Ve vzorcích říčních sedimentů, které odborníci na toxické látky z Arniky odebrali na konci srpna z Labe, Bíliny a Klíšského potoka bylo nalezeno značné množství látek řazených mezi tzv. perzistentní organické látky. Ty mohou u člověka způsobovat vývojové vady, vznik rakoviny, narušení hormonální činnosti a další vážné problémy. Ve vzorcích z Klíšského potoka a Bíliny se vyskytly především vysoké hodnoty rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků a dioxinů. Možným, nikoli ale jistým, původcem tohoto znečištění je chemický podnik Spolchemie a staré ekologické zátěže v něm. Dvacetinásobek průměrných hodnot polychlorovaných bifenylů (PCB) byl zjištěn až na soutoku Labe a Bíliny, a proto tato kontaminace téměř jistě nemá zdroj na tomto přítoku Labe. Dokládá to i zastoupení jednotlivých kongenerů PCB v odebraných vzorcích sedimentů.
Arnika zveřejnila studii vycházející z analýzy vzorků říčních sedimentů odebraných na konci léta. Vzhledem k tomu, že byly v červenci tohoto roku v Labi zjištěny vysoké koncentrace nebezpečných a v současnosti velmi diskutovaných PCB, visel nad otázkou jejich původu a vývoje tohoto problému největší otazník.
„Přestože na základě našich výsledků nelze s jistotou určit zdroj nedávného zvýšení obsahu polychlorovaných bifenylů v Labi, můžeme téměř jistě vyloučit, že by pocházel z řeky Bíliny. To by potvrzovalo předběžné závěry České inspekce životního prostředí, podle kterých je nedávná epizoda zvýšených koncentrací v Labi způsobena prohrábkou říčního dna. Vysoké hodnoty lze v tomto případě přičíst na vrub především neuváženému využívání PCB v minulosti a jejich dlouhodobému přetrvávání v říčních sedimentech Labe,“ objasňuje autor studie Mgr. Václav Mach, PhD. z Arniky. Naměřené hodnoty PCB v srpnových vzorcích jsou už také nižší než při červencové kulminaci. Jsou ale stále dvacetinásobné oproti průměrným hodnotám těchto látek v sedimentech českých řek.
Další nálezy toxických látek už se naopak vztahují přímo k řece Bílině i Klíšskému potoku, který je jejím přítokem. Možným zdrojem dioxinů a polyckylických aromatických uhlovodíků v Klíšském potoce je chemický podnik Spolchemie, který se nachází zhruba 200 metrů nad zaústěním potoka do Bíliny, kde na konci srpna proběhly odběry sedimentů. Z naměřených dat to ale nelze určit jednoznačně. „Každý gram sedimentu z Klíšského potoka obsahuje tolik karcinogenního benzo(a)pyrenu, kolik do sebe nasaje kuřák po vykouření zhruba jedné krabičky cigaret,“ přirovnává pro lepší představu Václav Mach.
K zátěži Bíliny polyaromatickými uhlovodíky a dioxiny mohly přispět i staré ekologické zátěže ve Spolchemii anebo spalovna nebezpečných odpadů v Trmicích. „Například při čištění staré amalgámové elektrolýzy ve Spolchemii se dioxiny moc neřešily. Stejně tak se moc neřešili v sutinách vyhořelého provozu epichlorhydrinu. To vše mohlo přispět k celkové zátěži Bíliny těmito látkami,“ upřesnil RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látka a odpady sdružení Arnika.
PCB a dioxiny jsou vysoce chemicky odolné látky, což znamená, že v téměř ve všech složkách životního prostředí přetrvávají velmi dlouho. Vzhledem k jejich neblahému vlivu na zdraví člověka i jiných organizmů jsou procesy, při kterých vznikají, omezeny Stockholmskou úmluvou.
Cílem našeho průzkumu bylo především přispět k monitoringu znečištění perzistetními organickými látkami ve vodních tocích v okolí Ústí nad Labem. Odběry vzorků a jejich testování jsou součástí projektu Voda živá, kterým chce Arnika veřejnost upozornit na důležitost ochrany vody a na ni vázaných ekosystémů. Součástí projektu je i monitoring znečištění řek a také celonárodní soutěž pro základní a střední školy. „Protože je voda naprosto nezbytná pro život každého z nás i dalších generací, chceme zvýšit zájem o vodu, její význam a její kvalitu prostřednictvím soutěže také u mladých lidí,“ dodává vedoucí projektu Voda živá Kamil Repeš z děčínské pobočky Arniky.
www.fondnno.cz - www.eeagrants.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
