Dvanáct různých alejí už nominovali lidé v anketě Alej roku, jejíž druhý ročník letos vyhlásilo sdružení Arnika. Nejvíce – celkem tři aleje – soutěží v Jihočeském kraji, naopak třeba v Praze, v Ústeckém, Moravskoslezském nebo Zlínském kraji zatím nebylo přihlášeno žádné stromořadí. Lidé se však stále mohou ankety zúčastnit. Nominace totiž končí až 30. září. Třeba o následujícím víkendu či při svých letních toulkách českou a moravskou krajinou mohou výletníci fotit a soutěžit o hodnotné ceny. Loni veřejnost vybírala vítěznou alej z 53 stromořadí po celém území republiky.
V Jihočeském kraji už byla nominována hned tři stromořadí. Jedním z nich je Lipová alej ke kostelu sv. Jana Křtitele v Radomyšli. „Tuhle alej určitě všichni znají z filmové pohádky Princezna ze mlejna. Vede od Radomyšle ke kostelu svatého Jana Křtitele a ještě dál k Oseku. Koncem června lipová alej žije naplno – včeličky se předhánějí, která nasbírá více z nádherných voňavých kvítků. Alejí vede i křížová cesta a kostel je dílem italského stavitele Bartolomea Scottiho. Je zde na 130 stromů a stromořadí bylo v minulých letech revitalizováno a doplněno výsadbou nových lip,“ přibližuje minulost i současnost aleje Vladimír Kocourek, který ji nominoval.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/7-lipova-alej-ke-kostelu-svjana-krtitele-v-radomysli
V Jihomoravském kraji už byla nominována alej od kaple sv. Barbory k lesnímu hřbitovu v Rudici v Moravském krasu. „Pěkně vystihuje podzimní melancholii,“ popsal svou fotografii Miloš Princ, který stromořadí nominoval.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/5-cesta-k-lesnimu-hrbitovu
V Karlovarském kraji už byla nominována alej, která stovkami javorů a jírovců spojuje dvě malé obce – Krásnou u Aše a bavorský Neuhausen. „Před 18 lety se dvěma nadšencům z ČSOP podařilo zamezit kácení aleje. Občanské sdružení Zelený dědek podalo podnět k lepší ochraně stromořadí, ale zatím bezúspěšně... Dalším pokusem bude ochránit alej alespoň vyhlášením takzvaného významného krajinného prvku,“ komentuje stav ochrany stromořadí Jaroslav Staněk, který ho nominoval.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/z-krasne-u-ase-na-neuhausen-bavorsko-srn
V Královéhradeckém kraji už byla nominována alej v Lužci nad Cidlinou. „Naše obec je typickou lánovou vsí bohatou na zeleň. Javorové aleje tvoří jeden z nejvýraznějších prvků naší obce již od nepaměti. Proto se snažíme nejen o jejich řádnou údržbu, ale i obnovu a v budoucnu bychom rádi založili novou alej lemující chodník z naší obce ke hřbitovu. Jinak obyčejná betonová cesta by tak dostala příjemný ráz,“ okomentovala současný stav aleje i plány do budoucna Hana Vízková, která stromořadí do ankety přihlásila.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/6-javorova-alej-v-luzci-nad-cidlinou
V Libereckém kraji už byla nominována Valdštejnská lipová alej v Zahrádkách u České Lípy. „Z těch tři sta let starých lip na mne prostě dýchla historie. Byla jsem tam v okolí náhodou na výletě, bylo ideální počasí na focení − podzimní mlha se už zvedala a klubal se slibný podzimní den. Alej byla ukončena starým kamenným mostkem přes Bobří potok. Úžasné místo,“ svěřuje se s důvody pro nominaci Irena Brožová.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/valdstejnska-lipova-alej
Letos ještě nebyla nominována žádná z alejí Moravskoslezského kraje. V loňském ročníku nominovala Anežka Hrušková čtyřřadou lipovou alej v ostravských Komenského sadech. „Alej byla před pár lety určena ‚bláznivými‘ úředníky a architektem p. Rychtarem k vykácení v rámci tzv. rekonstrukce parku. Jedná se o více než 140 nádherných lip ve čtyřech řadách, které společně tvoří přírodní ‚gotickou katedrálu‘ v Komenského sadech. Občanské sdružení Sv. Václav, také s pomocí sdružení Arnika, se všemi silami snažilo o její záchranu. Boj ale stále není u konce. Je nádherná, mocná,“ popsala tehdy situaci Hrušková.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/ctyrrada-lipova-alej-v-ostrave
