Před čtyřiceti lety se v sousedství obytného domu rodiny Rychtaříkových začaly skladovat a připravovat pesticidy. Před téměř deseti lety získali bývalý sklad, dědictví po svých předcích, zpět v restituci. Nevěděli, že jde o stavení zamořené jedy natolik, že bude nutné jej zbourat a dekontaminovat. Nikdo je nevaroval, jaké zdravotní následky může mít život v sousedství prostor kontaminovaných toxickými látkami. Až do roku 1990 pili vodu ze studny kontaminovanou DDT. „Máme obavy z následků na zdraví našem i našich dětí, protože já žiji v tomto prostředí od narození,“ říká Václav Rychtařík, který se již několik let společně s manželkou dovolává spravedlnosti a hledá pomoc při vyčištění areálu od toxického zamoření.
Jak potvrdily rozbory zadané v červnu sdružením Arnika, v budově jsou vysoké koncentrace DDT, lindanu a pesticidu MCPA(1). Dřívější měření prokázala navíc značné koncentrace atrazinu a fensonu. „Některé z těchto látek jsou karcinogenní. DDT i lindan mají negativní vliv na hormonální systém člověka a oslabují imunitní systém,“ charakterizuje látky zjištěné v bývalém skladu pesticidů chemickými rozbory v laboratořích Axys Varilab a Ecochem RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika. „Za nejhorší považuji, že rozbory prokázaly také vysoké koncentrace DDT ve vejci od slepic chovaných Rychtaříkovými. Podle platného limitu je pro obsah DDT toto vejce nepoživatelné. Přesahuje ho trojnásobně,“ pokračuje Petrlík.
Budovu, kde byl sklad pesticidů je podle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ČR z roku 1996 nutné zbourat a dekontaminovat, protože koncentrace toxických látek ve zdivu přesahují limit znamenající významné riziko ohrožení zdraví člověka a životního prostředí. Zamoření skladu zavinil někdejší státní Agrochemický podnik, jehož nástupnickou organizací je nynější Proagro, a. s. Tato firma ani stát se dosud ke škodě způsobené Rychtaříkovým nehlásí. Vyčištění bývalého skladu pesticidů totiž nebude levné. Celou budovu bude nutné zbourat. Je potřeba také zajistit vyčištění podzemních vod a dekontaminaci zeminy v okolí budovy. Bezpečná likvidace škodlivin může přitom stát i několik desítek milionů korun. Jediný, kdo se snaží Rychtaříkovým pomoci problém řešit je starosta Klatov Karel Mráz.
Rychtaříkovi už vyzkoušeli doslova všechny cesty. Neuspěli u soudu, u prezidenta ani u ombudsmana. Všichni v jejich případu našli formální chyby, ale k věcnému řešení problému se zatím žádná instituce neodhodlala. Sdružení Arnika se proto dnes obrátilo dopisem na ministra životního prostředí Libora Ambrozka. „Upozornili jsme ho na závažný ekologický problém a na nutnost co nejdříve vyčistit kontaminovanou studnu i budovu. Také jsme ho požádali, aby zvážil možnost vyčlenit k tomuto účelu peníze ze Státního fondu životního prostředí,“ dodává tiskový mluvčí Arniky, Marek Jehlička.
Další informace k celému případu najdete na internetových stránkách http://klatovyluby.arnika.org.
