Diskusi o stavbě jezů na dolním Labi blokuje Ředitelství vodních cest (ŘVC), nikoliv ekologické iniciativy nebo ministerstvo. Tvrdí to sdružení Arnika ve své reakci na prohlášení Svazu dopravy, který označil postoj Ministerstva životního prostředí za extremistický. „Aby bylo možné se o splavnění dolního toku Labe vážně bavit, je potřeba dodržet zákon a zpracovat studii o vlivech na životní prostředí. Ředitelství vodních cest, které je povinno tuto studii zveřejnit, ale hraje již od roku 2005 mrtvého brouka a obviňuje kdekoho v okolí. Stále marně čekáme na to, kdy Ředitelství přestane diskusi o jezech blokovat a studii zveřejní,“ řekla Ing. Jana Vitnerová z Arniky.
„Ministerstvo životního prostředí ani ekologické nevládní organizace nemohou v této fázi procesu do stavby jezů nijak zasáhnout, protože rozhodovací proces vlastně neprobíhá,“ říká právní expert Arniky Lukáš Matějka. „Podle zákona musí proběhnout expertní vyhodnocení vlivu velkých staveb na životní prostředí. Dolní tok Labe je navíc součástí evropské sítě vzácných přírodních oblastí Natura 2000. Ačkoliv tzv. proces EIA byl zahájen již v říjnu 2005, do dnešní doby ŘVC nedodalo nezbytné podklady týkající se právě vyhodnocení vlivů jezů na Naturu 2000 a proces tak fakticky neběží (1). Jestli tedy někdo zablokoval diskusi o jezech, je to právě Ředitelství,“ dodal Matějka.
O tom, proč ŘVC studii dosud nepředložilo, lze jen spekulovat. Pravděpodobně se ale rejdařům nedaří navrhnout jez tak, aby nezničil unikátní biotopy a populace vzácných druhů živočichů, což je podle evropské směrnice o soustavě Natura 2000 nepřípustné. „Ministr dopravy Petr Bendl by se měl ptát Ředitelství vodních cest, proč již několik let mlčí a není schopno dodat expertní studii, která by umožnila pokračování diskuse o splavnění Labe,“ říká Kamil Repeš z děčínské pobočky Arniky. Záměr postavit jezy by znamenal likvidaci 24 druhů ohrožených rostlin a živočichů.
Rejdaři, kteří nejsou schopní dodat podklady, jež vyžaduje zákon, tak mlží, aby odvrátili pozornost od vlastní nečinnosti. Podali například žaloby na stát, v nichž tvrdí, že stát je povinen zajistit dostatek vody v Labi, nebo kompenzovat lodním dopravcům ekonomické ztráty způsobené nízkou hladinou řeky. Podle Arniky nebyl záměr na splavnění řeky předložený před lety uskutečnitelný, protože odporoval zákonům. „Zákony platí pro všechny a pouze extremisté vymáhají jejich obcházení,“ dodala Jana Vitnerová.
Problémy se splavností jsou i na německé straně. Nesouvisejí ale s neochotou státu, ale globálními změnami klimatu. Plány pro zlepšení splavnosti řeky jsou založeny na předpokladu, že Labe bude mít stejné množství vody jako v sedmdesátých a osmdesátých letech. V Labi je dnes ale daleko méně vody, než bylo před dvaceti lety, a podle odborníků se tento trend do budoucna ještě prohloubí. „Pět miliard investovaných do nového jezu by byly s největší pravděpodobností vyhozené peníze,“ vysvětluje Kamil Repeš. „Je totiž pravděpodobné, že řeka by nebyla splavná ani s tímto jezem, po němž dopravci tak hlasitě volají, protože dojde k dalšímu úbytku srážek a poklesu vodní hladiny. K dokonalému splavnění řeky by se musel nový jez postavit na každých padesáti kilometrech řeky. Pak by ale byla lodní doprava na Labi zřejmě nejdražším druhem dopravy na světě,“ dodal.
S úbytkem vody v řece ubývá také zájem klientů o nákladní vodní dopravu. „Nákladní doprava po Labi se postupně stává spíše podnikáním pro sebe samé než lukrativním podnikem. Není úlohou státu takové podnikání uměle udržovat,“ shrnuje Vitnerová. „Ani v Německu lodní dopravci žádné kompenzace za nízkou hladinu vody v řece nemají,“ upřesňuje. Od plánů na stavby jezů, které by zlepšily splavnost Labe, již v Německu upustili, protože výstavba se ukázala jako příliš drahá a pravděpodobně ekonomicky nenávratná (2).
Přílohy:
(1) Posuzování vlivu ns životní prostředí (EIA) na Plavební stupeň Děčín
(2) V souvislosti s problematikou splavnění Labe spolupracuje Arnika s německou nevládní organizací BUND www.bund.net.
