Ekologický spolek Arnika zaslal Krajskému úřadu Ústeckého kraje podstatné výtky a připomínky k žádosti společnosti CELIO o změnu integrovaného povolení pro skládku u Litvínova, na které společnost už téměř pět let skladuje toxické ropné kaly z ostravských lagun. Spolek především poukazuje na nedostatečnost dat, opomíjení některých nebezpečných látek důležitých z hlediska dodržování podmínek Stockholmské úmluvy (1), i nejasnosti ohledně osudu odpadu, který se ukáže být nevhodný pro spálení v cementárně Čížkovice. Zdůrazňuje, že nesouhlasí s navezením dalšího takového odpadu na skládku v Litvínově. Arnika se původně chtěla se svými připomínkami do řízení zapojit už v roce 2011. Tehdy to ale Krajský úřad znemožnil. Na konci minulého roku ale Nejvyšší správní soud definitivně rozhodl, že ekologické organizace neměly být opomenuty. Úřad proto musí povolení projednat znovu.
„Kraj před pěti lety pod tlakem politiků rozhodl narychlo, že v případě Celia nejde o podstatnou změnu, a tudíž není třeba nechat proběhnout řízení, ve kterém by se mohla vyjádřit i občanská sdružení a další subjekty. Byl tak z našeho pohledu mimo jiné zanedbán i důležitý monitoring možných úniků toxických látek do okolního prostředí. V okolí Lagun Ostramo jsou dnes zvýšené koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB) (2), látek, které se dříve přidávaly do různých technických olejů a které jsou mimo jiné rakovinotvorné a dlouhodobě se beze změny akumulují v životním prostředí. Jejich sledování v okolí skládky Celio v integrovaném povolení chybí a chybí i v nové žádosti Celia, kterou projednává kraj,“ uvedl příklad jednoho z nedostatků integrovaného povolení předseda Arniky, RNDr. Jindřich Petrlik.
Prosincovým rozhodnutím soudu vznikl problematický stav, kdy byly desetitisíce tun toxických kalů uloženy bez platného integrovaného povolení a tudíž protiprávně. Jak vyplývá z připomínek Arniky, mnoho podstatných nejasností nebylo, v dnes již neplatném povolení z roku 2011, uspokojivě vysvětleno. Například není jasné, jaká opatření umožnila výrazně navýšit limity koncentrací PCB (2) v odpadech spalovaných v cementárně a nebyly stanoveny limity pro další látky sledované Stockholmskou úmluvou, které mohou kaly obsahovat jako například dioxiny anebo chlorbenzeny.
Do budoucna je tedy podstatné především zabránit opakování této situace, ať už v Litvínově nebo i na kterémkoli jiném místě.
Arnika kritizuje celý proces likvidace ostravských ropných kalů. Jejich složení je velmi různorodé a rizikové a v mnoha případech obsahují také různé koncentrace nebezpečných tzv. perzistentních organických látek (3). Spolek navrhuje zvážit moderní nespalovací technologie likvidace kalů, ať už biologickou cestou v případě ropného znečištění, anebo chemickým procesem v případě znečištění persistentními organickými látkami. Podrobný popis těchto technologií lze najít na adrese http://arnika.org/nespalovaci-likvidace-pops.
Poznámky:
(1) Více o Stockholmské úmluvě naleznete na: http://arnika.org/stockholmska-umluva
(2) Informace o polychlorovaných bifenylech (PCB) : http://arnika.org/polychlorovane-bifenyly-pcb
(3) Perzistentní organické látky (jako dioxiny, PCB, DDT atd.) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy, ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka, mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu.