Množství rakovinotvorných i pravděpodobně či možná rakovinotvorných látek vypouštěných do životního prostředí Ústeckého kraje se oproti loňsku snížilo. Výsledky vyplynuly z analýzy údajů nahlášených jednotlivými provozy do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) (1) za rok 2008. V žebříčcích, které Arnika již pátým rokem dle IRZ zpracovává, se objevují podobné provozy jako v minulých letech, avšak s nižšími emisemi.
Mezi největšími znečišťovateli rakovinotvornými látkami (2), látkami potenciálně rakovinotvornými (3) i mutagenními (4) se umístila firma HP-Pelzer ze Žatce, výrobce dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Tento podnik vypustil do ovzduší velké množství emisí rakovinotvorného formaldehydu (5). Elektrárenské provozy ČEZu se i letos přes výrazné snížení emisí např. u Elektráren Prunéřov umístily vysoko v žebříčcích, a to hlavně díky emisím těžkých kovů kadmia (6), rtuti (7), arsenu (6), olova (9) i niklu (10), plynů způsobujících kyselé deště (11) a skleníkových plynů. „Do ovzduší vypustily i velké množství jemných prachových částic PM10 (12), které na sebe vážou právě těžké kovy. Tyto částice jsou velmi malé a snadno pronikají do plic, kde mohou způsobovat zdravotní komplikace“, upozornila Mgr. Kateřina Hryzáková z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. V celostátním žebříčku sestaveném pro prachové částice PM10 se přitom objevují hned 4 provozy z Ústeckého kraje (13).
V letošním roce ukazuje IRZ řadu pozitivních příkladů. Emise rakovinotvorného formaldehydu výrazně snížil podnik Knauf Insulation z Krupky. Ve svém provozu letos navíc nahradil používání fenolformaldehydové pryskyřice za pojivo na přírodní bázi, jehož hlavní součástí je škrob a jak uvedli zástupci Knauf Insulation, emise formaldehydu by měly postupně klesnout až na nulu. Vypouštění znečišťujících látek výrazně omezily i další provozy, především Union Lesní Brána z Dubí, která snížila emise formaldehydu o 0,9 tuny za rok, a BV Plast z Klášterce nad Ohří, výrobce plastových součástek pro automobilový průmysl. Díky instalaci zařízení na spalování styrenu v tomto provozu klesly emise této potencionálně rakovinotvorné látky a snížil se i zápach, na který upozorňovali místní občané z občanského sdružení Za Miřetice lepší. Celkově se oproti loňsku emise prokazatelně rakovinotvorných látek v Ústeckém kraji snížily o 3450,5 kg (z 8849,5 kg v roce 2007 na 5399 kg v roce 2008). V případě souhrnu prokazatelně, potenciálně a pravděpodobně rakovinotvorných látek se jedná o snížení emisí na polovinu - z 27253,7 kg na 13258 kg.
I v Ústeckém kraji došlo ke snížení emisí skleníkových plynů - méně oxidu uhličitého vypustily takřka všechny provozy ČEZu kromě Elektrárny Ledvice, ale i UNIPETROL Litvínov. Emise v první desítce umístěných provozů poklesly o 8,3 % v porovnání s hlášeními za rok 2007. Na prvním místě žebříčku se umístily Elektrárny Prunéřov koncernu ČEZ.
V žebříčcích nejsou záměrně uvedeny provozy Agro Hoštka a Dalkia Teplárna Trmice. U obou firem probíhá šetření u provozovatele IRZ, agentury CENIA. Specialista na životní prostředí Ing. Zdeněk Novák z podniku Dalkia Teplárna Trmice na dotaz Arniky uvedl, že opravu údajů ohlášených do IRZ již řeší s MŽP. Podobně opravu údajů již řeší i Agro Hoštka. Dalkia Teplárna Trmice by zaujímala přední místa v tabulkách pro rakovinotvorné, pravděpodobně či možná rakovinotvorné látky, pro látky reprotoxické i v tabulkách pro rtuťové emise, a to díky ohlášeným vysokým emisím rtuti - 14,3 tuny. Zemědělský podnik Agro Hoštka by se kvůli vysokým ohlášeným emisím formaldehydu - 7,5 tuny - umístil na prvním místě v žebříčku pro rakovinotvorné látky, mutagenní látky a v žebříčcích pro formaldehyd.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto při zpracování dat z IRZ soustředila na několik skupin látek dle jejich účinků, jako jsou rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny.
