Premiér v demisi Andrej Babiš ve svých prohlášeních obviňuje ekologické nevládní organizace z účelového blokování výstavby důležitých projektů infrastruktury. Přesto zatím neposkytl žádný konkrétní důkaz. Arnika proto premiéra vyzývá, aby zveřejnil statistiky nebo přehled případů, v nichž podle něj občanská sdružení blokují tyto stavby. Podle dostupných analýz není příčinou zpožďování výstavby činnost nevládních organizací, ale chyby úřadů.
Andrej Babiš v nedávné době zpochybnil právo veřejnosti účastnit se rozhodovacích procesů a připomínkovat plánované stavby hned několikrát. Konkrétně se jedná o jeho výroky v souvislosti s výstavbou základní školy v Přezleticích, kde se podle Babišových slov údajně ekologická organizace dohodla s developerem a blokuje výstavbu základní školy. Dále pak premiér v demisi uvádí údajné blokování výstavby v Česku na příkladu rekonstrukce dálnice D1 a dalších dopravních staveb. Arnika proto v otevřeném dopise žádá premiéra, aby doložil svá tvrzení důkazy.
„Ať Andrej Babiš zveřejní statistiky nebo jiné podklady, ze kterých vyplývá, že občanské spolky v České republice brání výstavbě. Nevylučujeme, že mohou existovat jednotlivé případy, kdy někdo zneužije zákon. Nevíme však o tom, že by docházelo k systematickému zneužívání občanských sdružení. Naopak můžeme uvést celou řadu příkladů, kdy se účastí ve správních řízeních podařilo dosáhnout zlepšení projektů a dospět ke kompromisu výhodnému pro všechny zúčastněné strany,“ komentuje výroky Martin Skalský z Arniky[i].
Arnika vyzvala premiéra, aby se zasadil o objektivní sledování účasti občanských spolků ve správních řízeních. Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož kompetence agenda spadá, totiž nevede statistiku, která by umožnila ověřit, zda jde v případech údajného blokování staveb o systémový problém nebo jednotlivé excesy. Jediným zdrojem faktických informací je analýza Masarykovy univerzity v Brně s názvem Účast spolků v územních řízeních vydaná v roce 2014. Ta dochází k závěru, že občanské spolky se účastní jen nepatrného zlomku správních řízení. Neexistují žádné důkazy o tom, že ve významném počtu územních řízení dochází ke zneužívání práv a zdražování výstavby nebo dokonce vydírání investorů za účelem získání majetkového či jiného materiálního prospěchu.
Autorka analýzy, právnička Vendula Zahumenská tvrdí: „V případě rozhodování o velkých projektech infrastruktury má účast veřejnosti velký význam především při odhalování nezákonných procesních postupů stavebních úřadů. To se prokázalo u konkrétních dopravních staveb, například rozhodnutí pro rychlostní silnici R 52 opakovaně trpěla řadou nedostatků a zásadními pochybeními ze strany úřadů. Soudy rušily rozhodnutí kvůli těmto chybám, nikoli v důsledku účasti veřejnosti.”
Podle Martina Skalského z Arniky obyvatelé znají podmínky daného místa a jsou schopni kvalifikovaně připomínkovat nové záměry. Díky zapojení občanů se často podaří odstranit technické nedostatky projektů, upozornit na opomenuté aspekty nebo napravit nezákonné postupy či odhalit případy korupce. V loňském roce však poslanci schválili novelu několika zákonů, což od počátku letošního roku způsobilo výrazné oslabení práv lidí vyjadřovat se ke stavbám a dalším projektům.
Poznámky pro editory
[i] Arnika zveřejňuje příběhy lidí, kteří zachránili své město či obec. Díky zapojení místních obyvatel do rozhodovacích procesů se v minulosti v celé řadě případů podařilo zabránit zbytečnému poškození životního prostředí a poškození zájmů majitelů domů a bytů. Ve Skutči například obyvatelé zachránili park, v Úvalech u Prahy zabránili nezákonnému rozšiřování lisovny nebo v Brně upozornili na protiprávně postavený market. Příběhy a videa o některých případech si můžete přečíst či prohlédnout zde:
http://arnika.org/arnika-zverejnuje-pribehy-lidi-kteri-zachranili-sve-mesto-ci-obec
