Přestavbu Masarykova nádraží v nejbližší době čeká zahájení územního řízení. Předimenzovaný projekt výrazně zahustí zástavbu a rozpálí území největšího tepelného ostrova Prahy. Dá se reálně očekávat, že zde letní teploty i nadále budou překračovat neúnosných 50 °C. V centru sužovaném hustou dopravou navíc přibydou tisíce dalších aut denně a s nimi také vyšší prašnost a hluk. Projekt developerské společnosti Penta Real Estate bohužel nehledí na adaptaci tepelného ostrova a představuje obrovskou zátěž i z hlediska památkové ochrany i urbanistického a funkčního řešení centra.
Okolí Masarykova nádraží patří mezi místa nejhůře postižená hustou dopravou, kde se vybetonovaná a vyasfaltovaná území extrémně rozpalují. Namísto citlivé adaptace na klimatickou změnu jde projekt Central Business District přesně opačným směrem a slibuje, že bezmála sto tisíc metrů čtverečních zalije betonem, na kterém vyrostou nové kanceláře, obchody, restaurace a kavárny.
Autoři projektu do svých plánů vůbec nezahrnuli množství emisí z přilehlé křižovatky u Bulhara a severojižní magistrály. Nová kancelářská čtvrť přivede denně tisíce aut, která akorát přispějí k už tak špatnému stavu ovzduší v Praze.
„Praha potřebuje pro své obyvatele především byty. V okolí Masarykova nádraží však vyrostou pouze nové kanceláře, které obrovské území promění v pouhé město duchů. Revitalizace proto přinese užitek pouze investorům. Obyvatelům Prahy, kteří bydlí nebo pracují v okolí, naopak další potíže,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.
K tomu vyvstávají další otázky. Například, jaké jsou konkrétní plány náhradní výsadby, využití veřejného prostoru nad kolejištěm, dopravního řešení, výstavby rychlodráhy na letiště a propojení s autobusovým nádražím a Hlavním nádražím. To bude předmětem diskuzního večera, který 23. května pořádají realizátoři projektu Masaryčka spojuje a iniciativa GoFlorenc ve spolupráci s Hospodářskou komorou Prahy 1 v Divadle Archa .
„Navržený projekt je závažnou urbanistickou chybou. Problémem není jen jeho výška, která radikálně přesahuje stávající historickou zástavbou, ale zejména jeho výchozí urbanistický koncept efektně designovaných solitérních budov, které vstupují do stávajícího prostředí jako izolovaný a cizorodý element. Namísto městské struktury, která by historické město přirozeně doplnila a rozvinula, tak projekt bohužel vytváří obrovskou bariéru, která v principu znemožní jak další harmonický rozvoj území, tak i tolik potřebnou přeměnu magistrály v plnohodnotnou městskou třídu,“ říká Richard Biegl z Klubu za starou Prahu.
Otázkám, které projekt vyvolává, se věnoval pořad Nedej se vysílaný Českou televizí
Na vině je částečně Magistrát hlavního města Prahy, který dlouhodobě investorovi ustupuje. Původně mělo být 40 % plochy věnováno rezidenčnímu bydlení. Město ale vyhovělo návrhu Penty na změnu územního plánu, aby na všech zastavitelných pozemcích stály kanceláře nebo komerční plochy. Kromě toho zastupitelé v roce 2017 odhlasovali dohodu mezi investorem a Prahou, která dovoluje zahustit zástavbu, umožní například vybudovat vyšší budovu nebo ušetří na ploše pro zeleň.
Magistrát Prahy od té doby do příprav nijak nezasahuje, naopak bývalá primátorka Krnáčová, která je známá svým vztahem k Pentě, šla investorovi opětovně naproti v projednávání dalších změn. O nejdůležitějším pražském brownfieldu tak rozhoduje výhradně soukromý developer. Výsledkem toho je, že veřejná setkání jsou pouze nekritickou reklamou projektu.
Okolí Masarykova nádraží proměnu potřebuje, ale pouze takovou, která zohlední potřeby Pražanů a zeleň ochlazující okolí. Projekt Central Business District má s okolím historického nádraží bohužel nešetrné plány a myslí pouze na maximální ekonomický zisk.
