Méně polétavého prachu vypuštěného do ovzduší nahlásily podniky v Moravskoslezském kraji do Integrovaného registru znečišťování. V emisích ubylo také těžkých kovů, což znamená nižší míru ohrožení rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami (1). Na druhé straně vzrostlo množství vypuštěného formaldehydu. Tak vypadají závěry z letošních žebříčků znečišťovatelů na severu Moravy. Pochybnosti pak vyvolávají dodatečně změněné údaje o dioxinech v odpadech z Arcelor Mittalu, firma navíc deklaruje, že je recyklovala, takže uloženy jsou teď neznámo kde. Přestože své emise škodlivin do životního prostředí snížily, drží se na špici žebříčku znečišťovatelů již tradičně Třinecké železárny a Arcelor Mittal Ostrava.
„Jestli se v případě snížení úniků škodlivých látek z obou hutních provozů jedná o trend nebo jednoletý výkyv, to nám ukážou až data, která do Integrovaného registru znečišťování jednotlivé firmy nahlásí za rok 2012. Musíme si tedy počkat do konce září roku 2013,“ komentovala letošní zjištění vedoucí ostravské pobočky Arniky Vendula Krčmářová.
Prohlédněte si 
kompletní žebříčky největších znečišťovatelů v Moravskoslezském kraji za rok 2011 >>259.88 KB
Mezi největší znečišťovatele se vrátila opavská farmaceutická firma TEVA a bohumínský Rockwool - oba provozy v roce 2011 uvolnily do prostředí o více než 1,5 tuny rakovinotvorných a pravděpodobně rakovinotvorných látek více než v roce předchozím.
„V datech ohlášených do IRZ původně figurovalo také alarmující množství dioxinů v přenosech prostřednictvím odpadů z firmy Arcelor Mittal. Hutní společnost navíc deklarovala, že materiál s nebezpečnými dioxiny předala recyklaci, což je ovšem v rozporu se Stockholmskou úmluvou. Na náš přímý dotaz z minulého týdne mluvčí Arcelor Mittalu odpověděla, že jde o chybné hlášení a že dioxinů v odpadech předal méně než jeden gram. Takovéto zacházení s údaji o toxických látkách vyvolává vážné pochybnosti i o dalších údajích, které Arcelor Mittal do IRZ ohlašuje,“ komentoval pozoruhodný vývoj dat o dioxinech z hutního gigantu vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů Jan Nezhyba z Arniky Havířov. „Na prověření celého případu se ještě zaměříme,“ dodal Nezhyba.
U rakovinotvorných a pravděpodobně rakovinotvorných látek je evidentní pokles emisí u významných znečišťovatelů z roku 2010, tedy hutních a slévárenských podniků. „Naopak významný nárůst exhalací těchto látek vykázala firma Teva v Opavě. Předehnala ji jen bohumínská pobočka společnosti Rockwool, která poskočila z 0,25 tun v roce 2010 na 1,84 tun v roce loňském. Neslavnou jedničkou v produkci rakovinotvorných látek je ostravská firma Dukol. Navíc je dlouhodobého pohledu zřejmé, že produkce rakovinotvorných látek od roku 2008 v Dukolu neustále roste,“ řekl Nezhyba.
Nejvíce exhalací, kvůli kterým vznikají kyselé srážky, vypustila do ovzduší společnost Arcelor Mittal. Emise narostly ve srovnání s rokem 2010 o více než milion kilogramů. Oba provozy Arcelor Mittalu, tedy hutní závod a Teplárny a tepelná energetika, vypustily v loňském roce přes deset a půl miliónů kilogramů látek, které způsobují kyselé deště.
Vysoké množství rtuti v odpadech znovu vykázala spalovna nebezpečných odpadů společnosti SITA v Ostravě. Množství těžkého kovu, které opustilo brány podniku, řadí spalovnu na první místo v kraji a zajistilo jí i umístění v celostátním „top ten“ největších původců tohoto toxického těžkého kovu. A to přesto, že množství rtuti ohlášené od IRZ se u tohoto provozu meziročně snížilo o 1,2 tuny. Výrazně stoupla produkce rtuti v odpadech i společnosti Dalkia ČR, konkrétně z provozu Elektrárny Třebovice. Oproti loňsku narostla produkce rtuti o 390 kg.
Poznámky pro editory:
(1) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky
Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:
- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
