Mezinárodní pracovní skupina Zero Mercury (Zero Mercury Working Group - ZMWG) dnes zveřejnila novou studii upozorňující na přítomnost rtuti v rybách. Studii připravila síť nevládních organizací v souvislosti s blížícím se jednáním zástupců světových vlád, kteří budou příští týden v Nairobi diskutovat možnost přípravy nové úmluvy o rtuti. Na podkladech pro studii se podílelo také sdružení Arnika. Studie ukazuje, že působení methylrtuti přijímané také z rybího masa a z mořských živočichů živících se rybami jsou pro lidské zdraví významné a vyžaduje účinnou odpověď vlád a OSN. Na setrvalost problému s přítomností rtuti v rybách také v České republice nepoukazují ani tak výsledky rozborů ryb z prodejní sítě publikované ve studii, ale nové analýzy publikované dnes Arnikou v souvislosti se studií.
Arnika nechala souběžně s celosvětově prováděnou studií zpracovat analýzy přítomnosti rtuti ve 33 vzorcích volně žijících ryb odchycených ve 4 různých řekách a jedné pískovně a pro srovnání ve 4 vzorcích ryb z prodejní sítě odlovených v třeboňských rybnících (2). „Výsledky ukázaly, že ze zkoumaných lokalit se nejvyšší koncentrace rtuti nacházejí v rybách z Labe v Obříství, tedy pod Spolanou Neratovice, odkud pocházely také jediné dva vzorky ryb překračující hygienický limit 0,5 mg rtuti/kg. Ovšem zvýšené hodnoty rtuti byly i ve vzorcích z Odry v Ostravě, kde lze zvýšený obsah rtuti zdůvodnit kumulací průmyslových zdrojů, především hutí, koksáren a energetických provozů,“ shrnul výsledky průzkumu Arniky RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. Podle výsledky výzkumu zadaného Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2007 patří k lokalitám s vysokým obsahem rtuti v rybách ještě nádrž Skalka na řece Ohři (3). „Jmenovaný výzkum potvrdil, že právě přítomnost rtuti v rybách z českých řek a vodních nádrží zůstává problémem,“ dodal Petrlík.
„Kontaminace ryb rtutí vyvolává obavy v globálním měřítku. Naše studie ukazuje, že široce akceptovaný limit pro příjem methylrtuti je překračován v každé ze sledovaných oblastí světa,“ řekl Michael Bender, spoluautor zprávy „Mercury in Fish: An Urgent Global Health Concern“ a člen Zero Merkury Working Group. Podle zprávy je riziko největší pro populace, jejichž konzumace ryb na osobu je vysoká, a v oblastech, kde se v důsledku znečištění zvýšil průměrný obsah rtuti v tělech ryb. Ale rizika spojená s methylrtutí v jídle existují i tam, kde jsou konzumace ryb na osobu i průměrné hodnoty rtuti v tělech ryb poměrně nízké. V kulturách, kde jsou mořští savci tradiční součástí jídelníčku, se může rtuť v tělech těchto živočichů podstatně podílet na celkové expozici vlivu rtuti z jídla.
„Dnes zveřejněná studie i námi zadané analýzy jen potvrzují nutnost něco udělat se zdroji úniků rtuti do životního prostředí. Doufáme proto, že se zástupci jednotlivých vlád příští týden v Nairobi shodnou na potřebě nové mezinárodní úmluvy o rtuti,“ řekla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Česká republika jako předsednická země Evropské unie může k takové dohodě významně přispět. Právě v Nairobi se na příkladu chystané úmluvy o rtuti ukáže schopnost našich vyjednavačů na poli životního prostředí. Arnika se bude snažit k vyjednání nové úmluvy přispět také prostřednictvím svého zástupce na této schůzce. „Právě dnes nevládními organizacemi vydaná studie je jedním z příspěvků k chystanému jednání,“ uzavřel Petrlík.
