Jak zlepšit přístup ke stromům a k městským parkům? Tím se bude v Praze od dnešního dne po dva týdny zabývat mezinárodní skupina studentů nizozemské univerzity ve Wageningenu. Výzkumný projekt probíhá ve spolupráci se sdružením Arnika. Výsledkem práce tří desítek studentů bude rozsáhlá studie s konkrétními doporučeními adresovanými magistrátu a městským částem.
Projekt, který začíná právě dnes, je součástí magisterského programu Environmentálních studií univerzity ve Wageningenu. „Podstatou kurzu je prohloubení dovedností a aplikace poznatků, které si studenti osvojili během studia. Každý rok hledáme vhodný projekt. Je cenné, pokud studenti mohou v rámci výuky společně řešit komplexní zadání. Reálné problémy jsou velkou motivací a výzvou. Nabízejí totiž něco zcela jiného než teoretické úkoly během kurzů. V tomto případě navíc vidíme opravdový zájem o výsledky výzkumu. Studenti mají možnost naučit se mnoho nových věcí,“ říká Karen Fortuin, jedna z profesorek kurzu.
Martin Skalský ze sdružení Arnika vítá, že se studentský výzkum zaměřuje na zeleň. „Přístup ke stromům v Praze je tristní. Stromy významně kompenzují prašnost a znečištěné ovzduší, které dosahuje v Praze podobných hodnot jako v průmyslové Ostravě. Jsou jedním z klíčů k lepšímu prostředí našeho města,“ řekl Skalský. Podle něj je velkým problémem také nekoncepční zástavba zelených ploch a studentský výzkum může Praze pomoci v hledání systémových nástrojů k ochraně zeleně.
Radní Hlavního města Prahy pro životní prostředí Petr Štěpánek připomíná, že pražské přírodní parky a chráněná území jsou významným zdrojem biodiverzity. Zároveň vnímá současné negativní trendy. „Zájmy developerů, spekulace s pozemky, rozrůstání sídelní kaše na okrajích města i nároky automobilové dopravy zeleň ohrožují. Pravomoc a zodpovědnost se přitom dělí mezi jednotlivé městské části, magistrát a ministerstva, a úřady nedokáží řadu škodlivých projektů účinně ovlivnit,“ řekl Štěpánek.
Odbornice na historické parky a zahrady Ina Truxová z Národního památkového ústavu zdůrazňuje, že zeleň byla vždy důležitou součástí města. „Nejen Stromovka nebo obora Hvězda, či komplex zahrad pod Hradem, ale i celá řada drobnějších zelených zákoutí a parčíků významně přispívají k jedinečnému charakteru Prahy,“ řekla Truxová.
Podle Karla Kerouše z České inspekce životního prostředí ale Praha svůj statut zeleného města v poslední době skutečně ztrácí a situace je kritická. „Jsme svědky neodborné údržby stromů i jejich programové likvidace. Praha prožívá masivní stavební boom, který vytváří velký tlak na zástavu zelených ploch. Špatný přístup k zeleni se projevuje i v ulicích, z nichž masivně mizí staré stromy. Pokud tento trend nezastavíme, město může přijít o svou výjimečnou biodiverzitu i jedinečný charakter,“ obává se Kerouš.
“Jsme velmi rádi, že výzkum probíhá v Praze. Zkušenost práce v jiné evropské zemi je po devíti měsících výuky na naší univerzitě příležitostí ověřit si v praxi získané znalosti. Dlouhodobě spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou a využíváme jejího zázemí, a to je pro tento projekt neocenitelné,“ doplňuje profesorka Karen Fortuin.
Na projektu se bude podílet třicet studentů ze třinácti zemí. Výzkumný projekt je nazván „Public and green spaces in Prague city centre: investigating ways to improve the current situation (Veřejná městská zeleň v centru Prahy: Zkoumání jak zlepšit současnou situaci). Studenti se rozdělili do pracovních skupin, které se věnují politice a legislativě, přístupu zainteresovaných stran, ekologickým funkcím pražské zeleně a komunikačním strategiím. Zvláštní pozornost zaměří na Prahu 1, 3, 4, 6 a 7. V rámci dvoutýdenního výzkumu se studenti setkají s odborníky, politiky, úředníky i zástupci nevládních organizací.
V uplynulých třech týdnech se studenti připravovali ve Wageningenu. Navázali kontakty s řadou důležitých lidí, které požádali o rozhovory. Součástí jejich práce budou pozorování konkrétních míst v Praze a také dotazníkové šetření mezi návštěvníky pražských parků.
Veřejná debata o předběžných výsledcích studentského výzkumu proběhne v pátek 6. června od 10 hodin v pražském Mánesu (Masarykovo nábřeží 250, Praha 1). Studenti pak budou mít měsíc času na zpracování výsledné zprávy s konkrétními doporučeními. Sdružení Arnika zprávu po jejím dokončení předá pražským úřadům a politikům.
