Nový stavební zákon ignoruje výzvy, kterým čelí společnost v době zásadních klimatických změn. Místo, aby novou výstavbu podmínil využitím dostupných inovativních postupů v oblasti úspor energie, hospodaření s dešťovou a šedou vodou a ochrany nezastavěných území, soustředí se výhradně na rychlost povolovacího procesu a odebírání práv účastníkům povolovacích řízení. Upozorňují na to organizace Arnika, Česká společnost pro právo životního prostředí a Zelený kruh.
O nedostatcích a rizicích spojených s novým stavebním zákonem se bude diskutovat na semináři „Rekodifikace stavebního práva: Zrychlení výstavby nebo poškození životního prostředí a dalších veřejných zájmů?“, který se koná v Poslanecké sněmovně 2. července a který pořádá Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pod záštitou předsedkyně výboru Dany Balcarové, senátorky Jitky Seitlové a místopředsedy Ústavně právního výboru Parlamentu ČR Jana Chvojky.
Jaký program semináře čeká?
„Pro úspěšnou adaptaci na změny klimatu potřebujeme změnit řadu zákonů a vyhlášek. Dobře připravená pravidla a předpisy mohou pomoci samosprávám připravovat a realizovat projekty, které budou účinně reagovat na projevy klimatické krize, jako je přehřívání měst, nedostatek vody či povodně, nevratný zábor zemědělské půdy či úbytek volné krajiny na okrajích měst. Nový stavební zákon se však vydal zcela opačným směrem,“ říká Petra Kolínská ze Zeleného kruhu, která na semináři představí hlavní nedostatky návrhu z pohledu ekologických organizací.
„Nový zákon vzniká bez jakékoliv analýzy současných problémů, proto legislativní paskvil napsaný pro developery skutečné příčiny zdržování neřeší. Namísto toho o pravomoci přijdou ti, kterých se negativní dopady výstavby dotknou nejvíce – samosprávy i dotčená veřejnost a vlastníci nemovitostí v okolí budoucí výstavby,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky. Na semináři představí dílčí analýzu Dlouhé povolování výstavby v Česku – data, praxe a nová legislativa.
„Návrh zákona likviduje právní ochranu životního prostředí všude kromě chráněných území, tedy na 80 % rozlohy naší země. Stavebníci, inženýři a architekti nemohli od našeho zprivatizovaného státu dostat lepší dárek než ten, že o vynětí půdy ze zemědělského či lesního půdního fondu nebo o posuzování vlivů na životní prostředí mají do budoucna rozhodovat již jen samotné stavební úřady,“ hodnotí aktuální návrh Petr Svoboda, expert na správní právo z České společnosti pro právo životního prostředí. Během semináře návrh zákona okomentuje z pohledu ochrany veřejných zájmů a práva veřejnosti účastnit se řízení o projektech, které ovlivní životní prostředí.
Klíčem k lepšímu stavebnímu právu je podle ekologických organizací úplná digitalizace plánovacích a povolovacích procesů a především kvalitativní analýza současné praxe. Pokud si vláda neopatří informace o důvodech průtahů v řízeních a pro nové nástroje nezíská podporu všech klíčových subjektů, nevyhovující situace se ještě zhorší.
Základem hledání rovnováhy mezi soukromými a veřejnými zájmy při výstavbě má být transparentní proces, ve kterém stavební úřad posoudí připomínky všech dotčených subjektů. Návrh stavebního zákona však všechno posuzování koncentruje do rukou stavebního úřadu, který bude současně orgánem ochrany přírody, hygienikem i odborným garantem řízení o vyjmutí pozemků ze zemědělského fondu. V řadě případů bude v roli pouhých diváků nejen dotčená veřejnost, ale také místní zastupitelé, neboť vláda si do zákona vepsala mimo jiné pravomoc umístit do jakékoli obce jakoukoli stavbu dle své libosti.
Stanoviska Zeleného kruhu k přípravě nového stavebního zákona
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
