V různých plastových hračkách z celého světa se vyskytují vysoké koncentrace toxických látek, které mohou u dětí způsobovat poruchy chování a učení nebo známý syndrom ADHD. Jde doslova o globální problém zasahující i český trh. I v hračkách (ale například i v čelence do vlasů) zakoupených v ČR totiž Arnika objevila bromované zpomalovače hoření (BFR; 1). Na tyto nebezpečné látky se zaměřil celosvětový monitoring sítě IPEN (2), který Arnika koordinovala ve 26 zemích světa, a ze kterého dnes zveřejňuje výslednou studii (3). Zpomalovače hoření se do hraček dostávají z recyklovaných plastových částí staré elektroniky. Výsledky studie proto poslouží jako podklad pro nadcházející jednání vlád v Ženevě (4), kde se bude rozhodovat o zpřísnění limitů pro obsah BFR v odpadech a o zákazu recyklace těchto látek v plastech. Pokud se to podaří, elektrošrot s obsahem těchto látek už nebude putovat například do Číny a plasty z něj se k nám nevrátí v hračkách a dalších předmětech.
„V sedmi z jedenadvaceti analyzovaných předmětů zakoupených v ČR se našly koncentrace, které lze považovat za vysoké, tedy více jak 50 ppm (5). Kromě dvou bromovaných zpomalovačů hoření, které jsou již zakázány mezinárodní Stockholmskou úmluvou, tedy oktaBDE a HBCD (6), se v hračkách hojně vyskytoval i dekaBDE(7), který snad bude zakázán na nadcházející schůzce úmluvy. I tak ale hrozí, že se všechny tyto látky budou vracet na trh. Mohou za to příliš benevolentní pravidla pro nakládání s elektroodpadem a s plasty obsahujícími tyto látky,“ říká Jitka Straková z Arniky, koordinátorka mezinárodního monitoringu.
„Každé patnácté dítě v České republice má tzv. ADHD syndrom, jednu z neurovývojových poruch. Jeho výskyt se za posledních deset let až čtyřnásobně zvýšil. Na vzniku ADHD nebo poruch učení se podílí mnoho různých faktorů včetně nadmíry toxických látek, se kterými by děti a těhotné ženy neměly přicházet do styku. Toto riziko s sebou nesou i některé bromované zpomalovače hořen. V hračkách, které by měly děti pomáhat rozvíjet se tak setkají s látkami, které jejich zdravý vývoj naopak poškozují,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky, vedoucí programu Toxické látky a odpady.
Nedávné studie přitom prokazují, že určité BFR jsou nebezpečnější, než se předpokládalo: jednak se podílejí na vzniku poruch chování, a jednak se mohou do lidského organismu oproti jiným perzistentním organickým látkám dostávat ve větší míře i kůží. Stačí, že se předmětů, které je obsahují, dotýkáme. BFR jsou navíc známé svým negativním účinkem na reprodukční i hormonální soustavu.
Velkou část vzorků tvořily známé „Rubikovy kostky“. Mezi zbožím z ČR se ale nejvyšší koncentrace toxických látek našly v hračce „prstový skateboard“ (mezi hračkami) a v černé čelence do vlasů (mezi zbožím pro dívky a ženy). Ve dvou Rubikových kostkách z černého plastu se našly jak PBDE, tak HBCD. Výsledky průzkumu ukazují, že ani český trh není výjimkou a dostávají se sem výrobky z recyklátů vyrobených z plastů získaných většinou z elektrošrotu vyvezeného do Číny či jiných rozvojových zemí. V rámci celého mezinárodního monitoringu byly nejvyšší hodnoty zjištěny v předmětech zakoupených v Nigérii a Argentině.
Evropská unie teď prosazuje koncept cirkulární ekonomiky, tedy, že by se maximum odpadů mělo recyklovat. „S tím nelze, než souhlasit, recyklace je lepší než skládkování a spalování odpadů. Problémem ale je přístup některých politiků, kteří chtějí recyklovat i toxické látky v odpadech a podřizují tomu i nastavení limitů pro jejich obsah v odpadech. Paradoxně tak umožňují otrávení cirkulární ekonomiky a lidé tak ztratí důvěru v recyklaci plastů. Toxické látky i v plastech lze rozložit chemickou cestou. Podstatné je tam ty látky nepřidávat. A o tom všem se bude jednat v Ženevě. U toho nemůžeme chybět,“ dodává odbornice na evropskou chemickou politiku Karolína Brabcová z Arniky.
Arnika se také s dalšími evropskými organizacemi obrátila na Evropskou komisi, aby na nadcházejícím jednání stran Stockholmské úmluvy důsledně podpořila nastavení přísnějších limitů pro obsah těchto látek v odpadech a také zákaz dosud tolerovaných rizikových látek.
Poznámky:
1) Bromované zpomalovače hoření (BFR): http://arnika.org/bfr
2) IPEN je síť organizací působících ve více než 100 zemích, jejímž cílem je snižovat množství toxických chemikálií a omezovat poškozování zdraví lidí a životního prostředí těmito chemikáliemi. Více informací viz www.ipen.org
3) Studie POPs Recycling Contaminates Children's Toys with Toxic Flame Retardants – ke stažení: http://english.arnika.org/e-shop/publications/bfrs-in-toys-2017
4) Mezinárodní Stockholmská úmluva spatřila světlo světa v roce 2001 na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí). Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs). Ratifikovala ji jak Česká republika, tak Evropská unie. Arnika pomáhá naplňovat závazky této úmluvy jak při regulaci provozů pro nakládání s odpady, tak jinými průmyslovými činnostmi v České republice i na mezinárodní úrovni. Nadcházející jednání stran úmluvy se odehraje 24.4 – 5.5 2017 v Ženevě. http://chm.pops.int/
5) ppm: jednotky udávající koncentraci sledované látky nebo prvku na milion částic měřeného materiálu. 50 ppm je na nadcházející jednání stran Stockholmské úmluvy navrhováno jako hranice nízkého obsahu polybromovaných difenyletherů (mezi ně patří zmiňované oktaBDE a dekaBDE).
6) hexabromcyklododekan (HBCD): http://arnika.org/hbcd-hexabromcyklododekan
7) polybromované difenylethery (PBDE): http://arnika.org/pbde-polybromovane-difenylethery
Realizováno za finanční podpory Ministerstva životního prostředí a hlavního města Prahy. Nemusí vyjadřovat stanoviska dárců.