Letos ještě nebyla nominována žádná z alejí Olomouckého kraje. V loňském ročníku se o přízeň hlasujících ucházela například lázeňská alej v Jeseníku. „Ty stromy už něco pamatují a procházka touto alejí je velmi uklidňující,“ přiblížila důvody nominace Marta Duchoslavová, která stromořadí přihlásila.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/alej-lazenska
V Pardubickém kraji už je nominována Královská alej u Poličky. „Královská alej byla vysazena školáky v roce 1879 k pětadvacátému výročí sňatku císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou. Stromořadí propojuje zastavěnou část města s příměstskou zelení lesoparku Liboháj a sportovním areálem s fotbalovým stadionem. Je také součástí naučné stezky u Poličky a informační tabule zde mimo jiné popisuje význam stromů pro člověka a životní prostředí,“ popisuje historii i současnost Jiří Coufal, který stromořadí do ankety přihlásil.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/8-kralovska-alej-u-policky
V Plzeňském kraji už je nominována rokycanská Alej na Práchovně. „Tato alej byla vysazena již roku 1830. V současnosti je zde necelá stovka stromů, z toho asi dvě desítky jsou stromy z původní aleje. Ostatní stromy jsou novější, zejména z období první republiky. Z původní aleje se dochovaly hlavně duby a také jeden jírovec, patrně největší svého druhu na Rokycansku. Obvody kmenů těchto stromů se blíží čtyřem metrům. Dále jsou v aleji zastoupeny lípy, olše, jasany a různé druhy javorů. Do aleje jsou i nadále doplňovány nové stromky. V roce 2011 byla většina stromů v aleji odborně ošetřena,“ přibližuje historii stromořadí Jan Sedláček, který alej do ankety nominoval.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/10-alej-na-prachovne-v-rokycanech
Letos ještě nebyla nominována žádná z pražských alejí. Mezi loni přihlášenými však byla třeba Klíčovská alej, která leží v Praze 9. „Kaštanová alej je součástí historického lesoparku. Alej kopíruje stopu Královské cesty vedoucí ze Staré Prahy na Starou Boleslav a čítá na 160 vzrostlých kaštanů. Místní občané se snaží stromy chránit před napadením klíněnkou, proto dobrovolnicky hrabou listí v celé oblasti. Probíhá tady i zajímavá slavnost s názvem Svátek stromů,“ popisuje stromořadí Dana Balcarová, která alej loni nominovala.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/klicovska-alej
Ve Středočeském kraji už je nominováno lipové stromořadí v Semicích. „Semice mají podél silnice v celé délce obce lipovou alej, kterou se může pochlubit v dnešní době opravdu málo obcí. Je stará asi 60 až 70 let a dotváří celkový příjemný vzhled obce ve středním Polabí. Alej je navržena proto, že jí hrozí pokácení, a vzhledem k tomu, že v těsné blízkosti stromů jsou po obou stranách nataženy inženýrské sítě, lze předpokládat, že alej nebude již nikdy obnovena. Semice v blízkosti Hrabalova Kerska by se tak staly prázdnou, prašnou a tuctovou obcí bez pěkné zeleně,“ přibližuje důvody nominace Milan Husák.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/9-lipove-stromoradi-v-semicich
Letos ještě nebyla nominována žádná z alejí Ústeckého kraje. V loňském ročníku se o přízeň hlasujících ucházela například alej na Kamenném vrchu v Chomutově. „Alej v první polovině minulého století začínala v parku v centru Chomutova, pokračovala dnešními ulicemi Čelakovského a Stromovka pak přes Zoopark kolem Kaštanky a pokračovala až k restauraci Partyzán na vrchu Strážiště. Dnešní zbytek původní aleje v podobě 37 dubů a dvou lip přežil vybudování sídlišť, rychlostní silnice číslo 13 a podkrušnohorského převaděče na vodu,“ přiblížil historii stromořadí Rostislav Vošický, který alej nominoval.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/alej-na-kamennem-vrchu-v-chomutove
Na Vysočině už bylo nominováno stromořadí z javorů, jasanů a lip ve Starém Ransku. „Zdravou alej nádherných, ztepilých stromů o délce 500 metrů zde vysázeli v roce 1815 pro potřeby zaměstnanců zdejších železáren. Ti ji využívali k cestě do práce v panském dvoře na konci této cesty,“ přiblížil historii aleje Radek Červinka, který ji do ankety přihlásil.
