Ve středu 6. května mají poslanci na programu jednání právě novelu zákona na ochranu přírody a krajiny, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí a vláda ji již vloni v říjnu předložila poslancům. Několik měsíců ji pak měly k projednání 4 poslanecké výbory. „Několikaletou přípravu této novely a snahu zajistit skutečnou ochranu přírody, nejen stromořadí, nyní může zhatit jediný poslanecký návrh, který by vzal České inspekci životního prostředí zásadní kontrolní pravomoc,“ říká koordinátorka Legislativního centra Zeleného kruhu Petra Humlíčková.
„Dotčené ustanovení (§ 66 zákona č. 114/1992 Sb.) je jedním z nejsilnějších preventivních nástrojů ochrany přírody a krajiny. Podle něj je orgán ochrany přírody oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. Rozhodnutím vydaným podle tohoto ustanovení lze omezit, popřípadě zakázat i činnost povolenou“, vysvětlila vedoucí právního odboru České inspekce životního prostředí JUDr. RNDr. Jitka Jelínková a dodává: „Navrhovanou změnou tohoto ustanovení by byla zásadně omezena kontrolní pravomoc Inspekce“. (1)
„V situaci, kdy neustále roste tlak na městskou zeleň, ať už kvůli vzrůstajícímu automobilovému provozu nebo zájmům developerů, je kontrolní funkce Inspekce nezastupitelná. Její omezení by mohlo způsobit škody stejné či dokonce horší než dnes, protože platnost protiprávně vydaného povolení ke kácení stromů nebude mít kdo zastavit,“ uvedla k tomu mluvčí Arniky Zora Kasiková.
V minulosti například inspektoři takto zastavili pravomocně povolené kácení 52 lip tvořících oboustrannou alej v ulici Katusická v Praze-Kbelích. Ke kácení z údajného důvodu rekonstrukce ulice mělo dojít na základě povolení vydaného Úřadem městské části Praha 19. Znalecký posudek, dodatečně opatřený pražským magistrátem ale potvrdil, že kvůli rekonstrukci kácení vůbec není nutné. Česká inspekce životního prostředí kácení zastavila předběžným opatřením a pravomocné povolení ke kácení napadla podnětem k přezkoumání jeho zákonnosti. Ministerstvo životního prostředí se s názorem inspekce ztotožnilo, její rozhodnutí potvrdilo a vydané povolení ke kácení zrušilo (2).
Aleje podél cest dnes paragrafy téměř vůbec nechrání. Silničáři nepotřebují k jejich pokácení povolení, stačí jim pouze oznámit záměr příslušnému odboru životního prostředí. V uplynulých třech letech tak padly stovky zdravých stromů po celé republice a česká krajina přišla na řadě míst o svůj typický ráz. Proto přišla Topolánkova vláda s návrhem novely zákona, který nyní leží v poslaneckých lavicích a čeká na projednání (3).
Změnu právní ochrany stromů si přeje i 27 tisíc lidí, podporujících petici Arniky „Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně“ (4) a obdobnou petici iniciativy Naše stromy (5). Obě petice s podepsanými petičními archy byly již dříve předány jak poslancům, tak všem hejtmanům. Předseda Asociace krajů Michal Hašek i předseda ČSSD vyjádřili záměr zastavit kácení (6), které vyvolává v posledních letech odpor veřejnosti. Jenže poslanec za stejnou stranu Vlastimil Aubrecht (7) svým pozměňovacím návrhem jde proti těmto snahám.
Poznámky:
(1) Zásah inspekce ve prospěch dřevin přichází v úvahu v zásadě ve třech typech situací – v oznámení o kácení nebyl udán relevantní důvod, oznámené kácení odporuje požadavkům na ochranu dřevin anebo pravomocné povolení nevyhovuje požadavkům zákona na ochranu přírody a krajiny a správního řádu. Právě posledně jmenovaná situace je tou nejsložitější. Pravomoc stanovit zákaz „působit nedovolenou změnu přírody“ se týká rovněž případů porušení příslušných ustanovení zákona na ochranu přírody a krajiny. Konkrétně u dřevin zákon stanoví, že jsou chráněny před poškozováním a ničením, a že lze povolení ke kácení dřevin vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
(2) Aktuálně řešeným případem je částečně již uskutečněné, částečně inspekcí pozastavené rozsáhlé kácení dřevin v Ostravě-Porubě v rámci stavby „Rekonstrukce zpevněných ploch na ulicích Alšově, Budovatelské, Čs. exilu, M. Kopeckého, Urxově, Ostrava – Poruba, vč. vybudování parkovišť“. Jde o dosud pravomocně neuzavřený případ. Dále šlo o případ 37 lip na hřbitově v Proseči, kdy podle Inspekce došlo k naprostému zkreslení jejich stavu povolujícím orgánem. Podrobné vyjádření vedoucí právního odboru ČIŽP JUDr. RNDr. Jitky Jelínkové zašleme na požádání.
