Silně kontaminované zeminy navezené do areálu bývalého JZD ve Lhenicích na Prachaticku jsou hrozbou pro zdraví lidí i životního prostředí. Nezabezpečené deponie jsou jednou z nejvážnějších ekologických zátěží v jižních Čechách. Rizika dokreslují výsledky testů vajec z domácích chovů v okolí areálu, které nechala provést Arnika v akreditované laboratoři. Vzorky obsahovaly vysoké koncentrace nebezpečných persistentních organických látek (1). V případě polychlorovaných bifenylů (2) a dioxinů (3) nesplňovaly tři ze čtyř vzorků vajec legislativní hygienické limity, u hexachlorcyklohexanu (4) byly závadné dva. V případě DDT (5) sice limity splněny byly, ale skutečnost, že vajíčka dosahovala až 70 % hodnoty stanoveného limitu, je u tak nebezpečné látky velmi znepokojivá. Aktuální snaha obce odkoupit pozemky a s pomocí dotací je vyčistit je proto nezbytným a nadějným posunem.
„Předpokládám, že toxické chemikálie jsou do okolí skládky odnášeny větrem – kontaminované zeminy totiž nejsou nijak zakryty a zabezpečeny. Volně chované slepice je pak mohou přijímat při vyzobávání potravy z trávy a půdy,“ vysvětluje autor studie (6) Václav Mach, PhD.. „Dalším možným zdrojem chemikálií ve vajíčkách může být pšenice a kukuřice, která je pěstována nedaleko areálu s kontaminovanými zeminami a kterou jsou slepice krmeny,“ doplňuje Mach.
„Areál, kde jsou ve Lhenicích uloženy nebezpečné odpady, představuje jednu z nejzávažnějších starých ekologických zátěží v jižních Čechách. Zde uskladněné zeminy obsahují více než 1700 krát vyšší koncentrace PCB než stanovuje vyhláška pro uložení zemin na povrch terénu. Jako závažnou zátěž toto místo hodnotí i Ministerstvo životního prostředí,“ říká vedoucí českobudějovické pobočky Arniky Mgr. Jitka Straková. „Doufáme, že vyčištění ekologické zátěže v Lhenicích nyní vezme rychlý spád. Je ostuda, že řešení problému trvalo téměř 20 let,“ pokračuje Straková.
„Za bezmála dvacet let jsem si vyměnil řadu korespondence s Ministerstvem životního prostředí, Českou inspekcí životního prostředí, policií i soudy a poukazoval na časovanou bombu, která ve Lhenicích v podobě znečištěných zemin a olejů leží a tiká. Pozitivní odezvu jsem získal jen od zástupkyně ombudsmana doktorky Jitky Seitlové, ale sklad od PCB dodnes nikdo nevyčistil. Jsem rád, že toxické odpady z Lhenic konečně zmizí. Sice mě mrzí, že přijdu o své pozemky, které leží v blízkosti JZD a které jsem nemohl dlouhodobě využívat, ale ještě více mě leží na srdci bezpráví a mezery v legislativě, které přivedly obyvatele Lhenic do závažného zdravotního rizika,“ vyjadřuje se Jan Podlaha z Lhenic, který na možná zdravotní rizika vyplývající z přítomnosti nezabezpečených odpadů upozornil i Arniku.
Na konci 90. let se stal prostor bývalého JZD ve Lhenicích prostředím pro likvidaci stavebních odpadů a zemin obsahujících vysoce toxické perzistentní organické polutanty (POPs). Do areálu byly společností Enviro Technonology Today navezeny zeminy s polychlorovanými bifenyly (PCB) ze sanované obalovny živičných směsí v Milevsku, transformátorové oleje i samotné transformátory a kondenzátory. Společnost několik let po spuštění provozu vstoupila do konkurzu a ponechala velkou část odpadů na otevřeném prostranství, které je přístupné lidem a vystaveno působení větru a deště.
„Praktiky, kdy odpadová firma inkasuje velké peníze ze státního rozpočtu na dekontaminaci nebezpečných odpadů ze starých zátěží a posléze vstoupí do konkurzu, aniž by je vyčistila, z Čech známe. V případě vysoce toxických látek jako je PCB nebo hexachlorcyklohexan, jako je tomu v případě Lhenic, je nezbytné, aby vzal problém do rukou stát a zajistit chemickou bezpečnost obyvatel. Jak se ukazuje, nástroje pro to má. Doufáme, že dotace obsáhne likvidaci zemin, olejů i uskladněného zařízení s PCB. Doufáme, že odpad bude zlikvidován některou z nespalovacích technologií. Pokud se naveze do spalovny povede to ke vzniku dalších nebezpečných látek s podobnými vlastnostmi jako PCB, a to dioxinů,“ apeluje vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
„Případ Lhenic na Prachaticku nebo Hůr na Českobudějovicku by měl být pro státní orgány poučením, díky kterému v budoucnu nedojde k tvorbě nových ekologických zátěží a nezodpovědnému nakládání s nebezpečnými odpady. Udělování povolení pro provoz obdobných krajně rizikových zařízení by mělo být posuzováno v otevřeném procesu za účasti veřejnosti, což minimalizuje prostor na korupci,“ shrnuje poučení z jihočeských případů Jitka Straková.
Poznámky:
1) Perzistentní organické látky (POPs): http://arnika.org/pops
2) Polychlorované bifenyly (PCB): http://arnika.org/polychlorovane-bifenyly-pcb
3) Dioxiny: http://arnika.org/dioxiny
4) Hexachlorcyklohexan (HCH): http://arnika.org/hexachlorcyklohexan-hch
5) DDT: http://arnika.org/dichlordifenyltrichloretan-ddt
6) Studie „Aktuální znečištění a šíření kontaminace perzistentními organickými polutanty
z areálu skladu nebezpečných odpadů
ve Lhenicích“; Mgr. Et Mgr. Václav Mach, Ph.D.
Realizováno za finanční podpory Ministerstva životního prostředí. Nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
