Stromy podél silnic II. a III. tříd mizí závratným tempem. Na obhajobu jejich vykácení nejčastěji zaznívají slova o bezpečnosti na silnici. Rozsah náhradní výsadby za takto pokácené stromy se sice každým rokem nepatrně zlepšuje, způsobenou ekologickou újmu to však ale neřeší. Vysazuje se totiž na úplně jiných místech, než kde stromy stály původně a navíc, mladá sazenice dlouhá léta nedokáže nahradit funkci vzrostlého stromu. Otázkou tedy je, zda se nejedná spíše o snadné a úsporné řešení, jak se vyhnout péči o vzrostlé stromy podél silnic, se kterým bychom se neměli spokojit.
Sdružení Arnika každoročně sleduje statistiky dopravních nehod, které zveřejňuje Policie ČR. Z těch za loňský rok vyplynulo, že nejčastější příčinou nehod řidičů motorových vozidel bylo nevěnování se řízení a dále nesprávné otáčení nebo couvání. Nejčetnějším a zároveň nejtragičtějším druhem nehody byla srážka s jiným vozidlem.(1)
“Jsme si samozřejmě vědomí, že strom na krajnici je z pohledu silničního zákona pevnou překážkou. Stále ale platí, že náraz do stromu je až následkem dopravní nehody, není příčinou. Podél silnic je celá řada pevných překážek, jako jsou mostky, pilíře, sloupy, stavby a další. My a naši blízcí se samozřejmě také pohybujeme na silnicích a chceme dorazit domů živí a zdraví. Nemyslíme si ale, že můžeme odstranit všechno, co nám může být v přírodě potenciálním rizikem. To bychom pak mohli jen s trochou nadsázky požadovat třeba vypouštění vodních ploch, aby nedocházelo k utonutí, nebo vyhubení zmijí a vos,” vysvětlila svůj odmítavý postoj ke kácení stromů podél silnic Marcela Klemensová.
Aleje podél silnic řidičům poskytují lepší orientaci, absorbují CO2 z dopravy, produkují kyslík, jsou domovem drobných živočichů, chrání cestující i jejich automobily na cestě před slunečním zářením, pohlcují hluk a izolují zástavbu od silniční dopravy, slouží jako větrolamy, zabraňují půdní erozi a v neposlední řadě dotváří krásu naší krajiny.
“Stromy podél silnic je samozřejmě zapotřebí udržovat v dobré zdravotní kondici. Pokud by měl být argumentem pro jejich vykácení možný pád větví při vichřici, měli bychom si uvědomit, že za extrémních projevů počasí nás ohrožují také uvolněné kusy střech, sloupy elektrického vedení či dalších objektů u silnic,” doplňuje Klemensová, podle které je potřebná shoda všech zainteresovaných stran k tomu, abychom nové stromy u silnic sázeli a původní aleje obnovovali v takové vzdálenosti od krajnice, která umožní potřebnou údržbu vozovky a zároveň existenci vzrostlých stromů v krajině.
Problémem jsou ale vlastnická práva. Stát totiž často nevlastní pozemky u silnice, kde by mohly stromy dobře vegetovat a poskytovat lidem všechny benefity. Soukromí vlastníci nejsou dostatečně motivováni k výsadbě stromů na zemědělské půdě. Správy silnic pak navíc stále ještě nemají dostatečné finanční a personální zdroje pro údržbu silniční vegetace anebo pro realizaci projektů na její obnovu.
“Ministerstva životního prostředí a dopravy by v prvé řadě měla vylepšit vzájemnou komunikaci. Ani jedno se totiž zatím nemá k plnění úkolů uložených v Národním akčním plánu na adaptaci změny klimatu, ve kterém jim vláda už před 4 lety dala za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic. Několik snadných kroků, jak zvýšit bezpečnost na silnicích s alejemi, najdete na našich stránkách pod tímto odkazem. A pokud jde o snížení počtu nehod končících mimo vozovku a nárazem do stromu, nejdůležitější prevencí zůstává dodržování pravidel silničního provozu,” uzavřela Klemensová.
(1) Zdroj: statistiky Policie ČR
Pozn.: Celkem 117 osob bylo usmrceno při nehodách končících srážkou s pevnou překážkou, z toho při srážce se stromem zemřelo 69 osob (14,7 % z celkového počtu usmrcených).
