1) odpad (textil a dřevo) v množství přibližně 52 tun, které Spolana požadovala rovnou spalovat, aniž by byly dekontaminovány, budou dle vydaného IP dekontaminovány nespalovací technologií a použity ke zpětnému zásypu v rámci terénních prací
2) bude prováděno měření emisí DDT do ovzduší, a to 2x ročně
3) byl snížen limit pro dioxiny (PCDD/F) ve vypouštěné vodě ze speciální čističky odpadních vod do kanalizace Spolany na 2,5 ng/l z původních 5 ng/l
4) bude prováděn monitoring emisí rtuti (Hg) a jejích sloučenin do ovzduší. V žádosti o vydání IP nebyl vůbec plánován. Arnika dosáhla toho, že bude prováděno měření rtuti a jejích sloučenin v emisích do ovzduší 2x v prvním měsíci po zahájení provozu a dále 1x za 6 měsíců.
Celkově se bude jednat o unikátní projekt na území České republiky, který odstraní jednu z nejhorších a nejznámějších ekologických zátěží – tzv. dioxinové objekty ve Spolaně Neratovice. Během procesů EIA a IPPC však nebyla technologie BCD srovnána s jinými komerčně využívanými nespalovacími technologiemi. “I nadále považujeme za velký nedostatek projektu fakt, že se veřejnost, samotná Spolana a ani stát jako investor sanace nedoví, zda byla vybrána opravdu ta nejlepší dostupná technologie,” vrátila se k průběhu schvalovacího procesu Kuncová.
Vlivem propojení technologie BCD s firmou SITA nepůjde čistě o nespalovací technologii, protože určitá část odpadů bude spálena ve spalovně v Ostravě, ve které je SITA spoluvlastníkem. Arnika se během celého schvalovacího procesu projektu snažila, aby množství spalovaného odpadu bylo co nejmenší “Největším překvapením během procesu o vydání integrovaného povolení byl návhr, že by mělo být spalováno dalších přibližně 52 tun kontaminovaných odpadů,” uvedl RNDr. Jindřich Perlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Hlavním zastáncem tohoto návrhu byla Spolana. “Naštěstí se nám podařilo tomuto nesmyslnému spalování zabránit. Není to žádné řešení dioxinové zátěže, protože nebezpečné dioxiny a další toxické látky se, zjednodušeně řečeno, během spalovacího procesu pouze přesouvají ze spalovaného odpadu do popílku a do emisí do ovzduší. Spalování odpadů s obsahem dioxinů a dalších perzistentních organických látek nepreferuje ani Stockholmská úmluva, kterou Česká republika ratifikovala,” dodal Petrlík. I přes tento úspěch Arniky se bude část odpadů z likvidace zátěže pálit.
Rovněž problematika rtuti a organochlorovaných pesticidů (jako např. DDT a jeho metabolitů) nebyla v žádosti nijak podrobně rozpracována. “Přitom se jedná o nebezpečné látky, které se na lokalitě prokazatelně vyskytují,” připomenula Kuncová. Vydané IP ale na základě připomínek sdružení Arnika v sobě zahrnuje závazné podmínky monitoringu těchto látek – rtuti a DDT.
I když Krajský úřad Středočeského kraje hodlá mít projekt důkladně pod kontrolou, přesto některé emisní limity tak, jak byly uvedeny v žádosti o IP, byly příliš benevolentní. Patřil k nim navržený limit pro obsah dioxinů (PCDD/F) ve vodách z technologie, které budou vypouštěny do kanalizace Spolany. V žádosti byl uveden limit 5 ng/l PCDD/F. “Požadovali jsme stejný limit jaký platí pro spalovny nebezpečného odpadu, tj. 0,3 ng/l. Nakonec se nám podařilo snížit původně navržený limit ve vydaném povolení alespoň na polovinu,” uzavřela Kuncová.
