Více než stovka stromů v aleji u Třeště na Českomoravské vrchovině získala bezpečnostní nátěr. Dobrovolníci a členové sdružení Arnika tu provedli další z akcí, zaměřených na ochranu alejí.
„Díky darům od našich příznivců budeme moci ještě do konce roku ošetřit také stromořadí vedoucí k mohyle Jana Žižky u obce Žižkovo Pole, kterému stále hrozí vykácení,“ říká koordinátor akce Kamil Repeš z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.
V minulosti byly stromy běžně bílými reflexními pruhy opatřovány, v posledních letech se však na tuto činnost pozapomnělo. Nátěr je přitom poměrně významný pro bezpečnost silničního provozu při špatné viditelnosti a nepříznivém počasí. „Nátěr neupozorňuje pouze na stromy samotné, ale řidič lépe vnímá i např. prudké zatáčky nebo krajnici při hustém sněžení,“ objasňuje mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Stromořadí patří do české krajiny a mají i významný vliv na kvalitu životního prostředí. Proto by ke kácení stromů podél silnic mělo dojít až tehdy, kdy jiná opatření ke zvýšení bezpečnosti nejsou účinná,“ dodává. Během natírání budou kmeny stromů opatřeny bílým reflexním pruhem s použitím netoxické, vodou ředitelné barvy.
Akci podporuje i radní pro životní prostředí Zdeněk Ryšavý. Vedení kraje by navíc podle něj mělo zájem v natírání alejí pokračovat. „Při jednání mezi Arnikou, zástupci kraje Vysočina a krajské správy a údržby silnic jsme se shodli na tom, že aleje okolo silnic k Vysočině neodmyslitelně patří a je potřeba je v maximální možné míře chránit,“ uvedl radní. Pokud se podaří shromáždit potřebné prostředky, například z Operačního programu Životní prostředí, kraj by podle něj byl schopen zajistit pracovníky pro realizaci nátěrů i finančně přispět. „V dohledné době by tak bylo možné ošetřit všechny aleje na Vysočině,“ dodal Ryšavý.
Více než stovka lip rostoucích podél silnice z Třeště do Růžené tvoří pětikilometrovou alej. Alej měla být celá vykácena při rekonstrukci vozovky v roce 2007. Tehdy bylo také poukazováno na občasné dopravní nehody v tomto silničním úseku. „Místní lidé se obrátili na Českou inspekci životního prostředí, která kácení zakázala. Dnes je vidět, že silnici bylo možné opravit i bez kácení,“ říká Jana Vitnerová, která je vedoucí pobočky Arniky na Vysočině. Bílý bezpečnostní nátěr nyní zajistí lepší viditelnost stromů v aleji, což pomůže nehodám předcházet.
Obdobným nátěrem chce Arnika letos opatřit i stromořadí u obce Žižkovo Pole. Tvoří je 317 stromů, převážně lip. Obvod jejich kmene dosahuje často i tří metrů. Alej byla vysázena pravděpodobně spolu se stavbou mohyly v roce 1874 na místě údajného úmrtí Jana Žižky (1). „Spolu s místním občanským sdružením jsme nechali vypracovat odborný posudek a usilujeme o prohlášení aleje památnou. Stromům nicméně hrozí pokácení kvůli rozšíření vozovky. Považujeme však tuto alej za významnou jak z historického, tak krajinného hlediska. Její ochrana by proto měla být prvořadá. Chceme přispět k větší bezpečnosti jízdy tímto stromořadím tak, jak to doporučuje i jeden z odborných posudků,“ uvedla Jana Vitnerová. Natírání by se mělo uskutečnit pravděpodobně v říjnu tohoto roku.
Až dosud umožňoval zákon na ochranu přírody a krajiny správcům silnic kácet údajně nebezpečné stromy podél silnic bez povolení, pouze na základě tzv. oznámení. V září schválená novela zákona tuto možnost ruší (2). Zákon nyní musí podepsat prezident republiky. Již tuto zimu by měly být aleje v celé zemi lépe chráněny.
Opatření stromů v alejích u Třeště a u Žižkova Pole bezpečnostními nátěry je součástí kampaně Zachraňme stromy, kterou Arnika odstartovala vloni na podzim. Jako první získala tento nátěr alej u středočeské obce Skřipel (3). Součástí kampaně je také například pořádání seminářů a výstav (4), publikační vytváření informačních materiálů pro veřejnost i úředníky (5), zpracování připomínek k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny, aktivní účast ve správních řízeních o povolení kácení stromů, publikační činnost apod.
Setkání s novináři: 23. září ve 12 hodin, plocha za zemědělským areálem na okraji Třeště, při silnici směrem na Čenkov a Růženou (začátek aleje).
Kontakt: tisková mluvčí Arniky Zora Kasiková, tel. 606 727 942
Poznámky:
(1) Jedna z nejzachovalejších alejí na Vysočině se nachází mezi obcemi Dobrá, Žižkovo Pole a Macourov. Je významnou krajinou dominantou Přibyslavska a dokladem pozitivní tvůrčí schopnosti našich předků začlenit šetrným způsobem cestu do okolní krajiny. Navazuje na okrasnou zahradu v okolí Žižkovy mohyly, postavené v roce 1874 podle návrhu Antonína Wiehla na místě údajného úmrtí Jana Žižky. Ve stejné době byla zřejmě založena i alej.
Převážně lipová alej je překvapivě kompaktní a téměř bez mezer. Kromě asi osmdesátiletých lip jsou zde zastoupeny také javor mléč, bříza bělokorá, jasan, vrba jíva a jeřáb ptačí. Stromy dosahují výšky mezi 15 a 20 metry. Výjimkou nejsou stromy s obvodem kmene i 300 cm. V současné době probíhá proces prohlášení aleje za památnou. Obec Žižkov Pole naproti tomu usiluje o rozšíření silnice a vykácení stromů.
Zpráva týkající se aleje u Žižkova Pole z 25. června t.r.:
arnika.org/stromy/obec-zizkovo-pole-brani-zpamatneni-aleje
(2) V červnu tohoto roku schválili návrh novely poslanci (viz zpráva Arniky ze 17. června 2009 www.arnika.org/poslanci-vyslyseli-prani-vice-nez-30-tisic-lidi-novela-zakona-lepe-ochrani-stromoradi), Senát však novelu vrátil zpět do Poslanecké sněmovny. Ta návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny schválila v září (www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&T=632).
(3) Podrobnosti k natírání aleje u Hostomic včetně fotogalerie najdete v tiskové zprávě Arniky z 25. března tohoto roku: www.arnika.org/natirat-a-chranit
(4) Nejnovější výstava, jejíž název je shodný s dlouhodobou kampaní Arniky Zachraňme stromy, představí stromy jako dokonalá klimatizační zařízení, sídliště pro stovky druhů hmyzu nebo výkonné čističky vzduchu. Obsahuje 12 panelů s tituly jako Co umí strom či Stromy v krajině a zvycích a prohlédnout si ji můžete zde: arnika.org/vystavy-stromy.
(5) Stránky věnované úředníkům arnika.org/proc-chranit-nelesni-zelen obsahují jak odborné argumenty týkající se ochrany nelesní zeleně, tak praktická doporučení, jak postupovat při posuzování jejího významu a nakládání s ní.
