Úroveň kontaminace životního prostředí v severní Arménii je předmětem nové výzkumné studie odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Spolu s českou organizací Arnika tým shromáždil vzorky půdy a sedimentů, které nyní v univerzitních laboratořích analyzují na obsah toxických látek. Výsledky výzkumu by měly být publikovány v listopadu roku 2018.
Vzorkování proběhlo v provincii Lorri, vůbec nejznečištěnějším arménském regionu. V oblasti působí metalurgické závody včetně továrny na tavení mědi v Alaverdi a závodů na těžbu rudy neželezných kovů v Teghutu a Achtale.
„Během terénní práce jsme pozorovali neobvyklé věci,“ vysvětluje koordinátorka projektu Nikol Krejčová z Arniky. „Řeky s šedou, modrou nebo žlutou vodou, poškozené listy stromů nebo jemný popílek. Otázkou je, zda a jak jsou tyto jevy spojené se znečištěním životního prostředí způsobeným pravděpodobně alaverdskou továrnou a kouřem, který se šíří do údolím včetně okolních vesnic,” vysvětluje Krejčová.
Akademici z pražské Vysoké školy chemicko-technologické, Ing. Marek Šír, Ph.D a Martin Bystrianský, analyzují nashromážděné vzorky s cílem poskytnout místním obyvatelům, organizacím i arménské vládě spolehlivá vědecká data.
Výzkum a zákony
Cílem studie je poskytnout spolehlivá data a napomoci tak vzniku potřebné legislativy, líčí Nikol Krejčová. „Situaci by výrazně pomohly přijatelnější a bezpečnější právní předpisy v oblasti životního prostředí, v takovém případě nebude nutné zavírat dotyčné průmyslové podniky,“ vysvětluje a doufá, že se toho cíle podaří dosáhnout díky spolupráci s arménskými partnerskými organizacemi.
Jednou z nich je nevládní iniciativa Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (AWHHE), jejíž ředitelka Elena Manveljan výzkum českých specialistů vítá. „Projekt má velký význam pro místní obyvatele a jejich budoucnost. Lidé žijící v znečištěných oblastech budou moci žádat příslušné státní orgány o řešení problému, případně se obrátit na mezinárodní soud, pokud výsledky analýz prokážou, že úroveň znečištění překračuje normy. Velmi oceňujeme výzkumnou iniciativu spolku Arnika, který má v této oblasti zkušenosti přímo v Arménii, ale i v jiných zemích světa,“ svěřuje se Manveljan.
Jak uvedla Inga Zarafjan, vedoucí informačního portálu EcoLur, který se na projektu také podílí, organizace pro místní obyvatele a novináře uspořádaly také semináře o zapojení do rozhodovacích procesů „Přednášky pro aktivisty z Alaverdi, Achtaly. Šnogu a Teghutu ukázaly, že lidé bedlivě očekávají výsledky analýz znečištění provedené v bezprostředním okolí jejich bydlištěkteré čeští odborníci právě provádějí,“ uvedla Zarafjan.
„Místní obyvatelé doufají, že výzkum prováděný týmem, který má zkušenosti s problematikou chemické bezpečnosti, jim pomůže podložit odůvodnit jejich požadavky na společnost Teghut CJSC a také směrem k vládě Arménské republiky v otázce odpovědnosti za znečištění jejich vesnic. Tato studie by měla pozvednout komunikaci v rámci odpovědných orgánů na novou úroveň,“ dodává Zarafjan.
FOTOGALERIE: V Arménii mezi tisíciletými kláštery a nebezpečnými doly
Ekologická situace není v Arménských regionech zdaleka ideální a zlepšení, jejichž očekávání s sebou přinesla letošní sametová revoluce, na sebe s největší pravděpodobností nechají dlouho čekat. Silva Ayvazjan z Aarhuského centra v Jerevanu proto k projektu uvedla: „Občanské iniciativy činné v oblasti životního prostředí projekt realizovaný v regionu Lorri za podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky vítají a jsme přesvědčení, že výsledky chemických analýz vzorků budou v potenciálně znečištěných oblastech využity a pomohou změnit situaci k lepšímu a zachovat tamní krásné přírodní bohatství pro dobro lidí.“
Výzkum je součástí projektu "Zapojování občanské společnosti do rozhodování o těžbě surovin v Arménii", který je podpořen Programem transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
