Kdyby stály v jedné trase, vytvořily by alej dlouhou z Prahy do Olomouce – jenže 17 640 lip, dubů, kaštanů a dalších druhů dřevin už u našich silnic nestojí. Pokáceli je krajští silničáři okolo cest druhé a třetí třídy, které mají ve správě. Nejvíce stromů padlo ve středních Čechách, nejméně na Liberecku. Vyplývá to z čerstvě vytvořené statistiky kácení alejí, kterou zveřejnilo sdružení Arnika. Čísla zpracovaná nevládní organizací pocházejí přímo z dat krajských silničních správ. Vysázeno bylo naopak pouze 10 870 mladých stromků. Na první pohled je zřejmé, že výsadby tempu kácení nestačí a aleje z naší krajiny stále mizí vysokou rychlostí.
Celkově pak v letech 2003-2011 padlo k zemi přes 120 tisíc stromů, které by mohly oboustranně lemovat cestu z Prahy do Říma. Důležitý je však také poměr mezi vykácenými a vysázenými stromy. Nejlepších hodnot dosahují kraje Moravskoslezský a Středočeský, kde silničáři vysadili stromů více, než pokáceli. Není však jasné, zda stromy zasadili opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa. Řada krajů také neposkytla kompletní informace o kácení a vysazování stromů.
Podrobnější údaje jsou pak na webu http://arnika.org/kaceni-podle-kraju
„Některé krajské silniční správy nám odmítají vydat informace o tom, kolik stromů okolo silnic v jejich správě padlo k zemi. Než jsme se na to začali ptát, silničáři v některých krajích si dokonce takové přehledy ani sami nevedli. Celkový trend jasně ukazuje, že stromů okolo krajských silnic ubývá, vysazuje se jich totiž podstatně méně, než se kácí. Pro přírodu i řidiče je to ke škodě, protože dobře ošetřované aleje jsou nejen plné života, ale pomáhají i řidičům při orientaci při zhoršené viditelnosti či zabraňují tvorbě sněhových jazyků,“ komentuje výsledky statistiky vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky. Dodává také, že jsou stromořadí typickým prvkem české a středoevropské krajiny vůbec a plní u silnic celou řadu dalších funkcí.
„Aleje okolo silnic a cest stojí mnoho, často i stovky let. Pokud motoristé dodržují pravidla silničního provozu, nikdo nemá problém – ani řidiči, ani stromy. Stromy zůstávají mimo silnici a vozy zůstávají na vozovce. Problémy ale způsobují různá pochybení řidičů, jako je nepřiměřená rychlost, alkohol, drogy, atd. Ke snížení možných rizik významně přispívá snížení povolené rychlosti v aleji nebo instalace svodidel. Kácení stromů jako takzvané řešení je velmi krátkozraká a neudržitelná varianta, obzvlášť s vědomím, že mnohé aleje mají velkou hodnotu z hlediska cestovního ruchu,“ říká člen rady Německé alejové cesty a ředitel turistických služeb německého autoklubu ADAC Erwin Pfeiffer (2).
Jaké trendy lze z přehledu vysledovat?
10 ze 13 krajských silničních správ poskytlo neúplné informace.
- Počet kácených stromů v alejích je v součtu podstatně vyšší než počet stromů nově vysazovaných.
- Pokud silniční správy nahlásily vysazování stromů, není vůbec jasné, zda šlo o dosadby alejí. Některé správy přiznaly, že jde o výsadbu mimo silniční pozemky. Lze se obávat, že v mnoha případech byla vykácena alej a nové stromy vysazeny zcela jinde.
- Přehled nezahrnuje kácení všech alejí: silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, místní a účelové komunikace spravují obce, hlavní město Praha spravuje kromě dálničních komunikací všechny typy komunikací vedoucí městem. Kácení po živelních událostech mohou provádět jednotky integrovaného záchranného systému bez vědomí správců silnic. Celkové počty pokácených alejí ve volné krajině za jednotlivé kraje tak mohou být mnohem horší. Arnika však sleduje zejména situaci u takzvaných okresních silnic II. a III. třídy, kam aleje historicky patří a kde také roste většina nejcennějších českých a moravských alejí.
„Desítky let, už od doby nástupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest. Přitom už před lety Arnika nabídla krajům návrh koncepce, jak se o aleje starat, přišla i s návrhem opatření, jak zvýšit jejich bezpečnost. Aleje v krajině, tedy i okolo silnic, mají přínosy jak pro přírodu, tak pro lidi včetně motoristů. Stromy potřebují především péči, je nutné aleje chránit, obnovovat a rozvíjet koncepční přístup, což se zatím daří jen v některých krajích,“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
Pozitivním příkladem mohou být silničáři z Vysočiny. Poté, co Arnika natřela několik alejí bezpečnostními pruhy, převzali pomyslnou štafetu a začali stromy sami natírat. Na základě jednání s Arnikou zpracovala silniční správa několik úspěšných žádostí o granty z prostředků EU a odborně ošetřili řadu historických alejí. Zdá se, že i v několika dalších krajích se situace obrací k lepšímu a silniční správy začínají zavádět postupy a hledat peníze pro výsadby alejí. Ve statistikách se to ale projeví vždy s mírným zpožděním.
K dalším způsobů, jak je možné ochránit stromy okolo cest a zároveň účastníky silničního provozu, patří hlavně pravidelné odborné ošetřování stromů, snížení maximální rychlosti v aleji nebo zavedení nové výstražné značky „Pozor, projíždíte alejí“ – podobně, jako je tomu v sousedním Německu. Návrhy k přírodě šetrných opatření má Arnika na svém webu a zpracovala i Koncepci rozvoje alejí v ČR, které je rovněž ke stažení a byla zaslána všem příslušným ministerstvům a krajům.
Arnika chrání aleje již několik let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“ požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než 30 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že během posledních několika let od silnic v České republice zmizelo více než 100 tisíc stromů.
Poznámky:
(1) Zákon o ochraně přírody a krajiny sice stanoví, že za pokácené stromy je nutné vysadit takzvané náhradní výsadby. Nenařizuje ovšem striktně, že nové stromy se musí vysadit opět do alejí. Výsadby tak často skončí třeba v městském parku, což ovšem nemá pro obnovu vykácené aleje žádný význam.
(2) ADAC (Allgemeiner Deutscher Automobil-Club) je největším automobilistickým klubem v Evropě s více než 18 miliony členy. Od roku 1992 financuje „Německou alejovou cestu“, která v délce 2500 km spojuje turisticky atraktivní lokality napříč všemi německými spolkovými zeměmi pomocí silnic lemovaných alejemi stromů. Více na http://arnika.org/nemecka-alejova-cesta-deutsche-alleenstrasse
