O skutečném průběhu veřejných diskusí, které organizují úřady, mají občané právo znát pravdu. Potvrdil to svým rozsudkem z července 2013 Městský soud v Praze. Velmi kriticky zhodnotil postup brněnských úředníků, kteří odmítli vydat nahrávku z průběhu veřejného projednání. Když po ní začali lidé ptát, urychleně zvukový záznam zničili.
„Rozhodnutí Městského soudu v Praze (1) je velmi důležité, protože potvrdilo, že zvukový záznam pořízený úřadem je informace a občan má právo získat jeho kopii. Pokud by to úřad odmítl, musí jasně vysvětlit, proč není možné případnou část obsahující chráněné údaje takzvaně vypípat“, podotkl advokát David Zahumenský, který zastupoval občany požadující vydání nahrávky. Pouhý odkaz na to, že tam nějaké osobní údaje mohou být, podle rozhodnutí nestačí. Soudy už dříve potvrdily možnost pořizovat si vlastní nahrávky (2), ale k povinnosti úřadu poskytovat jejich zvukové záznamy se vyjádřily vůbec poprvé.
Projednávání zásad územního rozvoje v Brně podle řady lidí skutečně neprobíhalo v duchu dialogu občanů s veřejnou mocí. Úředníci snahu diskutovat s občany ani nepředstírali a po vlastním více než tříhodinovém monologu lidem po třech minutách vypínali mikrofony. (3) Úřad zřejmě v obavě, že se důkaz o nevybíravém jednání jeho zástupců dostane na veřejnost, nečekal na ani na rozhodnutí soudu a v rozporu se svým skartačním řádem nahrávku hned zničil. Nyní městský soud potvrdil, že takový postup není do budoucna možný.
„Argument úřadu, že zvukový záznam vůbec takové osobní údaje mohl obsahovat, je sám o sobě velmi nejistý. Podle Nejvyššího správního soudu totiž například pouhé uvedení jména a příjmení není osobním údajem, který by bránil zveřejnění, a neumím si představit, co dalšího mohlo v připomínkách k trasování silnic a umisťování logistických center zaznít osobního,“ dodal ještě Zahumenský.
Krajský úřad i Ministerstvo pro místní rozvoj se zveřejnění nahrávky bránili až absurdně – prý by se vymazáním osobních údajů mohl záznam poškodit. Soud potvrdil, že „…procesní obrana žalovaného ve smyslu možného znehodnocení záznamu pro účely vyžadovaného pořízení zápisu vykazuje prvky svévole, neboť předmětem žádosti nebylo poskytnutí originálního záznamu, nýbrž přirozeně jeho kopie, tvrzené znehodnocení záznamu jako takového je vyloučeno.“ Celou situaci pak dokresluje skutečnost, že měsíc nato předali úředníci záznam soukromé firmě, která jej definitivně zničila. Úřad však měl povinnost úřední záznam několik let uchovat.
„Jsem z postupu úředníků hodně zklamaná. Po více než dvou letech sice mám dobré rozhodnutí soudu, které mi dává za pravdu, záznam je však nadobro pryč. Nechápu, proč je problém se zničením záznamu počkat, když vím, že byla podaná žádost o informace, jedno CD na úřadu snad tolik místa nezabere,“ říká k případu právnička Arniky Vendula Zahumenská, která o nahrávku v dubnu 2011 požádala.
Jihomoravský kraj za podobný postup pokáralo v květnu 2013 také Ministerstvo vnitra (4). Tehdy úředníci odmítli občanům poskytnout zvukový záznam ze zasedání zastupitelů ze stejných důvodů – ochrana soukromí. Podle Arniky si ale naštěstí ve většině dalších krajů uvědomují, že veřejná správa je službou veřejnosti, a zvukové záznamy veřejného projednání bez průtahů poskytli. (5)
Arnika se dlouhodobě zasazuje za to, aby zasedání zastupitelstva jiná veřejná projednání byla co nejtransparentnější a aby byla přístupná i těm, kteří se nemohou v pracovním dni dostavit. Proto se podílela na iniciativě Šest kroků k otevřenějšímu magistrátu (6), která vyzývala pražskou radnici k větší průhlednosti a spolupráci s občany.
Poznámky:
(1) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2013, č. j. 7A 280/2011 - 77 Veřejné projednání
(2) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2012, č. j. 8 A 316/2011-47
(3) Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje se konalo v dubnu 2011. Představitelé kraje však odmítli jakoukoli diskusi s občany a prosadili mnoho sporných záměrů. Veřejné projednání bylo velmi striktně rozděleno na 3, 5 hodiny trvající úřední prezentaci a teprve poté dostali občané asi hodinu na vyjádření svých názorů. Po třech minutách byl každému odebrán mikrofon a znovu již nesměl nic říct. Kvůli mnoha pochybením následně Nejvyšší správní soud zrušil celé Zásady a Jihomoravský kraj musel tento svůj „územní plán“ začít připravovat znovu. Náklady na vytvoření původní (zrušené) verze se přitom vyšplhaly k šesti milionům korun. Více informací na stránkách nejvyššího správního soudu http://www.nssoud.cz/Nejvyssi-spravni-soud-zrusil-cele-Zasady-uzemniho-rozvoje-Jihomoravskeho-kraje/art/851?tre_id=135
(4) Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 7. 5. 2013 vydaného v odvolacím řízení proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje
(5) Více o tom, jak získat potřebné informace od správních úřadů najdete na http://arnika.org/ucastverejnosti
(6) Šest kroků k otevřenějšímu magistrátu…
- 1. Možnost interpelací pro občany, ne jen tři minuty pro občana, ať se vypovídá
- 2. Transparentní obchodní společnosti, ne oslíčku otřes se za oponou
- 3. Hlasování členů Rady HMP: přísně tajná informace?
- 4. Pražané potřebují přehledný informační portál, ne fotogalerii
- 5. Záznamy ze zastupitelstva na webu, ne bez boje vzdaná bitva za větší transparentnost
- 6. (Ne)živé město
Více na http://www.auto-mat.cz/2011/11/prazske-iniciativy-navrhly-sest-kroku-k-otevrenejsimu-magistratu/
