Ministerstvo životního prostředí dnes již potřetí zveřejnilo data ohlášená jednotlivými průmyslovými provozy do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zda to tak bude i v dalších letech, rozhodne Parlament ČR. „Je to jediné místo, kde každý může najít snadno dostupné údaje o tom, kolik těchto látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do životního prostředí. Právě tím je tato databáze jedinečným nástrojem v informování veřejnosti o znečišťování životního prostředí,“ vyzdvihl přednosti IRZ vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. První integrovaný registr znečišťování byl uzákoněn v roce 1986 pod názvem „Toxic Release Inventory“ v USA. V České republice byl poprvé přístupný na internetu v září 2005.
„IRZ sice umožňuje srovnání jednotlivých znečišťovatelů podle jednotlivých látek a lze najít snadno provoz, který vypustil za minulý rok například nejvíce arzénu do ovzduší, ale z toho lze těžko odvodit, jak se dotyčný provoz podílel na vypouštění látek určitým způsobem poškozujících lidské zdraví a životní prostředí. Arnika proto zveřejní opět žebříčky největších znečišťovatelů sestavené podle skupin látek rakovinotvorných, reprotoxických, přispívajících ke skleníkovému efektu, poškozujících ozónovou vrstvu Země a podle dalších hledisek vybraných škodlivých látek. Jejich příprava ovšem nějakou dobu potrvá, protože je nutné provést součty látek podle jednotlivých skupin a provedené součty ještě prověřit,“ doplnil Petrlík. Žebříčky lidé najdou na /irz. Zatím jsou na této stránce dostupné žebříčky za ohlašovací roky 2004 a 2005.
IRZ, jak jej dnes známe byl ohrožen zákonem, jehož schválení Parlamentem ČR se na jaře tohoto roku podařilo zabránit. Proti okleštění IRZ se postavily desítky starostů a zastupitelů měst, obcí i krajů a protestovala i řada nevládních organizací z celého světa. Okleštění se mělo týkat hlavně chemických látek v odpadech, ale také počítalo s vypuštěním některých průmyslových odvětví. K látkám, o jejichž emisích bychom se dozvěděli daleko méně informací, by patřil styren; látka pravděpodobně karcinogenní pro lidi a negativně ovlivňující nervovou soustavu a játra. Přitom právě u něj stoupl počet hlášení ze 42 za rok 2004 na 51 za rok 2006.
V letošním hlášení se objevuje také havarijní únik kyanidů z LZ Draslovka Kolín, ke kterému došlo v lednu 2006 a v jehož důsledku bylo otráveno 80 km řeky Labe. Podle výpočtu provedeného podnikem na základě měření řeku otrávilo 400 kg kyanidů. V běžném provozu tento podnik za rok 2006 do Labe dle IRZ vypustil ještě 1550 kg kyanidů.
IRZ také napovídá, že tabulku největších znečišťovatelů skleníkovými plyny za rok 2006 opět povedou Elektrárny Prunéřov díky vysokým emisím oxidu uhličitého a že meziročně jeho množství vypouštěné do ovzduší zvýšily o 800 tisíc tun, což je desetina emisí za rok 2005. Ani pořadí na dalších místech žebříčku největších producentů skleníkových plynů se příliš nemění: druhá je Elektrárna Počerady a třetí pak Elektrárny Tušimice.
To bylo jen pár příkladů, co lze vyčíst na první pohled z dnes zveřejněných dat v IRZ. Podrobnější vyhodnocení však budeme moci provést až na základě žebříčků v polovině října.
Příklady, do jaké míry byl IRZ ohrožen novým návrhem zákona najdete na /irz2007. V současnosti čeká v Parlamentu ČR na schválení nový zákon, který zachovává současný rozsah IRZ a zahrnuje ohlašování dalších látek podle nového nařízení EU.