(3) Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, připravený Ministerstvem životního prostředí předložila již v říjnu minulého roku poslanecké sněmovně vláda ČR. Poté návrh putoval do 4 poslaneckých výborů – Výboru pro životní prostředí, Zemědělského výboru, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Hospodářského výboru. Tam však téměř půl roku ležel beze změny. Zatímco dva z výborů návrh nakonec vůbec neprojednaly a Výbor pro veřejnou správu návrh nedoporučil, pouze Výbor pro životní prostředí důležitou právní normu řádně projednal. Zároveň ale na jednání Výboru pro životní prostředí prosadil svůj pozměňovací návrh poslanec Vlastimil Aubrecht, který chce oslabit pravomoci České inspekce životního prostředí.
Poslanci si mohou v zásadě vybrat ze tří možností. Pokud budou hlasovat pro návrh ministerstva, zachrání cenné aleje. Mohou také podpořit iniciativu poslance Ambrozka a kromě lepší ochrany stromořadí navíc přispět i k ochraně veškeré zeleně v České republice rostoucí mimo lesy. Nejhorší je ale návrh poslance Aubrechta, který by přinesl výrazné zhoršení ochrany zeleně oproti současnému stavu. Hlasovat pro takovou podobou zákona by bylo nezodpovědné.
Novela zákona je podle Arniky prvním důležitým krokem k ochraně zeleně. Jak vysvětluje Lukáš Matějka, „do budoucna by bylo zapotřebí rozšířit ochranu zeleně, pokud jde o nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a důsledné nařizování náhradní výsadby“. Podle něj se totiž problém zbytečného kácení netýká jen stromořadí, ale také zelených ploch ve městech a obcích. Ty jsou ohroženy jak špatnou péčí o stromy, tak tlakem na novou výstavbu.
(4) Petice Zachraňme stromy byla zveřejněna v listopadu minulého roku. Formou účasti v petičním výboru ji podpořili Hana Hegerová, zpěvačka a herečka, spisovatelka PhDr. Marie Hrušková, doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., děkan Zahradnické fakulty MZLU v Brně, PhDr. Přemek Podlaha, CSc., moderátor a publicista, RNDr. Jan Pokorný, CSc., pracovník Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR v Třeboni, MUDr. Eva Schallerová, dětská lékařka z Ostravy, Luba Skořepová, herečka a spisovatelka, Hana a Petr Ulrychovi, hudebníci ze skupiny Javory a Ing. Jiří Válal, starosta obce Slavičky na Vysočině. Řada známých a významných osobností je také mezi signatáři. Vše o petici "Zachraňme stromy". Do 5. května 2009 ji podpořilo na 21000 lidí. Proti kácení stromořadí se postavila také Česká inspekce životního prostředí, Česká komora architektů, Společnost pro trvale udržitelný život či předseda Asociace krajů.
(5) Více informací na stránce www.nasestromy.cz.
(6) Jak se staví politikové ČSSD k ochraně alejí? Předseda Asociace krajů Michal Hašek vyzval v březnu hejtmany, aby kácení v alejích zastavili (http://www.cssd.cz/s14983/a22449.html). Arnika v dubnu předala hejtmanům petice s podpisy více než 25 tisíc lidí, kteří podpořili petici Arniky Zachraňme stromy a obdobnou petici iniciativy Naše stromy. Hejtmani jako například David Rath nebo náměstek hejtmana Kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý přislíbili Arnice, že se zasadí o ochranu alejí. Také předseda ČSSD Jiří Paroubek apeloval na sociálně demokratické hejtmany, aby ve svých krajích zastavili plošné kácení historických stromořadí.
(7) Další návrhy poslance Aubrechta jdoucí proti ochraně přírody viz tisk.zpráva z 4. května 2009. /zachrani-poslanci-stromy
