Integrovaný registr znečišťování (IRZ)(1) letos již po šesté umožňuje veřejnosti přístup k informacím o znečištění životního prostředí chemickými látkami. Na přelomu září a října byla zveřejněna data za uplynulý rok 2009. Ve srovnání s předchozím rokem se v žebříčcích největších znečišťovatelů v České republice kromě "známých firem" objevují nové provozy, například přerovská slévárna Metso Minerals nebo laminátovna Savea ve středočeských Hudlicích. Data do IRZ také nahlásilo zhruba o dvě stovky provozoven více než v roce 2008. Žebříčkům vévodí jako největší znečišťovatelé chemičky (DEZA, Spolana a Chemopetrol), hutě (Třinecké železárny, ArcelorMittal Ostrava), energetické provozy (Sokolovská uhelná – kombinát ve Vřesové, elektrárny ČEZu v Prunéřově a Počeradech) a podniky na výrobu dřevotřísky (jihlavské podniky Kronospan CR a Kronospan OSB či Dřevozpracující družstvo Lukavec). Pozitivní zprávou je, že ve hlášeních IRZ již nefiguruje jeden z velkých zdrojů úniků formaldehydu (2) z minulých let, závod Rockwool v Bohumíně.
Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí. „Po šesti letech existence IRZ můžeme konstatovat, že v kombinaci se žebříčky největších znečišťovatelů motivuje podniky k tomu, aby se snažily snižovat emise a modernizovat používané technologie," uvedl Ing. Milan Havel z programu Toxické látky a odpady, sdružení Arnika. Některé neduhy IRZ ale přetrvávají, například vysoké prahové hodnoty pro některé látky, mj. hexachlorbenzen (3) nebo chybějící data o emisích toxických látek do výrobků (příklad spalovny Termizo v Liberci).
K největším překvapením patří vysoký nárůst ohlášených emisí formaldehydu z obou provozů Kronospan v Jihlavě, ale také první hlášení emisí benzenu (4) z Kronospanu CR. Vedení podniku změnu v ohlášených emisích formaldehydu zdůvodňuje změnou metodiky výpočtu. „Pro nás se potvrzuje jen to, co žádáme již dlouhou dobu, a sice, že by se na provozy Kronospanu měl aplikovat proces vydávání integrovaného povolení (5). Ve Velké Británii by tomu tak bylo. Celý podnik by se tak dostal pod lepší dohled orgánů státní správy,“ konstatovala vedoucí jihlavské pobočky Arniky Ing. Jana Vitnerová. Oproti loňskému roku narostlo o 20 tun celkové množství ohlášených emisí formaldehydu, na nichž se největší měrou podílejí právě oba jihlavské Kronospany.
V kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (kategorie I + II dle Agentury pro výzkum rakoviny IARC) (6) se pořadí na prvních dvou místech oproti loňsku nezměnilo. Obě místa patří chemickému průmyslu – Deze Valašské Meziříčí a Spolaně Neratovice. Na třetí a čtvrté místo se ale vyšplhaly právě provozy Kronospanu (Kronospan OSB a Kronospan CR).
Oproti roku 2008 došlo k výraznému poklesu ohlášených nebezpečných látek v některých oblastech: celkové emise karcinogenních a pravděpodobně karcinogenních látek poklesly z 390 na 340 tun, celkové emise reprotoxických látek dokonce poklesly z 53 na 33 tun, množství vypuštěných mutagenních látek se však prakticky nezměnilo. Podstatně se zvýšilo množství dioxinů (7) ohlášených v přenosech odpady. „Množství dioxinů v odpadech ohlášené v odpadech spalovnou nebezpečných odpadů v Trmicích je hodně vysoké,“ komentoval změnu vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.
Sedm z deseti největších znečišťovatelů vypouštějících látky nebezpečné pro vodní organismy jejich množství oproti loňskému roku zvýšilo a celkově je vyšší i množství vypouštěných látek ohlášených do IRZ v této oblasti z 30 tun na více než 48 tun (z celkem 69 provozů). Na prvním místě skončila čistírna odpadních vod v Ostravě, u níž došlo k nárůstu emisí téměř o 3 tuny. K největšímu nárůstu ovšem došlo v případě Třineckých železáren, u provozů Teplárny a Tepelná energetika, které vypustily o 5,4 tuny těchto látek více. Významný pokles naopak nastal u Lovochemie Lovosice (pokles o 2,2 t) a u čistírny odpadních vod v Rybitví v Pardubicích (pokles o 2,1 t).
<p">Nejvíce prachu (PM10) (8) vypustil ArcelorMittal Ostrava, na 2. místě skončila elektrárna Prunéřov a špatnou situaci v Moravskoslezském kraji "jistí" 3. místem Třinecké železárny. "Fakt, že znečištění na Ostravsku je vysoké, dokládá skutečnost, že součet emisí ArceloruMittal a Třineckých železáren příbližně odpovídá součtu emisí ze šesti velkých elektráren z první desítky: Prunéřov, Počerady, Chvaletice, Opatovice, Ledvice, Třebovice," upozornil Ing. Milan Havel z Arniky. Pozitivní skutečností je, že většina provozů své emise významně snížila, ArcelorMittal dokonce proti roku 2008 o více než 40 % .
Nejvíce skleníkových plynů v ČR vypouští elektrárna Prunéřov, jejíž emise se oproti loňským datům příliš nezměnily. To samé platí pro elektrárnu Počerady, která skončila na 2. místě. Asi o 7,2 milionu tun oxidu uhličitého více vypustil Chemopetrol Litvínov. Emise plynů, působících kyselé deště, se také oproti loňskému roku příliš neliší.
Množství látek poškozujících ozónovou vrstvu ohlášených do IRZ se zmenšilo, a to i přesto, že počet firem, které emise nahlásily, přibylo. Důvodem je větší pokles těchto látek ze Spolany Neratovice (asi o 530 kg).
„Z minulých let však víme, že ještě několik měsíců po zveřejnění prvních dat dochází i k podstatným změnám v ohlášených datech, takže tato bilance může vypadat za pár měsíců jinak,“ upozornil Ing. Milan Havel z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Data v Integrovaném registru znečišťování jsou zveřejňována od roku 2004 vždy k 30. září, a to za předchozí rok. Letos jsou informace nově dostupné na jiné adrese, než v předchozích letech (http://irz.cenia.cz/irz/new, data jsou na stránkách http://tomcat.cenia.cz/irz/) a jejich zveřejnění provázely technické problémy, díky nimž byla kompletní data zveřejněna až 1. října.
Žebříčky největších znečišťovatelů 251.02 Kb
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2009 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1403 podniků (v roce 2008 to bylo 1168 podniků).
(2) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi látky prokazatelně karcinogenní pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči.
(3) Hexachlobenzen se řadí mezi perzistentní organické látky, jež omezuje Stockholmská úmluva. Podle IARC se jedná o látku možná karcinogenní pro lidi.
(4) Benzen má mimo jiné reprotoxické účinky: vystavení člověka vlivu benzenu má souvislost s poruchami neurální trubice, rakovinou, u matky souvisí se srdečními vadami a nízkou porodní váhou, narušení činnosti varlat, může mít vliv na menstruační cyklus.
(5) Integrované povolení umožňuje komplexní posouzení vlivů na životní prostředí.
(6) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(7) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek plným názvem polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF), které zahrnují 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou ji i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.
(8) Podrobnosti o polétavém prachu PM10 a dalších líátkách najdete na webové stránce http://www.arnika.org/chemicke-latky
