Toxickou rtuť k výrobě chloru nesmí Spolana Neratovice po roce 2014 používat. 
Rozhodl o tom, i díky připomínkám sdružení Arnika, středočeský krajský úřad, který odmítl žádost chemičky o oddálení termínu pro modernizaci výrobní linky. Zastaralou technologii totiž chtěla Spolana používat až do roku 2020, což by způsobilo další ohrožení životní prostředí i zdraví lidí emisemi nebezpečného těžkého kovu. Už loni se mluvčí Spolany vyjádřil, že budou rozhodnutí úřadu respektovat.
Toxickou rtuť k výrobě chloru nesmí Spolana Neratovice po roce 2014 používat. Rozhodl o tom, i díky připomínkám sdružení Arnika, středočeský krajský úřad (1), který odmítl žádost chemičky o oddálení termínu pro modernizaci výrobní linky. Zastaralou technologii totiž chtěla Spolana používat až do roku 2020 (2), což by způsobilo další ohrožení životní prostředí i zdraví lidí emisemi nebezpečného těžkého kovu. Už loni se mluvčí Spolany vyjádřil, že budou rozhodnutí úřadu respektovat (3).
„Rozhodnutí krajského úřadu vítáme a budeme bedlivě sledovat, zda Spolana dodrží slova svého mluvčího a bude verdikt úřadu respektovat. O tom, že musí přejít na novou technologii, ví Spolana už od roku 2007, ale pořád se modernizaci vyhýbá. Vymlouvá se na ekonomické problémy, ale do ekologizace zastaralé a neefektivní linky investovala přes 90 milionů (1). Tyto peníze by lépe posloužily k přechodu na membránovou technologii,“ shrnul situaci předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Z dlouhodobého hlediska navíc membránová technologie vychází jako hospodárnější, protože není tak energeticky náročná.
Modernější technologie navíc ulehčí životnímu prostředí o další zátěž - nebezpečné dioxiny. „Dioxiny vznikají při vypražování odpadů z výroby chloru se rtutí. Prokázaly to analýzy, k nimž jsme Spolanu přiměli. Kdyby se rtuť nepoužívala, nebylo by nutné ji z odpadů získávat zpět,“ vysvětlil Petrlík. Arnika proto prosazovala, aby měla Spolana i nadále povinnost sledovat dioxiny v odpadech. U jednoho druhu odpadů, ve kterém byla koncentrace dioxinů nejvyšší se to podařilo prosadit, u ostatních byla Spolana této povinnosti zbavena.
„V okolí Spolany, především pak v rybách z Labe, se opakovaně objevují vysoké koncentrace rtuti. Potvrdila to i celosvětová studie, která vznikla na základě měření rtuti v rybách ve spolupráci mezi americkou laboratoří Biodivesity Research Institute a mezinárodní sítí IPEN. Kontaminovaná je dokonce i kůra stromů (2). A studie, kterou si nechala zpracovat samotná Spolana, ukazuje, že měrné emise rtuti jak do vody, tak do ovzduší za poslední roky rostly (3),“ vyjádřil se ke vlivu výroby chloru v chemičce na okolní prostředí Petrlík.
Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou u nás vyrábějící louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.
Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího rozhodnutí má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014. Další chemička používající rtuť v České republice, Spolchemie v Ústí nad Labem má zahájit výstavbu náhrady za amalgámovou elektrolýzu v dohledné době. Termín má do konce roku 2015.
Poznámky pro editory:
(1) Jde o text na str. 13 ve studii Techemu přiložené k žádosti o změnu integrovaného povolení: „V letech 2007 – 2011 bylo na ekologizaci rtuťové elektrolýzy vynaloženo celkem 91,6 mil. Kč.“
(2) Viz Suchara, I., Sucharova, J. 2008: Mercury distribution around the Spolana chlor-alkali plant (central Bohemia, Czech Republic) after a catastrophic flood, as revealed by bioindicators. Environmental Pollution 151 (2008), 352 - 361. Z uvedeného článku pochází i následující obrázek ukazující zvýšené koncentrace rtuti v kůře dubů v okolí Spolany:
(3) Následující tabulky pocházejí ze studie Techemu přiložené k žádosti Spolany Neratovice o změnu integrovaného povolení. Ukazují přitom de facto zvyšující se zátěž životního prostředí rtutí.
Vývoj měrných emisí rtuti do Labe v letech 2007 až 2011 (ze studie Techemu):
