Nedostatek míst ve školách a školkách, nedostupnost služeb pro seniory, přeplněné ordinace lékařů, ale i bazény a koupaliště, nebo nutnost cestovat přes půl města za dalšími volnočasovým a sportovními aktivitami. To je výčet jen některých z mnoha problémů, se kterými se Praha potýká už nyní. Bude-li schválena současná podoba Metropolitní plánu, situace se může ještě zhoršit. Plán totiž počítá s navýšením počtu obyvatel ze současných 1,3 milionu až na 1,9 milionu, odpovídající plochy pro veřejnou vybavenost však nevymezuje.(1)
Metropolitní plán vymezuje pozemky pro veřejnou vybavenost jako jsou školy, školky, polikliniky, domovy pro seniory, sportoviště a další několika způsoby: plochou, značkou nebo procentuálním podílem v rozvojových územích.(2) V odůvodnění Metropolitního plánu (3) je výpočet potřeb veřejné vybavenosti vzhledem k plánovanému počtu obyvatel. Tento výpočet vychází z porovnání různých částí Prahy, neřeší ale stávající deficity, dojíždění obyvatel z Metropolitního regionu, ani demografickou prognózu, dle které dojde k výraznému stárnutí populace. Výpočet navíc počítá pouze s některými druhy veřejné vybavenosti jako jsou základní školy, školky, lékaři a domovy denní péče, vůbec ale nepočítá se středními a vysokými školami, nemocnicemi, knihovnami, veřejnou správou, ani jakoukoli sportovní či volnočasovou vybaveností (bazény, sportovní haly, domy dětí a mládeže, komunitní centra, komunitní zahrady atd.).
“Rodiče například dobře vědí, jak obtížné je v současné době dostat dítě na střední školu, či dokonce do školky. Mnoho z nich je nuceno mít skoro čtyřleté dítě další rok doma. V souladu s evropskými trendy by přitom měla vznikat volná místa pro část dětí již od dvou let. Metropolitní plán nic z toho nejenže nevyřeší, ale dokonce stávající problémy ještě zhorší. Potřebné kapacity jsou hrubě podceněny, Institut plánování a rozvoje ignoruje potřeby Pražanů, ale i své vlastní strategické a analytické dokumenty,” varuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.
Plochy veřejné vybavenosti neodpovídají plochám potřebným pro předpokládaný počet obyvatel s ohledem na demografické trendy jako je stárnutí populace a s ohledem na stávající deficity území. Přitom dle analýzy IPRu(4) již v roce v 2030 bude chybět skoro 10 000 míst v základních školách,(5) ve školkách to je již dnes přes 4 000 chybějících míst. Praha tak jde proti vlastním doporučením.(6)
Některé plochy pro vybavenost v Metropolitním plánu, ve srovnání s platným územní plánem, mizí úplně. Např. letitá kauza z Jihozápadního města (tzv. Britská čtvrť západně od metra Stodůlky). Dnes je v platném územním plánu cca 9 ha určených pro základní a střední školy, školky, sport a potenciálně zdravotnictví. Tyto plochy čelily tlaku, aby byly změněny na bydlení či administrativu, což zastupitelstvo Prahy vždy zamítlo. Namísto pozemků pro základní školu, gymnázium a sportoviště zůstalo v Metropolitním plánu místo jen pro jedno z toho (pevná značka, plocha 1,4 ha), zbylé plochy jsou obytné. V této obytné ploše je sice stanoven dokonce 10% podíl občanské vybavenosti, ten však znamená zhruba 5 ha namísto 9 ha, plochy navíc nemusí být umístěny v docházkové vzdálenosti od stanice metra, ale mohou být úplně jinde.
Veřejná vybavenost je ve větších transformačních plochách stanovena většinou 5% podílem z celkové plochy, není tedy vůbec záruka, ve které části území budou. Školy tak mohou vzniknout na nejhorších místech. Rovnoměrné 5% požadavky napříč městem navíc neodpovídají nerovnoměrné distribuci stávajících deficitů. Např. v případě území bývalého Nákladového nádraží na Žižkově 5% podíl znamená pozemky pro jednu školu a jednu či dvě školky, pro dvě plnohodnotné základní školy, které jsou tam plánovány, nestačí. Obdobná pak bude situace například v Bubnech – 5% podíl ploch znamená, že tři plánované základní školy, tak jak jsou ve studii zadávané městem, se tam zkrátka nevejdou, natož další vybavenost.
