„Běžný člověk se v dnešní situaci nemá šanci vyznat. Většina obyvatel Prahy dodnes ani nezaregistrovala, že Praha připravuje nový územní plán. Vedle toho ale město souběžně projednává ve dvou vlnách celkem šedesát celoměstsky významných změn starého územního plánu. Všechny dokumenty spolu přitom souvisí. Pokud chce někdo prosadit připomínky, musel by sledovat všechny procesy, což je prakticky nezvládnutelné,“ dodává Martin Skalský z Arniky (1).
Pražský územní plán je dnes v České republice nepochybně unikátem. Paralelní změny starého územního plánu a příprava nového znamenají různé termíny k podávání připomínek a řadu dalších termínů veřejných projednání. Magistrát přitom dodnes nespustil žádnou informační kampaň, oficiální web je nepřehledný a nesrozumitelný. „V poslední době se na nás obrací řada lidí s tím, že vůbec nevědí, kde najít informace a jak podávat připomínky k územnímu plánu. Lidé jsou bezradní a na magistrátu jim neumějí nebo nechtějí poradit,“ řekl Jakub Esterka, který vede poradnu Arniky pro veřejnost. „Změny starého územního plánu v tuto chvíli nedávají smysl, protože Praha zároveň připravuje nový plán a oba procesy se kříží. Přitom právě nový územní plán má stanovit limity rozvoje města – to ovšem bude při neustálých změnách podkladů těžko možné,“ říká Martin Skalský z Arniky.
„Je zjevné, že developery zneklidňuje zpoždění, jaké nabrala příprava nového územního plánu, a snaží se prosadit kontroverzní projekty co nejdříve. Špatnou zprávou pro obyvatele Prahy je, že politikové vycházejí soukromým komerčním zájmům vstříc na úkor životního prostředí a promyšleného rozvoje města,“ řekl Skalský. Ukázkovým příkladem může být přírodní park Hostivař – Záběhlice, jedna z nejcennějších přírodních lokalit v Praze. Zasahuje do něj tzv. Trojmezí, území, které by mělo být změněno v rozsáhlou obytnou zástavbu. První návrh konceptu nového územního plánu se žádnou zástavbou nepočítal. Proto se patrně developeři pokusili na poslední chvíli proces zpracování nového územního plánu obejít a snaží se lokalitu prosadit do takzvané druhé vlny celoměstsky významných změn (2).
První vlnu celoměstských změn územního plánu zveřejnil magistrát loni v říjnu (3). Celkem čtyři desítky záměrů by způsobily masivní úbytek zeleně (4), kolaps automobilové dopravy a předimenzovanou výstavbu. Druhá vlna změn starého územního plánu zahrnuje dalších devatenáct záměrů (5). O tom, zda město skutečně nechá zpracovat i tuto druhou vlnu, bude rozhodovat městské zastupitelstvo na svém zasedání ve čtvrtek 26. března 2009. Vzhledem k politickému rozložení sil lze očekávat, že záměr bude schválen.
Přílohy:
(1) Co všechno musí absolvovat člověk, který chce připomínkovat územní plán:
Příklad: Občan, který bydlí na Žižkově, se chce se vyjádřit k projektu na výstavbu nové čtvrti v místě tamního nákladového nádraží. Jak to udělat?
Protože hlavní město Praha je podle zákona obcí a zároveň krajem, musí zpracovat krajský územní plán (tzv. zásady územního rozvoje). Ty stanoví základní limity rozvoje města a určují např. dopravní koridory. Připomínky k těmto zásadám je nutné podat nejpozději 6. dubna a mají 252 stran. Zastavovací studie pro využití drážních pozemků přitom není vystavená na internetu, takže lidé si ji musí přijít osobně prohlédnout na Magistrát.
Zástavbu Žižkovského nádraží řeší také předběžná verze územního plánu Prahy jakožto obce (tzv. koncept územního plánu). Tento dokument zatím nebyl zveřejněn a vyjadřují se k němu pouze městské části. Občan by tedy musel dojít na odbor územního rozvoje své radnice a tam zjistit, jak se městská část ke konceptu vyjadřuje.
Záměr je ovšem obsažen také v první vlně celoměstsky významných změn starého územního plánu. První připomínkovací období (návrh zadání) pro tuto vlnu již vypršelo a zájemce by tak musel čekat na další fázi projednávání těchto změn (tzv. zadání).
Pokud přitom občané vynechají kteroukoliv z popsaných etap, mohou propást klíčový okamžik pro podání své připomínky.
Jak ukazuje popsaný příklad, pro běžného občana je nesrozumitelná nejen terminologie stavebního zákona, ale i vztahy mezi jednotlivými etapami příprav územního plánu a jeho změnami. Za situace, kdy magistrát občany aktivně neinformuje a nesnaží se proces nijak zjednodušit, je orientace běžného člověka v územním plánu prakticky vyloučena.
(2) Více ve zprávě Arniky z 16. března a v tiskové zprávě Střediska ekologické výchovy Toulcův dvů: více zde
(3) Tisková zpráva Arniky k první vlně celoměstsky významných změn územního plánu z 26. ledna 2009:
(4) Magistrát sice tvrdí, že zeleně v Praze dlouhodobě neubývá, podle Arniky tomu tak není. Městská statistika totiž nesleduje tzv. ostatní plochy, které tvoří 36 % rozlohy Prahy a často jde právě o neevidovanou zeleň. Zatímco často dochází k zástavbě zelených prostranství v centrálních částech Prahy, žádné nové parky ani zelené plochy zde nevznikají a nárůst zeleně na okraji Prahy nemůže úbytky v centru nahradit.
Nová výsadba mladých stromků nedokáže kompenzovat vykácené stromy, protože funkci vzrostlých dřevin začíná plnit nejdříve až po deseti letech, pokud vůbec přežijí znečištěné životní prostředí a extrémní podmínky na stanovištích.
(5) Rozhodnutí Rady hlavního města Prahy o pořízení druhé vlny změn: USNESENÍ Rady hl.m. Prahy ze dne10.3.2009