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/4-ranska-alej
Letos ještě nebyla nominována žádná z alejí Zlínského kraje. Loni se o přízeň hlasujících ucházela alej podél řeky Moravy v Uherském Hradišti, která se v anketě v loňském roce umístila na druhém místě. Dnes už ale nestojí. Lea Hudcová ji loni nominovala s těmito slovy: „Tato krásná alej na pravém břehu Moravy je nafocena černobíle záměrně. Mnoho slunečných dnů už ji nečeká. Pily natrvalo zmrzačí jednu stranu aleje, a to jen kvůli neochotě posunout hráz o pár decimetrů. Nejde nám ani tak o vítězství v soutěži samotné, jako spíš o vyslání SOS.“
Fotografie aleje jsou k dispozici na http://arnika.org/alej-podel-reky-moravy
Nejpopulárnější alej vyberou svým hlasováním na internetu sami lidé – tato část ankety bude spuštěna v říjnu. Do letošního ročníku připravila Arnika novinku. Vyhlašovat se budou vítězná stromořadí také v jednotlivých krajích. Ti, kdo je do soutěže navrhnou, získají novou knihu spisovatelky Marie Hruškové o alejích a další pěkné dárky. Vedle kvalitní fotografie je povinnou součástí nominace také zdůvodnění, proč si ta která alej zaslouží ocenění. Znovu mohou lidé nominovat i aleje, které soutěžily a nevyhrály v loňském ročníku soutěžní ankety.
Do soutěžní ankety mohou lidé přihlásit „svou“ alej prostřednictvím webových stránek www.alejroku.cz. Každý může zaslat 1–3 fotografie (nejlépe ve formátu JPEG), ke kterým připojí stručný popis a důvod, proč si alej zaslouží pozornost. Na autory oceněných fotografií čekají hodnotné ceny, například dárkové poukazy od Centra FotoŠkoda, nová kniha o českých a moravských alejích od spisovatelky Marie Hruškové, jejíž vydání připravuje nakladatelství Mladá fronta na podzim, drobné dárky od společnosti Dřevotvar nebo publikace Arniky o stromech. Aktuální informace o anketě budou po celou dobu v jednotlivých regionech přinášet Deníky z vydavatelství Vltava-Labe-Press. Slavnostní vyhlášení vítězné aleje a výherců atraktivních cen proběhne koncem listopadu 2012.
V loňském ročníku ankety Alej roku 2011 bylo:
- 53 nominovaných alejí z celé republiky;
- 1788 hlasů pro vítěznou Novodvorskou alej z Moravského krasu;
- 5288 hlasů odevzdáno v internetové anketě;
- 15 178 unikátních návštěvníků webové stránky Alej roku 2011.
Arnika sleduje ohrožení alejí již několik let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“ požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než 30 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že během posledních několika let od silnic v České republice zmizelo více než 100 tisíc stromů.