“Autoři Metropolitního plánu tvrdí, že veškerá občanská vybavenost může vzniknout kdekoli, protože plán navrhuje smíšené plochy, kde může vzniknout cokoli. To, že něco vzniknout může neznamená, že to vznikne. Dle stavebního zákona (a nový stavební zákon na tom nic nemění) to funguje tak, že územní plán vymezí potřebné pozemky pro veřejnou vybavenost jako tzv. veřejně prospěšné stavby, čímž na ně město získá předkupní právo. To však Metropolitní plán neumožňuje, není tak vůbec jisté, že se město k pozemkům dostane,” vysvětluje Vinklárková. “Ve skutečnosti tak Metropolitní plán nechává volnou ruku developerům, protože ti budou moci postavit to, co pro ně bude nejvýhodnější podle aktuální poptávky na trhu. Město a jeho obyvatelé tak nebudou mít žádné záruky,” dodala.
Veřejná vybavenost je v rozvojových a transformačních územích regulována až příliš volně, stávající vybavenost na městských (příp. státních pozemcích) naopak striktně, což znemožňuje polyfunkční využití; město tak nemůže své vlastní stavby přizpůsobit lokálním potřebám.
Více o Metropolitním plánu píšeme zde.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Úkolem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2022–2024. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
Poznámky:
Více o tématu viz debata v CAMPU 1. 6. 2022, záznam https://vimeo.com/714006570
(1) Příloha. č. 1 – Výroková část Územního plánu hl. m. Prahy (Metropolitního plánu) A) textová část, článek 145-149 https://uzr.praha.eu/uzplan/uzemni_plan_hmp/MPP/verejne_projednani.html
(2) Příloha. č. 2 – Odůvodnění Územního plánu hl. m. Prahy (Metropolitního plánu), textová část odůvodnění, kapitola 9 - Komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení. Část osmá: Veřejná vybavenost, str. 248-256
A) textová část https://uzr.praha.eu/uzplan/uzemni_plan_hmp/MPP/verejne_projednani.html
(3) Analýza infrastrukturních potřeb hl. m. Prahy (zaměřená na infrastrukturu vybrané občanské vybavenosti) | leden 2019 https://iprpraha.cz/stranka/3162/analyza-infrastrukturnich-potreb-hl-m-prahy-zamerena-na-infrastrukturu-vybrane-obcanske-vybavenosti
(4) příloha č. 5 Analýzy infrastrukturních potřeb hl. m. Prahy - základní školy https://iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/analyzy/Obyvatelstvo/analyza%20infrastrukturnich%20potreb/1b_skolstvi_zs.pdf
(5) viz tabulka 2 https://iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/analyzy/Obyvatelstvo/analyza%20infrastrukturnich%20potreb/1a_skolstvi_ms.pdf
(6) “Nízká úroveň plodnosti. Doporučení: Praha musí reagovat na bariéry přirozené reprodukce především zlepšením prostředí a služeb pro děti, rodiče a samostatně žijící matky s dětmi. Jde především o vyřešení dostupnosti předškolních a školních zařízení..."
“Celkový počet seniorů ve věku 65 a více let by v roce 2050 měl být vyšší o necelých 100 tis. osob, než je nyní, ještě vyšší přírůstek bude patrný u vyšších věkových kategorií – počet osob starších 75 let se do roku 2050 zvýší o 89 % a straších 85 let dokonce o 157 %. Stárnutí populace bude zvyšovat nároky na užívání, prostupnost a bezbariérovost města a na sociální kohezi zejména na lokální a komunitní úrovni.”
Demografická analýza https://iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/Demografie/2_Demografie_2015-06-29_final.pdf
https://iprpraha.cz/stranka/2726/demografie-bydleni-a-verejna-vybavenost-v-praze
