Až k Nejvyššímu správnímu soudu dospěl spor o výstavbu mrakodrapů na pražské Pankrácké pláni. Občanská sdružení Ateliér pro životní prostředí, Občanská iniciativa Pankráce, Praha 4 a Pankrácká společnost loni docílila zrušení územních rozhodnutí na dvě věže zvané Epoque zkrachovalé společnosti ECM, v nichž měly být luxusní byty a hotel. Dceřiná společnost ECM doufala, že ji zachrání kasační stížnost na nižší soudy, ale přepočítala se. Nejvyšší správní soud výhrady občanských sdružení v plném rozsahu potvrdil stejně jako dřívější rozsudky. Soud odsunul výstavbu výškového hotelu (lidově označovaného za "prostřílenou plechovku") na neurčito, dost možná už nebude postaven nikdy. Nyní se čeká na rozsudek ohledně bytového domu, tzv. "véčka".
„Soud potvrdil, že do lokality, kde je zhoršené životní prostředí, je nepřijatelné umisťovat stavby, které by škodlivou zátěž ještě více zhoršily. Na Pankráci jde konkrétně o neúnosnou míru hluku a znečištění ovzduší způsobené nadměrným automobilovým provozem," vysvětlil advokát Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí, který místní občanská sdružení v soudním sporu zastupoval. „Těší nás, že úřady dostaly přes prsty a soud potvrdil, že vycházet vstříc soukromým zájmům developerů na úkor zdraví a životního prostředí občanů je v naší zemi nepřípustné," dodal Kužvart.
„Projekt pankráckých mrakodrapů rozsudkem Nejvyššího správního soudu zřejmě padá," potvrdili Marie Janoušková z Občanské iniciativy Pankráce i Zdeněk Holeček z Pankrácké společnosti „Věříme, že developeři nyní navrhnou jiné využití volných pozemků a začnou se také ptát místních občanů, jak by si představovali rozvoj této části Prahy," doplnila Marie Janoušková. Jejich sdružení dlouhodobě kritizují chybnou koncepci, podle které se mezi Budějovickou a Pankrácí staví pouze nákupní galerie a kancelářské budovy a ve velkém se kácí zeleň, zatímco na služby a vybavenost pro rezidenty se zapomíná. „Doufáme, že politici, kteří rozhodují o výstavbě na Pankrácké pláni, budou plně respektovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Proti této výstavbě jsou nejen občanská sdružení, ale i UNESCO a ICOMOS," doplnila Marie Janoušková.
Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika má vývoj na Pankrácké pláni význam pro celou Prahu. „Před několika lety se zdálo téměř jisté, že obyvatelé nemohou vyhrát. Developeři ve spolupráci s úředníky Prahy 4 i magistrátu válcovali jejich požadavky a tvrdili, že když jde o peníze, musí jít životní prostředí stranou. Při povolování mrakodrapů se porušoval jeden zákon za druhým. Nyní se ukazuje, že soudy pražské stavební praktiky nijak nesvazují a soudci se nebojí hájit právo. To je naděje i pro další pražské kauzy," řekl Skalský.
Společnost Lancaster, která mrakodrapy na Pankráci měla stavět, si stěžovala na údajnou diskriminaci českými úřady a soudy a domáhala se ochrany investic svého zahraničního vlastníka z Lucemburska. Nejvyšší soud taková tvrzení jednoznačně odmítl.
„Žádná mezinárodní smlouva nezaručila investorům, tedy právnickým osobám zřízeným podle (...) lucemburského právního řádu (...), vynětí z českého stavebního práva. Lapidárně řečeno, podmínky českého stavebního práva platí pro všechny bez rozdílu. (...) (Hlukové a emisní) limity jsou stanoveny právními předpisy proto, aby byly dodržovány. Nejsou tedy jen nějakým doporučením, nebo dokonce jen nijak nesankcionovaným přáním zákonodárce," uvedli soudci Josef Baxa, Marie Žišková a Zdeněk Kühn ve svém rozsudku.
Rozsudek na internetových stránkách NSS:
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0135_1As__110_20120216091516_prevedeno.pdf
Více o Pankrácké pláni: http://arnika.org/pankracka-plan
