Význam lodní dopravy na Labi. Takový název nese nová studie (1), kterou připravuje skupina expertů Mezinárodní komise pro ochranu Labe. Pracovní skupina komise o ní bude jednat ve čtvrtek a v pátek v Praze. Podle Arniky, Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) a čtyř dalších významných nevládních organizací vycházeli autoři studie ze zastaralých podkladů. Organizace proto předaly pracovní skupině své připomínky (2). Poukazují na fakt, že autoři nadhodnocují význam lodní dopravy na Labi a opomíjejí rizika ohrožení unikátních přírodních biotopů.
„Studie automaticky předpokládá, že budou postaveny plavební stupně u Přelouče i Děčína. To ale zdaleka není jisté. Děčínský jez zatím nemá zpracovánu ani dokumentaci o vlivech na životní prostředí a stavbu zdymadla u Přelouče nedávno zastavilo ministerstvo. Autoři nezohlednili ani úbytek vody v Labi v důsledku klimatických změn. Rozvoj lodní dopravy na Labi se při vynechání těchto důležitých okolností jeví až příliš optimisticky,“ vysvětluje výhrady nevládních organizací Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Zavádějící podklady by mohly podle Skalského ovlivnit celkovou strategii přístupu k Labi. Studie o lodní dopravě se totiž má stát jedním z podkladů pro přípravu Mezinárodního plánu povodí Labe, který musí Česko a Německo zpracovat podle Rámcové směrnice EU o vodách. Cílem směrnice je zabezpečit příznivý stav vod v členských státech. Nevládní organizace tvrdí, že ani výstavba dalších jezů na Labi by rozvoji lodní dopravy nepomohla. „Lodní doprava je v celoevropské krizi. Nemůžeme zajistit její rozvoj, nanejvýš zmírnit úpadek,“ říká Martin Skalský z Arniky. „Železnice je výhodnější, protože je rychlejší, řada zákazníků dnes preferuje kamionovou dopravu, které lodě mohou stěží konkurovat. Peníze, vložené do nových jezů, by se pravděpodobně nikdy nevrátily.“
Dolní Labe, kde Ředitelství vodních cest plánuje stavbu nových jezů, je jedním z posledních nezregulovaných říčních veletoků Evropy. Vedoucí děčínské pobočky Arniky Kamil Repeš připomíná: „Kvůli zájmům pár dopravních a stavebních firem bychom zřejmě vyhubili desítky vzácných druhů zvířat a rostlin. Jez by narušil přirozené chování řeky, tedy kolísání hladiny, a tyto druhy by přišly o své prostředí.“
