vypracována povinná oficiální zpráva o dodržování úmluvy a po dva roky země neměla svého kontaktního pracovníka dohlížejícího na naplňování úmluvy. Podle analýzy zpracované bosenským Centrem pro životní prostředí a spolkem Arnika země zaostává ve vymahatelnosti práva a zapojení veřejnosti. Lidé se na úřady musejí obracet písemně a jen 55 % z nich dostane na svou žádost odpověď. Ačkoliv se soudy konečně začaly aktivně zapojovat do územního plánování a vydávání povolení zohledňující životní prostředí, jedním z hlavních problémů jsou stavební řízení. Zejména olbřímí výstavba vodních elektráren má pro místní občany nepříjemné dopady. Ti však často nemají o projektech potřebné informace. Vesničané v obcích Fojnica, Kotor Varoš nebo Kruščica se stavebním stojům postavili doslova, ale někteří ale byli kvůli tomu omezeni na svých právech.
Bělorusko – Ratifikace úmluvy nastavila dlouhodobý trend kultivace stávajících právních předpisů. Bělorusům se do jisté míry zpřístupnily informace související s životním prostředím. Také se mohou častěji zapojovat do rozhodování, tato oblast ale stále vyžaduje výrazné zlepšení. Mnoho pozitivních změn v legislativě bylo dosaženo díky rozhodnutím kontrolního výboru úmluvy nebo na zasedáních zúčastněných zemí. Během posledního setkání stran úmluvy v černohorské Budvě běloruská vláda obviněna z pronásledování ekologických aktivistů, za což si vysloužila mezinárodní důtku.
