Do pátku hostí Ženeva mezinárodní zasedání k omezení úniků rtuti v důsledku lidské činnosti. Zástupci států, mezivládních i nevládních organizací z celého světa jednají na první konferenci stran Minamatské úmluvy o snižování znečištění rtutí a ochraně lidského zdraví. Úmluva reguluje celou škálu produktů s obsahem tohoto kovu, jejichž výroba, dovoz i vývoz mají být do roku 2020 zcela zakázány. V České republice se až do tohoto roku také rtuť stále ještě využívala při výrobě chlóru, do okolního prostředí navíc uniká během spalování uhlí, zejména v tepelných elektrárnách.
Minamatská úmluva, která je pro Českou republiku závazná od letošního září, mimo jiné zakazuje od roku 2020 použití rtuti ve výrobcích. Mezi nimi jsou určité typy baterií, lampy, jako jsou kompaktní zářivky, tekuté spínače, mýdla a kosmetika, teploměry a přístroje pro měření krevního tlaku. Evropská unie také v souladu s požadavkem úmluvy utlumovat používání rtuti v zubních plombách od července příštího roku výrazně omezí používání zubního amalgámu pro děti, těhotné a kojící ženy.
Mezi největší znečišťovatele rtutí u nás patří neratovická Spolana. K výrobě chloru a louhu sodného má povoleno do 30. listopadu používat amalgámovou elektrolýzu. Od prosince má být spuštěna náhradní technologie výroby PVC z externě dodávaných surovin. Vlastník Spolany, Unipetrol zároveň plánuje ekologickou sanaci odstaveného provozu. Teprve letos přešla na náhradní výrobu chlóru také ústecká Spolchemie, která byla druhou velkou chemičkou používající rtuť u nás. Pod oběma provozy byly opakovaně zjišťovány vysoké hladiny rtuti v rybách.
Méně známým případem je kontaminace ryb v nádrži Skalka u Chebu, které jsou znečištěním postiženy více než ryby kolem Neratovic. Viníkem je dnes už odstavený a dekontaminovaný provoz v německém Marktredwitz, v němž se do roku 1985 vyráběly herbicidy na bázi rtuti. Za tu dobu byly kontaminovány i sedimenty podél řeky Reslavy vlévající se do Ohře, která napájí nádrž Skalka. Sedimenty Reslavy zatím vyčištěné od rtuti nejsou.
Úmluva je první právně závaznou globální dohodou regulující znečištění životního prostředí rtutí. V roce 2013 ji schválilo 140 zemí, ratifikovalo ji pak do dnešního dne 83. Přestože se o škodlivosti pro lidské zdraví ví už minimálně půl století, státy se k regulaci využití v průmyslu zavazují až v současnosti. Signatářské země se také zavázaly k šetrnému zacházení s odpady kontaminovanými rtutí. Ta se uvolňuje do půdy, vody nebo ovzduší a proniká do potravního řetězce.
Úmluva neřeší vše
Dohoda se paradoxně nevěnuje v dostatečné míře opatřením k sanaci kontaminovaných míst. V této části je úmluva pouze dobrovolná. Situaci však může zlepšit včasné přijetí průvodce pro identifikaci a management míst kontaminovaných rtutí. “Arnika s Mezinárodní sítí pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN - pozn. autora) připravily návrh dokumentu a předložily ho loni na přípravné schůzce Minamatské úmluvy. Nyní jej jako podklad doporučila i řada zemí, které jsou stranami úmluvy,” říká Jindřich Petrlík, předseda Arniky a dodává: “Doufáme jen, že Evropská unie nebude přijetí dokumentu nadále blokovat. Průvodce je důležitý hlavně pro rozvojové země, kterým pomůže při odstraňování ekologických zátěží.”
Pro lidský organizmus je rtuť vysoce toxická. Poškozuje nervový systém, ledviny a kardiovaskulární systém. Silně ovlivňuje vývoj lidského plodu a jeho nervového systému. Do lidského těla se nejčastěji dostane s potravou, typicky rybami nebo prostřednictvím rtuťových výparů při těžbě zlata. Podle americké Agentury pro životní prostředí už jen jedna tisícina promile rtuti ve vlasech může způsobit poškození mozku při vývoji plodu.
Spolek Arnika se dlouhodobě podílí na výzkumu znečištění toxickými látkami na území České republiky. Na ženevskou konferenci přivezla Arnika přístroj, který dokáže zjistit obsah rtuti ve výrobcích. „Delegáti uvidí skutečný obsah kosmetických bělících krémů, po kterých je obrovská poptávka v asijských a afrických zemích,“ prozradila odbornice na toxické látky Jitka Straková z Arniky. V rámci mezinárodní spolupráce pomáhala organizace odebírat vzorky v dalších zemích EU i v Kazachstánu a Thajsku. Výsledky mezinárodního výzkumu se staly podkladem celosvětové studie prezentované v lednu 2013 na jedné z přípravných schůzek Minamatské úmluvy.
Plné znění Minamatské úmluvy o rtuti (.pdf)
Webové stránky Minamatské úmluvy
Tisková zpráva Unipetrol a.s.
Vydání zprávy finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí. Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárce.
