Individuální automobilová doprava je jedním z hlavních původců emisí skleníkových plynů, zabírá většinu veřejného prostoru kvůli parkování nebo dopravním stavbám a významně přispívá k přehřívání hlavního města. Pro zkvalitnění ovzduší a hlavně adaptaci Prahy na klimatickou změnu je nutné automobilovou dopravu omezit, posílit investice do hromadné a cyklistické dopravy a přizpůsobit veřejné prostranství potřebám obyvatel, nikoliv dopravě.
Automobilová doprava představuje významný zdroj znečištění ovzduší a také zdroj tepla v Praze. Uliční síť zabírá třetinu až polovinu městského prostoru a tím ubírá ve městě cenné plochy, které by mohly sloužit všem jako veřejný prostor nebo jako parcely pro potřebné obecní budovy k doplnění lokální nabídky. Omezování individuální dopravy je jedním ze základů budoucího rozvoje hlavního města.
Více informací najdete ve studii Řešení dopravních staveb: udržitelná doprava jako nástroj boje s klimatickou změnou
„Dlouhodobým řešením je vytvoření systému ekologicky udržitelné dopravy, která zahrnuje největší podíl bezmotorového pohybu, tedy pěšího a cyklistického, dále kvalitní veřejnou dopravu, nákladní dopravu pro zásobování v rámci ‚city logistiky‘ a až na posledním místě individuální dopravu automobilovou,“ shrnuje Kateřina Vídenová z Arniky.
Rozvoj Prahy by měl spočívat v kladení důrazu na soběstačnost jednotlivých lokalit s vlastními centry, aby obyvatelé měli možnost naplnit své potřeby v rámci jedné čtvrti ať už žijí v historické zástavbě, na sídlišti, či v satelitním městě. V jeho důsledku by mohly vzniknout obytné ulice určené pro pobyt a pohyb lidí, které umožňují komunitní život a Praze citelně chybí.
Klimatické podmínky zlepšuje především práce s modrozelenou infrastrukturou čili přírodě blízkém hospodaření se zelení a dešťovou vodou. Zeleň a propustné plochy s velkým podílem rostlého terénu spolu se stromy poskytující stín ulici klimatizují, tedy snižují teplotu a redukují efekt tepelného ostrova.
Změny brzdí strnulost dopravní koncepce, v jejímž rámci aktuální projekty navazují na plány staré několik desítek let. Není proto snadné do nich zasáhnout a upravit současným potřebám obyvatel. Dostavbu vnitřního a vnějšího okruhu je navíc nutné podmínit projekty na zklidnění dopravy v centru města, včetně humanizace magistrály. Praze v neposlední řadě chybí kvalitní, rychlá a centrem průjezdná síť příměstských vlaků.
„Neochota ke změnám vyplývá také z přesvědčení velké části politiků a lidí, že pohyb autem ve městě je důkaz svobody a nezadatelné právo každého jedince. Automobilová doprava je bezpochyby pohodlná a rychlá. Nicméně, je třeba si uvědomit, že osobní svoboda může narušovat svobody ostatních nejen znečišťováním ovzduší, ale také omezováním veřejného prostoru a zvyšováním teploty uvnitř města,“ dodává Vídenová.
Města jsou klíčovým faktorem v boji proti klimatickým změnám. Přestože zabírají pouze 2 % zemského povrchu, spotřebovávají na planetě nejvíce energie a zároveň vypouštějí do atmosféry nejvíce skleníkových plynů, asi 75 %. Právě doprava je druhým největším světovým zdrojem emisí skleníkových plynů po uhlí. Dopravní řešení měst je tedy bezpochyby nutné co nejrychleji transformovat, aby se emise maximálně snížily a na oteplení reagovala souborem adaptačních opatření, která ve městech umožní příjemný život.
Arnika mapuje připravenost Prahy na klimatickou změnu ve studiích, které ukáží zahraniční příklady i rizikové lokality. Vedle environmentálních aspektů dopravních staveb v metropoli se v bližším měřítku zaměří na lokality náměstí Republiky a okolí stanice metra Kolbenova.
Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.
Projekt vznikl za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárce.
