Pankrácká pláň, Nákladové nádraží Žižkov, Nádraží Praha-Bubny – to jsou tři příklady pražských čtvrtí, v nichž nemá ani po schválení nového územního plánu platit zákaz výstavby výškových staveb. Tyto čtvrti jsou totiž v konceptu vyňaty z pásma výškové regulace. A to přesto, že vedení hlavního města prohlašuje ochranu historického panoramatu Prahy jako jeden z hlavních cílů nového plánu.
„Metodika posuzování výškových staveb je dobře připravená a mohla by být i funkční. Bohužel se zdá, že její praktické vtělení do nového územního plánu podlehlo politickým a ekonomickým tlakům. Koncept sám sobě odporuje. Zavádí sice výškovou regulaci, ale rovnou z ní vyjímá citlivá území. Popírá tak jedno z hlavních pozitiv, které podle autorů má mít,“ říká mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková. „Je známo, že Žižkov, Holešovice a Pankrác jsou přesně ta místa v blízkosti centra Prahy, kde se připravuje výstavba mrakodrapů. Pokud budou právě tyto čtvrti vyčleněny ze systému výškové regulace, omezení postrádá smysl“, dodala Kasiková.
Podle Arniky je pásmo zákazu výškových staveb vymezeno účelově, protože na několika místech nerespektuje ochranné pásmo Pražské památkové rezervace UNESCO, kde výškové stavby zakazuje mezinárodní smlouva. Z výškové regulace má „vypadnout“ také například Bubeneč nebo část Strahova.
Již tento týden se bude na stavebním úřadě Prahy 4 jednat o vydání stavebního povolení jeden z mrakodrapů ve tvaru „V“, jehož příprava pokročila nejdále. Je jím budova Epoque na Pankrácké pláni, která má dosáhnout výšky až 100 metrů. Výbor světového dědictví projekt dlouhodobě kritizuje a požaduje snížení budovy na maximálně 60 až 70 metrů. Takový kompromis podporují také občanská sdružení, která se účastní stavebního řízení.
„Územní rozhodnutí bylo vydáno až poté, co se k projektu zamítavě vyjádřilo UNESCO a požadovalo snížení budov. Úřady však dělají vše pro to, aby sporné mrakodrapy Epoque na Pankráci mohly vyrůst,“ říká Marie Janoušková z Občanské iniciativy Pankráce. Její sdružení proto podalo proti územnímu rozhodnutí žalobu. „Ve stavebním řízení budeme znovu uplatňovat všechny argumenty pro změnu projektu“, uvedla Janoušková. Přístup úřadu kritizuje i zástupce dalšího občanského sdružení: „Naposledy nám protiprávně odepřeli možnost ofotit si digitálním fotoaparátem řadu dokladů včetně hlukové studie“, podotýká Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí.
Centrum světového dědictví UNESCO se bude situací v Praze dále zabývat. V případě, že Česká republika neuposlechne výzev, hrozí, že může být naše hlavní město zařazeno na seznam památek v ohrožení. Od toho už je jen krok k vyškrtnutí z prestižního seznamu světového dědictví, což nedávno kvůli stavbě dálničního mostu přes chráněné labské údolí postihlo Drážďany.
