Podle Melis Yarman z nevládní organizace Bumerang je ratifikace Stockholmské úmluvy důležitá, ale hlavní díl práce teprve přijde. Turecko nyní bude muset zpracovat tzv. Národní implementační plán, který by měl detailně popsat všechny úniky POPs do životního prostředí, staré ekologické zátěže a cesty k jejich odstranění. Až pak začnou vlastní kroky k ochraně životního prostředí a lidského zdraví. „Zodpovědnost turecké vlády nekončí ratifikací Stockholmské úmluvy, je to teprve začátek. Do příprav Národního plánu musí aktivně vstoupit nevládní organizace a prosadit, aby se v něm objevila skutečně účinná a moderní opatření – tedy principy čisté produkce a trvale udržitelného života. Vzhledem k malé progresivitě státních úřadů i síle průmyslu to určitě nebude lehké,“ říká Yarman.
Konkrétní kroky k eliminaci POPs ze životního prostředí požadovali na konferenci v Istanbulu i četní zástupci akademické obce a lékaři. „Perzistentní organické látky jsou jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví a jejich odstranění by mělo být pro Turecko v oblasti životního prostředí prioritou,“ řekla Dr. Seval Alkoy z organizace Lékaři pro životní prostředí. Profesor Dr. Ilhan Talinli z istanbulské technické univerzity ve své prezentaci upozornil na to, že Turecko by mělo postupně směřovat k úplnému zákazu používání PVC a spalování odpadů. Podle něj by tak mohlo dojít k podstatnému snížení ohrožení životního prostředí perzistentními látkami.
Problematika POPs se dostala výrazněji do povědomí turecké veřejnosti v roce 2004, kdy projekt IPEP umožnil vznik prvních studií na toto téma. Organizace Bumerang tehdy publikovala obsáhlé zprávy o spalovně komunálních odpadů poblíž města Izmit, skládce starých pesticidů u obce Derince a petrochemickém komplexu Petkim, který mimo jiné produkuje PVC. V roce 2005 se pak Turecku spolu s dalšími třemi desítkami zemí světa účastnilo globální kampaně sítě IPEN "Keep the Promise, Eliminate POPs", jež se opírala o srovnání výsledků chemických analýz slepičích vajec na obsah nebezpečných perzistentních organických látek v nich. Vzorky pocházely z blízkosti spalovny v Izmitu. Vejce z Turecka byla tehdy vůbec poprvé v historii testována na obsah takových látek, jako jsou dioxiny a hexachlorbenzen a výsledky analýzy byla alarmující – lékaři označili testovaná vejce za nepoživatelná a nebezpečná lidskému zdraví.
V závěru konference v Istanbululu, pořádané 24. prosince, vznikla deklarace nevládních organizací, lékařů a akademiků, určená vládě Turecké republiky a ministerstvu životního prostředí. Deklarace požaduje zastavení procesů, které jsou zdrojem úniků perzistentních organických látek do životního prostředí, jako je například spalování odpadů. Vyzývá státní úřady ke zpracování inventarizace současných zdrojů POPs v Turecku a odstranění stávajících ekologických zátěží, například skladišť starých pesticidů. Deklarace dále žádá o podporu veřejných informačních kampaní, které by seznámily obyvatelstvo s rizikem perzistentních organických látek pro lidské zdraví.