V Ústeckém kraji nahlásilo v roce 2008 údaje o emisích a přenosech znečišťujících látek 92 provozoven, což je o 8 více než v předchozím roce. Nejvíce látek bylo ohlášeno v přenosech odpady (24 látek) a v únicích do ovzduší (23 látek), dále v přenosech v odpadních vodách (18 látek) a v únicích do vody 14 látek. Mezi nejčastěji ohlašovanými látkami v únicích do ovzduší byl amoniak (26x), oxidy dusíku NOx/NO2 (23x) a oxidy síry SOx/SO2 (21x). V přenosech odpady se jednalo o hlášení olova (17x) a zinku (17x).
Kompletní žebříčky znečišťovatelů Ústeckého kraje pro rok 2008 jsou k dispozici zde: 
IRZ_UsteckyKraj_2008.pdf262.77 KB
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon (pro jednotlivé látky platí tzv. ohlašovací prahy). Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Předmětem IRZ není sledování překračování hygienických limitů. Registr lze nalézt na adrese www.irz.cz.
(2) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
(3) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(4) Látky označené jako mutagenní v jejich charakteristikách zveřejněných na oficiálních stránkách IRZ. Konkrétně se jedná o alachlor, anthracen, 1,,2-dichlorethan, diuron, ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, mirex, polycyklické aromatické
(5) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Více informací o této látce najdete zde: arnika.org/toxickelatky/formaldehyd
(6) Kadmium patří do skupiny těžkých kovů. Jeho nebezpečnost tkví mimo jiné v tom, že podobně jako rtuť anebo olovo vytváří i organické sloučeniny. Má schopnost hromadit se v potravních řetězcích. Významným zdrojem je spalování fosilních paliv a komunálního a nemocničního odpadu. Více informací najdete zde arnika.org/toxickelatky/kadmium
(7) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více zde: arnika.org/toxickelatky/rtut
(8) Arsen je prvek mající vlastnosti kovů i nekovů, tzv. metaloid (polokov). Silně se akumuluje v sedimentech a může se hromadit i v potravním řetězci. Jeho toxické působení je závažné. Lze ho proto označit jako látku velmi nebezpečnou především pro zdraví člověka, ale i pro řadu organismů. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) se jedná o látku karcinogenní pro člověka. Více zde: arnika.org/toxickelatky/arsen
(9) Olovo je nejrozšířenější ze skupiny těžkých kovů. Antropogenním zdrojem olova je sklářský průmysl, elektrotechnický průmysl, chemický a strojírenský průmysl. Má prokázané negativní účinky na zdraví. Více informací o této látce najdete zde: /olovo
(10) Nikl patří do skupiny těžkých kovů. Antropogenní přídavek niklu do prostředí spočívá především ve spalování uhlí a dalších fosilních paliv. Do ovzduší se nikl uvolňuje také z procesů těžby a zpracování niklových rud, ocelářského průmyslu, galvanických procesů nebo spalování komunálního odpadu. Více informací o této látce najdete zde: /nikl
(11) Mezi plyny způsobující kyselé srážky patří amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry, fluorovodík a chlorovodík.
(12) Podrobnosti o polétavém prachu PM10 najdete na webové stránce arnika.org/toxickelatky/poletavy-prach-pm-sub-10-sub
(13) Žebříček největších znečišťovatelů ČR polétavým prachem dle údajů IRZ pro rok 2008: 
Prach PM10_IRZ_CR_2008.pdf
V roce 2007 nahlašovalo prach PM10 48 provozoven, v roce 2008 57 provozoven.
Nejvíce provozoven, které prach nahlásily je v Moravskoslezském kraji (9 provozoven) součet pro nadlimitní hodnoty je 2199946 kg/rok, , následuje kraj Ústecký s 1605871 kg /rok se 7 provozovnami. práh pro ohlašování do IRZ je 50 000 kg/rok, do IRZ se hlásí pouze PM10.
Další informace týkající se polétavého prachu:
článek Nejsme povinni dýchat znečištěný vzduch www.arnika.org/res/data/065/007125.pdf
Prezentace ze semináře Ostravské ovzduší - zdravotní rizika? ze dne 28.5.2009
arnika.org/ovzdusi/kde-hledat-info
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
