Benediktinům hrozí dvoumilionová pokuta za nepovolené vykácení aleje až 250 let starých lip, další milion sadařské firmě. Správce Břevnovského kláštera teď navíc může čelit trestnímu stíhání, k jehož zahájení podalo podnět sdružení Arnika pro závažné poškození přírody. „Bojíme se, aby se z ničení stromů u kulturních památek nestal precedens,“ vysvětluje právník Mgr. Lukáš Matějka, proč se Arnika odhodlala k tak radikálnímu kroku. Podle něj se podobné případy vyskytují i na jiných místech republiky. Arnika tvrdí, že případů kácení zdravých vzrostlých stromů přibývá. Dochází tak k ochuzování biotopů i ničení rázu české krajiny.
Benediktinům hrozí dvoumilionová pokuta za nepovolené vykácení aleje až 250 let starých lip, další milion sadařské firmě. Správce Břevnovského kláštera teď navíc může čelit trestnímu stíhání, k jehož zahájení podalo podnět sdružení Arnika pro závažné poškození přírody. „Bojíme se, aby se z ničení stromů u kulturních památek nestal precedens,“ vysvětluje právník Mgr. Lukáš Matějka, proč se Arnika odhodlala k tak radikálnímu kroku. Podle něj se podobné případy vyskytují i na jiných místech republiky. Arnika tvrdí, že případů kácení zdravých vzrostlých stromů přibývá. Dochází tak k ochuzování biotopů i ničení rázu české krajiny.
„U Břevnovského kláštera se kácelo, i když správce Petr Linhart moc dobře věděl, že akce je nezákonná a zakázala ji Česká inspekce životního prostředí. Domníváme se, že jak správce, tak příslušná sadovnická firma se mohli dopustit trestného činu poškozování životního prostředí,“ říká vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Martin Skalský. Trestní oznámení Arnika dnes odeslala Obvodnímu státnímu zastupitelství Praha 6.
Závažnost případu potvrzuje právnička České inspekce životního prostředí Jitka Jelínková. „Zdravotní stav a perspektiva stromů byly třemi znaleckými posudky hodnoceny kladně. Případ měl být pozitivním vzorem pro budoucí postupy při schvalování kácení v památkově chráněných lokalitách. Nerespektováním rozhodnutí orgánů ochrany přírody vzniká naopak velmi negativní příklad, na který je třeba důsledně reagovat,“ řekla právnička.
„Na ohrožení lip nás upozornili občané letos na jaře. V březnu jsme pak žádali Úřad městské části Praha 6, magistrát a Českou inspekci životního prostředí, aby devastaci aleje zabránili,“ rekapituluje vývoj právník Arniky Lukáš Matějka. Jediný, kdo zareagoval, byla inspekce – kácení pozastavila a nechala zpracovat odborný posudek Výzkumného ústavu Silva Taroucy, který označil stromy za zdravé. Pak inspekce kácení definitivně zakázala. „Ministerstvo životního prostředí poslalo před třemi týdny Břevnovskému klášteru potvrzení, že zákaz kácení platí. Benediktini tedy věděli, co činí,“ doplňuje Matějka.
Problémem je podle Matějky snaha obcházet zákon o ochraně přírody a krajiny v případech kácení stromů u kulturních památek. „Vlastníci tvrdí, že jim stačí výjimka z památkové péče a snaží se vyhnout posuzování ekologické a krajinářské funkce dřevin. Státní úřady by takové pokusy měly důrazně postihovat,“ míní právník. Podle něj aktuálně hrozí zničení historické aleje například u zámeckého parku v Úhrově na Havlíčkobrodsku. Kácení sice zakázala – stejně jako v Břevnově – Inspekce životního prostředí, ale majitel se záměru nechce vzdát.
Lze očekávat, že za zničení břevnovské aleje budou padat vysoké pokuty. „V pondělí nás Arnika upozornila, že všech patnáct lip před bazilikou svaté Markéty bylo pokáceno. Podle informace Úřadu Městské části Praha 6 nepodal vlastník žádost o povolení a je nanejvýš pravděpodobné, že zadal kácení vědomě v rozporu se zákazem ČIŽP. To je důvodem pro uložení pokuty až dva miliony korun Benediktinskému arciopatství. Zároveň hrozí pokuta do milionu subjektu, který kácení na objednávku provedl, za nepovolené zničení dřevin,“ upřesnila Jitka Jelínková z ředitelství České inspekce životního prostředí.
