Největším znečišťovatelem těmito látkami nadále zůstává společnost DEZA, která naopak emise uvedených látek meziročně zvýšila. I přes uvedený pokles zůstává zatížení Zlínského kraje poměrně velké, a to zejména díky chemickému průmyslu, který reprezentuje právě gigant Deza, a plastikářskému průmyslu, který je zejména zdrojem styrenu, tedy látky potenciálně rakovinotvorné. Výsledky vyplynuly z analýzy údajů Integrovaného registru znečišťování (1) pro rok 2008, kterou provedlo sdružení Arnika.
Souhrnné emise prokazatelně, pravděpodobně a potenciálně rakovinotvorných látek, které vypustily provozy ve Zlínském kraji v loňském roce, jsou oproti roku 2007 nižší o 20 procent. Největším znečišťovatelem těmito látkami nadále zůstává společnost DEZA, která naopak emise uvedených látek meziročně zvýšila. I přes uvedený pokles zůstává zatížení Zlínského kraje poměrně velké, a to zejména díky chemickému průmyslu, který reprezentuje právě gigant Deza, a plastikářskému průmyslu, který je zejména zdrojem styrenu, tedy látky potenciálně rakovinotvorné. Výsledky vyplynuly z analýzy údajů Integrovaného registru znečišťování (1) pro rok 2008, kterou provedlo sdružení Arnika.
Společnost Deza, a.s. z Valašského Meziříčí se kvůli vysokým emisí organických látek umístila na předních příčkách žebříčků jak pro látky prokazatelně rakovinotvorné (2), tak souhrnně pro látky, u nichž je tento účinek, možný, pravděpodobný nebo již prokázaný (3), a dále pro látky reprotoxické – nebezpečné pro lidské rozmnožování (4). Toto prvenství jí navíc patří nejen v krajských, ale zároveň v celorepublikových žebříčcích (5). „Vzrůstající jsou zejména emise látek prokazatelně rakovinotvorných – oproti roku 2007 činí nárůst 1500 kilogramů (6). Deza vypouští do ovzduší také naftalen (7), který patří mezi látky možná karcinogenní pro člověka (kategorie 2B), a benzen (8), jenž je klasifikován jako rakovinotvorná látka. Množství naftalenu vypuštěné tímto podnikem od roku 2005 neustále vzrůstá,“ komentuje údaje o jednom z největších znečišťovatelů Zlínska Mgr. Kateřina Hryzáková z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
Ze Zlínského kraje pochází nejvíce provozů, které ohlašují emise styrenu (9), jenž patří mezi látky s možnými karcinogenními účinky. Styren byl nahlášen 17 provozy z celkových 67 v republice, 5 provozů ze Zlínska se navíc umístilo i v celostátním žebříčku pro tuto látku. Konkrétně se jedná o podniky TEiKO, L.A.S.T., Radomír Trecha – Compact, HOBAS CZ a FORM. Pomyslným vítězem tohoto žebříčku se stala firma Teiko, výrobce sanitární techniky, jejíž emise se zvýšily na 13,5 t. Na přední příčce vystřídala firmu Hobas, která emise naopak výrazně snížila, a to z 11,9 t na 3 t. Množství celkových emisí styrenu vypuštěných provozy na prvních deseti místech žebříčku zůstává ve srovnání s předchozím rokem přibližně stejné (38 220 kg v roce 2008 v porovnání s 38 313 kg v roce 2007).
V porovnání s předchozím rokem se v žebříčcích nevyskytuje hned několik firem, které ohlašovaly dichlormethan (10) - v roce 2007 nahlásily úniky této látky provozovny Komponenty Zlín, Kurt O. John, Pur Plastic a TERMOLUX. „Pro rok 2008 figuruje v IRZ jako zdroj emisí dichlormethanu na Zlínsku pouze čistírna odpadních vod v Uherském Brodě s 10 kilogramy této látky vypuštěné do vody. Oproti vloni ohlášeným 30 tunám dichlormethanu v únicích do ovzduší je to překvapivý výsledek,“ (11) dodala Kateřina Hryzáková, která data z IRZ zpracovává.
I ve Zlínském kraji - podobně jako na celorepublikové úrovni - došlo k poklesu emisí skleníkových plynů (12). Méně oxidu uhličitého vypustila Teplárna Otrokovice, která je v kraji zároveň největším zdrojem těchto plynů. Nejvíce látek nebezpečných pro vodní organismy (13) vypustily do vodního prostředí čistírny odpadních vod. Tento trend souvisí s přesnějšími hlášeními čistíren odpadních vod do registru.
Integrovaný registr znečišťování spravuje Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím agentury CENIA. Údaje o jednotlivých látkách do něj ohlašují samy jednotlivé provozy na základě zákonem stanovených ohlašovacích prahů (nejedná se o překračování hygienických limitů). Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto při zpracování dat z IRZ soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny
Ve Zlínském kraji ohlašovalo v roce 2008 do Integrovaného registru 78 provozoven, což je ve srovnání s rokem 2007 o 3 více. Nejvíce látek bylo ohlášeno v únicích do ovzduší (24 látek) a v přenosech odpady (21 látek). Nejčastěji ohlašovanou látkou byl styren v emisích do ovzduší v 17 případech a amoniak v 16 případech. V přenosech odpady byly nejčastěji ohlašovány měď (18x) a zinek (14x).
Kompletní žebříčky největších znečišťovatelů Zlínského kraje pro rok 2008:
IRZ_Zlinsky_2008.pdf 229.3 KB
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Látky a jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
(3) Souhrnná tabulka zahrnuje látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1, viz výše) a látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(4) Mezi reprotoxické látky, tedy látky poškozující rozmnožování jsme zařadili látky: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), arsen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny.
(5) Celorepublikový žebříček je k dispozici zde: /res/data/068/007375.pdf
(6) Vývoj emisí viz následující grafy:
(7) Naftalen patří k pěti nejčastěji se vyskytujícím těkavým látkám. Ve vzduchu se rychle rozkládá, působením vlhkosti a slunečního světla se rozloží v průběhu jednoho dne, je však toxický pro člověka a především pro vodní organismy. Podle IARC jde o látku možná karcinogenní pro člověka. Více zde: arnika.org/toxickelatky/naftalen
(8) Benzen má mimo jiné reprotoxické účinky: vystavení člověka vlivu benzenu má souvislost s poruchami neurální trubice, rakovinou, u matky souvisí se srdečními vadami a nízkou porodní váhou, narušení činnosti varlat, může mít vliv na menstruační cyklus. Více zde: arnika.org/toxickelatky/benzen
(9) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce zde: arnika.org/toxickelatky/styren
(10) Dichlormethan je široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu. Do prostředí se dostává zejména K většině úniků dichlormethanu do životního prostředí dochází při používání této látky jako konečného produktu v různých odvětvích průmyslu a v důsledku používání aerosolových přípravků jako např. odstraňovačů barev a nátěrů v domácnostech.Více zde: arnika.org/toxickelatky/dichlormethan-dcm
(11) Za rok 2007 bylo do IRZ ve Zlínském kraji v únicích do ovzduší a do vody ohlášeno celkem 31 021 kg dichlormethanu, za rok 2008 pouze 10,8 kg, a to v únicích do vody.
(12) Mezi plyny způsobující skleníkové plyny patří oxid uhličitý (CO2), methan a oxid dusný N2O.
(13) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit, jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.
Finančně podpořeno z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v České republice.
