Cílem řízení je, aby inspekce podnikla kroky například k obnově a ozdravení řeky nebo zajištění technických opatření u potenciálních pachatelů, dokud se skutečný viník nenajde. Ačkoliv tak měla učinit hned po tragické havárii na Bečvě loni v září z vlastní iniciativy, dosud se tomu bránila. ČIŽP proces zahájila až na základě žádosti spolků Arnika, Českého rybářského svazu a Vsetínského fóra.
“Věříme, že inspekce fatální selhání odčiní a řízením přispěje k nápravě škod. Dohlédneme na to, zda řízení aktivně vede a probíhá paralelně s trestním vyšetřováním tak, jak ze zákona má,” říká Kamil Repeš z Arniky.
Správní řízení o uložení nápravných opatření bylo zahájeno zcela poprvé, přestože příslušný zákon má inspekce k dispozici od roku 2008 a byla tak povinna postupovat od prvního podezření vzniku havárie.
Ačkoliv pachatel nebyl ihned odhalen, úkolem ČIŽP bylo zajistit nezbytná preventivní opatření a zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Náklady na opatření hradí ČIŽP ze státního rozpočtu, nakonec je však ponese usvědčený pachatel otravy.
“Výlov uhynulých ryb, odvoz do kafilerie a vysazení nových ryb do Bečvy dosud financoval Český rybářský svaz z vlastních zdrojů a prostředků, které zaslali dárci na transparentní účet Bečva 2020. Přislíbené dotace ze strany Ministerstva zemědělství jsou prozatím ve stavu vyřizování. Nečinnost ČIŽP se v tomto případě dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě,” upozorňuje Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.
Řízení o uložení nápravných opatření zahájila ČIŽP dnem doručení žádosti spolků, tedy 17. června 2021. Za samotný proces bude odpovědný generální ředitel ČIŽP Erik Geuss.
Budoucnost vidíme bez jedů.
