Vysokou koncentraci toxických látek prokázaly chemické analýzy v několika vzorcích běžně dostupné letní obuvi. Arnika nechala otestovat především dětskou obuv, protože právě děti jsou rizikovou skupinou, která by se kontaktu s jedovatými a rizikovými látkami měla vyhnout. V botičkách byly naměřeny především ftaláty DEHP a DiBP, které jsou škodlivé především pro hormonální a reprodukční systém člověka. V několika vzorcích byla také prokázána přítomnost olova, které je spojováno především s negativním působením na nervovou soustavu. Pouze jeden pár obuvi neobsahoval ani rizikové ftaláty ani olovo. Ukazuje se tak nedostatečnost legislativy, která by měla spotřebitele chránit. Použití nebezpečných ftalátů je zakázáno v řadě výrobků, jako je například kosmetika, obuvi se ale tato norma netýká.
Tabulku s problematickými kusy obuvi naleznete zde>>
„Vnímáme to jako veliký nedostatek z několika důvodů. Boty, které jsme nechali analyzovat, přichází do přímého kontaktu s kůží. V případě dětí je také těžké přesně vymezit, zda si s botou nebudou také hrát. Ozdoby, ve kterých bylo naměřeno až 44 % reprotoxického ftalátu DEHP k tomu přímo vybízejí. Dalším paradoxem je, že současná legislativa spotřebitele před negativním působením ftalátů v podstatě nechrání. Použití rizikových ftalátů je zcela legální také v pláštěnkách nebo podlahových krytinách,“ vysvětluje Ing. Miroslava Jopková z Arniky.
„Není jasné, proč nejsou pro dětské botičky stanoveny limity škodlivých látek jako na jiné výrobky pro naše nejmenší. Jsme obklopeni tisíci nových a stále objevovaných chemických látek. O jejich působení na lidský organismus nemáme vždy dostatek informací. Jsem však přesvědčena, že tam, kde se potvrdí vysoké podezření jejich škodlivosti, je důležité, aby instituce ochrany veřejného zdraví reagovaly okamžitě. V první chvíli alespoň informacemi dostupnými široké veřejnosti. Rodiče musí mít jistotu, že zboží nabízené u nás pro jejich děti, je bezpečné! Výrobci a dovozci čínského zboží nemohou mít přednost před zdravím našich dětí,“ říká k tomu senátorka RNDr. Jitka Seitlová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
Arnika nyní podala podnět na Českou obchodní inspekci, která by měla výrobky prověřit.
V botičkách byl naměřen především právě reprotoxický ftalát DEHP a také DiBP, a to v koncentracích od 8 – 44 % hmotnosti. Nejvíce ftalátů bylo obsaženo v ozdobách na botách připomínajících obuv značky „Crocs“ a také v těch částech obuvi, která přichází do kontaktu s pokožkou na citlivějších částech nohy, jako je nárt. Oba druhy ftalátů se řadí mezi látky neblaze ovlivňující hormonální systém člověka, reprodukční systém a poškozují játra.
V dubnu letošního roku předložila agentura ECHA návrh na omezení čtyř závazně klasifikovaných ftalátů včetně DEHP a DIBP. Pokud nebude průmyslová lobby příliš silná, je jen otázkou času, kdy tyto ftaláty budou v Evropě zakázány zcela. Je však smutné, že celý proces jejich omezování trvá tak dlouho a týká se jen vybraných ftalátů,“ pokračuje Miroslava Jopková.
V několika vzorcích pak byla prokázána také přítomnost olova. Nejvyšší koncentrace tohoto nebezpečného těžkého kovu byla naměřena v barvě, kterou byla ošetřena koženka u chlapeckých sandálů. Koncentrace olova v tmavších (tedy více obarvených) částech koženky se přibližovala k 10 g/kg materiálu. Obsah olova se tak přiblížil až k 1 % hmotnosti.
Arnika nechala u těchto botiček provést testy vyluhovatelnosti, které ukázaly, že i míra olova, která se z nich uvolní je značně vysoká. Pohybovala se kolem 14 mg/kilogram. Limit pro vyluhování olova z výrobků tak byl překročen sedmdesátinásobně. (3)
Olovo je spojováno s negativním působením na nervovou soustavu, poruchami chování nebo snižováním intelektu, které bylo prokázáno již při nízkých dávkách, a to především u dětí. U dospělých olovo zodpovídá za zvýšení krevního tlaku nebo poškození ledvin. Podle vědeckých závěrů pro olovo neexistuje bezpečná expoziční hodnota.
Vstřebatelnost olova kůži je poměrně malá. Nelze však opomenout jinou cestu, jak se tento nebezpečný prvek z bot může dostat do těla dítěte. Dítě nebo dospělý na botičky sahá několikrát za den. Z rukou se pak již velice snadno dostane olovo do těla například s jídlem nebo vdechnutím. Důležitou roli zde hraje i hygiena. Je také potřeba upozornit na fakt, že pro olovo není vědecky stanovena bezpečná expoziční hodnota - tedy množství olova, které by pro člověka bylo tzv. bezpečné.
Arnika se setrvale věnuje problému toxických látek ve výrobcích pro děti. „Dříve byla přítomnost rizikových ftalátů ve výrobcích z měkčeného PVC naprosto běžná. Po rozšíření povědomí o úskalích těchto změkčovadel a následně také legislativních změnách se nebezpečné ftaláty objevují již méně. Nicméně je stále potřeba důsledně dbát o to, aby výrobci tyto látky již opravdu nepoužívali,“ dodává Jopková z Arniky.
Poznámky:
1) Vyhláška 84/2001
2) Historie ftalátů - Ftaláty se jako změkčovadla PVC používají od dvacátých let minulého století. V současné chvíli existuje více než dvacetiletá vědecká práce dokazující toxicitu ftalátů u zvířat. Povědomí o zdravotních rizicích ftalátů zvýšila mimo jiné mezinárodní kampani Greenpeace v roce 1997, která byla zaměřená na hračky z PVC. (V té době byly hračky z PVC až z 50% tvořeny právě ftaláty.) V prosinci 1999 přijala EU zákaz šesti ftalátů v hračkách pro děti mladší 3 let. V České republice vydalo Ministerstvo zdravotnictví v únoru 2001 vyhlášku, kterou zakázalo alespoň kousátka a další dětské výrobky, které jsou „určeny pro vkládání do úst“. DEHP a také DiBP se ocitli také na tzv. Seznamu látek vzbuzující vážně obavy, které podléhají povolování. V praxi to mimo jiné znamená, že výrobce je povinen na dotaz uvést, zda konkrétní výrobek tyto látky obsahuje či nikoliv. V současné době jsou některé ftaláty včetně DEHP či DiBP v procesu celkového omezení v rámci chemické politiky EU.
3) Vyhláška č. 84/2001 Sb.
Realizováno za finanční podpory Ministerstva životního prostředí a hlavního města Prahy. Nemusí vyjadřovat stanoviska dárců.