Poznámky a další informace:
(1) Do studie jsme přispěli informacemi z České republiky a v české prodejní síti jsme opatřili čtyři vzorky ryb dle zadání mezinárodního týmu. Konkrétně se jednalo o dva vzorky zmrazeného žraloka (země původu Panama) a dva vzorky zmrazené štiky (země původu Maďarsko). Pro štiku i žraloka se v EU uplatňuje měkčí limit pro obsah rtuti (1,0 mg rtuti/kg čerstvé váhy), než je tomu u říčních ryb, jejichž analýzy zadala Arnika. Výsledky rozborů, jak jsou uvedené v citované studii, shrnuje následující tabulka:
Druh ryby |
Země původu |
Obsah rtuti v mg/kg (čerstvé váhy) |
Žralok |
Panama |
0,380 |
Žralok |
Panama |
0,460 |
Štika |
Maďarsko |
0,520 |
Štika |
Maďarsko |
0,360 |
(2) Graf a tabulka shrnují výsledky analýz 37 vzorků ryb z českých řek a vodních ploch na přítomnost rtuti. Analýzy provedla Vysoká škola chemicko-technologická.
Druh ryby |
Místo |
Řeka |
Obsah rtuti v mg/kg (čerstvé váhy) |
Cejn velký |
Ústí nad Labem |
Bílina |
0,210 |
Cejn velký |
Ústí nad Labem |
Bílina |
0,220 |
Cejn velký |
Ústí nad Labem |
Bílina |
0,130 |
Cejn velký |
Ústí nad Labem |
Bílina |
0,180 |
Cejn velký |
Ústí nad Labem |
Bílina |
0,078 |
Cejn velký |
Děčín |
Labe |
0,150 |
Cejn velký |
Děčín |
Labe |
0,034 |
Cejn velký |
Děčín |
Labe |
0,210 |
Plotice obecná |
Děčín |
Labe |
0,076 |
Plotice obecná |
Děčín |
Labe |
0,170 |
Okoun říční |
Děčín |
Labe |
0,270 |
Plotice obecná |
Děčín |
Labe |
0,120 |
Cejn velký |
Obříství |
Labe |
0,280 |
Cejn velký |
Obříství |
Labe |
0,550 |
Cejn velký |
Obříství |
Labe |
0,270 |
Cejn velký |
Obříství |
Labe |
0,730 |
Cejn velký |
Obříství |
Labe |
0,470 |
Cejn velký |
Mlékojedy |
pískovna u Labe |
0,140 |
Plotice obecná |
Ústí nad Labem |
Labe |
0,120 |
Hrouzek obecný |
Ústí nad Labem |
Labe |
0,270 |
Plotice obecná |
Ústí nad Labem |
Labe |
0,210 |
Plotice obecná |
Ústí nad Labem |
Labe |
0,110 |
Jelec jesen |
Ústí nad Labem |
Labe |
0,290 |
Jelec jesen |
Ústí nad Labem |
Labe |
0,220 |
Cejn velký |
Ústí nad Labem |
Labe |
0,230 |
Karas obecný |
Ostrava |
Odra |
0,200 |
Karas obecný |
Ostrava |
Odra |
0,090 |
Cejn velký |
Ostrava |
Odra |
0,330 |
Cejn velký |
Ostrava |
Odra |
0,490 |
Plotice obecná |
Ostrava |
Odra |
0,160 |
Pstruh obecný |
Paskov |
Ostravice |
0,170 |
Jelec tloušť |
Paskov |
Ostravice |
0,140 |
Jelec tloušť * |
Paskov |
Ostravice |
0,065 |
Pstruh duhový |
prodejní síť (rybníky Třeboňsko) |
Rybníky Třeboňsko |
0,045 |
Karas obecný |
prodejní síť (rybníky Třeboňsko) |
Rybníky Třeboňsko |
0,110 |
Pstruh duhový |
prodejní síť (rybníky Třeboňsko) |
Rybníky Třeboňsko |
0,390 |
Kapr obecný |
prodejní síť (rybníky Třeboňsko) |
Rybníky Třeboňsko |
0,030 |