Florencie – Arnika dnes spolu s mezinárodní sítí nevládních organizací IPEN (1) v italské Florencii zveřejnila výsledky průzkumu, který se zaměřil na hlavolamy známé jako „Rubikovy kostky“. Výsledky jsou znepokojivé. V bezmála devadesáti procentech vzorků se objevily škodlivé látky ze skupiny tzv. bromovaných zpomalovačů hoření (BFR), včetně těch, které jsou přímo zakázány Stockholmskou úmluvou (2). Paradoxem je, že hlavolamy, které by měly rozvíjet dětský intelekt, obsahují toxické látky, které ho naopak poškozují. Do plastových hraček se dostávají recyklací plastových částí elektroodpadu. Arnika i IPEN proto prosazují přísnější normy, které by tyto látky celosvětově a definitivně z procesu recyklace vykázaly.
(Jak se vyhnout toxickým látkám při výběru hraček? Zkuste se inspirovat v knize "Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně")
„Rubikovy kostky jsme si v průzkumu vybrali proto, že je řeší bystré a chytré děti. Nekontrolovanou recyklaci elektroodpadu obsahujícího toxické látky naopak za příliš moudrou považovat nemůžeme. Jde o zbytečné ohrožení spotřebitelů a tyto praktiky navíc znevažují úlohu recyklace, která šetří suroviny i energii,“ říká Jitka Straková z Arniky, koordinátorka průzkumu, která studii na konferenci ve Florencii prezentovala.
Výskyt BFR výzkum Arniky a IPENu prokázal v plastových hlavolamech z 16 zemí světa včetně České republiky a dalších čtyřech zemí EU. Konkrétně byly objeveny dva toxické polybromované difenylethery - oktaBDE a decaBDE. Kromě již zmiňovaného negativního dopadu na intelekt dětí a vývoj mozku plodu mají tyto látky řadu dalších škodlivých efektů: ovlivnění imunitní systému, reprodukčního cyklu nebo poškození jater. Negativně ovlivňují hormonální rovnováhu organismu, a zkoumají se i jako potenciálních neurotoxiny a karcinogeny.
Stejně jako další zpomalovače hoření našly dříve tyto látky široké uplatnění při výrobě rozličné elektroniky. Látka oktaBDE se dnes již nesmí vyrábět (v roce 2009 se na tom shodli signatáři Stockholmské úmluvy) a očekává se, že látka dekaBDE bude zakázána při dalším zasedání Stockholmské úmluvy. Problémem ale zůstává právě recyklace elektroodpadu, který je obsahuje. Ta je totiž prozatím povolena až do roku 2030. Arnika a IPEN usilují o zrušení těchto výjimek a definitivní vytlačení škodlivých zpomalovačů hoření z recyklačního procesu a tím i trhu.
Celkově bylo prověřeno 47 vzorků (z toho 41 hlavolamů). Ve 40 z nich (85%) se vyskytovaly problematické koncentrace zakázaného oktaBDE. 42 vzorků obsahovalo dekaBDE (89%).
„Náš nález zakázaných chemikálií z elektronického odpadu v běžně dostupném spotřebním zboží je zřejmě jen špičkou ledovce. Vzhledem k nedostatečnosti předpisů jsou pravděpodobně tyto látky recyklovány i do mnohých dalších výrobků. A to aniž by to spotřebitelé tušili,“ říká Thony Dizon, koordinátor průzkumu na Filipínách. Výrobky z tohoto ostrovního státu z výzkumu vyšly vůbec nejhůře.
„Žádáme zodpovědné instituce a politiky, aby v zájmu zdraví dětí i zaměstnanců nepovolovali žádné výjimky týkající se perzistentních organických látek, jako jsou oktaBDE a dekaBDE. Tato špinavá recyklace probíhající většinou v chudších zemích, šíří jedy až do našich domovů a těl,“ dodává Thony Dizon.
Poznámky:
1) IPEN je síť organizací působících ve více než 100 zemích, jejímž cílem je snižovat množství toxických chemikálií a omezovat poškozování zdraví lidí a životního prostředí těmito chemikáliemi. Více informací viz www.ipen.org
2) Mezinárodní Stockholmská úmluva spatřila světlo světa v roce 2001 na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí). Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs). Ratifikovala ji jak Česká republika, tak Evropská unie. Arnika pomáhá naplňovat závazky této úmluvy jak při regulaci provozů pro nakládání s odpady, tak jinými průmyslovými činnostmi v České republice i na mezinárodní úrovni.
Realizováno za finanční podpory hlavního města Prahy. Nemusí vyjadřovat stanoviska dárců. 
