Zásadní omezení práv občanů hrozí při pátečním schvalování novely stavebního zákona v parlamentu. Úprava legislativy, kterou navrhla vláda, sice zpřesňuje postavení takzvaných autorizovaných inspektorů, zároveň však ztěžuje lidem, aby se vyjadřovali ke stavbám, které mohou velmi významně ovlivnit kvalitu jejich života. Nemohli by například připomínkovat riziko vysoké prašnosti nebo hluku z továren a dalších provozů (1). Účast veřejnosti přitom výrazně přispívá k transparentnosti při rozhodování úřadů a brání tak korupci (2). Zelený kruh, Arnika i další neziskové organizace varují před pokusy některých poslanců o vyloučení občanů z rozhodování. Petici proti omezování práv už podepsalo na dva a půl tisíce lidí (3).
Poslanecké pozměňovací návrhy, které přinášejí omezení práv, kritizuje i zástupkyně veřejného ochránce práv RNDr. Jitka Seitlová. „Veřejnost a neziskové organizace jsou neprávem viněny, že neúměrně protahují stavební projekty. Jenže pokud nakonec soud v kterémkoli případě zruší rozhodnutí, jedná se o pochybení úředníka, který jej vydal, nikoli občanů. Nevládní organizace a široká veřejnost významně přispěly ke zlepšení činnosti úřadů a kvalitě vydávaných rozhodnutí. Omezení práva občanů na účast v řízení by bylo významným krokem zpět, krokem, který by zvrátil to, čeho jsme v devadesátých letech dosáhli. Krokem pryč z právního státu, kde mají lidé šanci domoci se práva,“ konstatovala Seitlová. Jedna ze změn by dokonce měla proběhnout takzvaným přílepkem, proti nimž se už v minulosti postavil Ústavní soud.
„O délce i výsledku řízení rozhoduje výhradně úřad a zákonné lhůty. Napadenému chybnému rozhodnutí soudy zpravidla nepřiznávají odkladný účinek. Omezení druhu podávaných připomínek by samozřejmě neurychlilo ani jedinou stavbu,“ konstatuje Daniel Vondrouš, expert Zeleného kruhu.
Hospodářský výbor sněmovny navrhuje, aby občané směli vznášet připomínky pouze k vlivu projektů na vzhled krajiny, chráněné druhy zvířat a rostlin či veřejnou zeleň, nikoliv už k jejich vlivu na zdraví a kvalitu života lidí (1).
Neziskové organizace se především obávají dalšího pokusu o okleštění občanských práv. Zákon o ochraně přírody a jeho paragraf zaručující účast občanských sdružení přestál už šest přímých útoků (4), včetně pokusu o jeho úplné zrušení. Napadali jej během tří různých volebních období poslanci a poslankyně pravice, levice i středu. „Naše analýza prokázala, že více než polovina pozměňovacích návrhů vede ke zhoršení kvality životního prostředí. Často jsou předkládány obsáhlé desetistránkové pozměňovací návrhy, ve kterých se zákonodárci mají problém zorientovat,“ upozornil Vondrouš.
Stáhněte si: Občané sobě >>
Vybrané příklady, kdy se lidem podařilo díky účasti ve správních řízeních doslova zachránit krajinu nebo svou obec, shrnuly nevládní organizace do samostatné publikace.
Existuje mnoho příkladů, kdy účast veřejnosti v rozhodovacích procesech pomohla napravit chyby úřadů, vedla ke zlepšení životního prostředí měst či obcí nebo k záchraně krajiny či vzácných částí přírody. Zvyšuje také obecný zájem místních lidí o prostředí, ve kterém žijí, a o veřejné dění. „Účast veřejnosti ve stavebním řízení je důležitá a v demokratickém státě naprosto nutná věc. Zákony jsou od toho, aby pro tuto účast stanovily jasná a zřetelná pravidla, která mají zajistit, aby účast veřejnosti byla co nejúčinnější. V žádném případě nemá být omezována,“ vyzdvihl ředitel Centra pro otázky životního prostředí prof. Bedřich Moldan.
Nevládní organizace Arnika, Ekologický právní servis nebo Nesehnutí evidují celou řadu případů, kdy občané účastí v územních a stavebních řízeních dosáhli významné úpravy staveb. V naprosté většině se rozhodování úřadů účastní malá místní sdružení občanů přímo ze sousedství chystaných staveb obchodních center, parkovišť, skladů a továren. Přejí si zachování či náhradu parků a dětských hřišť, ve stavebních řízeních se snaží omezit zejména hluk a prach při výstavbě. „Ročně vydají stavební úřady v průměru téměř 140 tisíc stavebních povolení. Občanská sdružení nevedou přesnou statistiku, kolika z nich se zúčastnila, bude to však přibližně 1-2 %,“ odhaduje Martin Skalský. „I ta nejaktivnější sdružení se však odvolají tak v každém desátém případě, který sledují, protože často se svými připomínkami uspějí nebo prostě nemají výhrady. Žaloby podávají ještě méně často. Přesto tato promile kauz, které pro jistotu ani neeviduje, posloužila hospodářskému výboru jako záminka pro návrh plošného zákazu účasti,“ podotkl Skalský.
Neziskové organizace dále kritizují navržený legislativní přílepek, který průmyslovým stavbám a skladištím uděluje výjimku z povinnosti platit za zábor kvalitní zemědělské půdy (5). Doporučují poslankyním a poslancům, aby hlasovali také proti zrušení povinnosti hlavního města Prahy připravovat zásady územního rozvoje a konzultovat je s veřejností (6).
Poznámky:
(1) Vládní návrh a pozměňovací návrhy ve zkratce:
Vládní návrh zákona účast veřejnosti zbytečně komplikuje, ale v zásadě zachovává. Zároveň zlepšuje institut autorizovaných inspektorů tím, že umožňuje jejich kontrolu úřady i veřejností. Jde o návrh označený A31 ze souboru všech pozměňovacích návrhů, který najdete na http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=95906
V současné době přitom stavební úřady běžně uznávají připomínky týkající se prašnosti či hluku. Uvedený pozměňovací návrh by to zakázal. Navíc jde o novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny, který věcně nesouvisí s projednávaným vládním návrhem novely stavebního zákona – tedy o tzv. legislativní přílepek, o němž by podle Ústavního soudu poslanci vůbec neměli hlasovat.
Ministerstvo pro místní rozvoj původně připravilo novelu stavebního zákona v podobě, která by občany prakticky vyšachovala z rozhodování o stavebních záměrech. Nedokázalo přitom zdůvodnit názor, že občané podáním připomínek protahují a blokují rozhodování úřadů. Po kritice nevládních organizací i odborníků z Legislativní rady vlády byl ale návrh přepracován.
(2) Bližší informace najdete na webu Arniky i Zeleného kruhu.
(3) Petici mohou lidé dále podepisovat na http://arnika.org/petice-nenechme-se-vybagrovat
(4) Celá historie útoků je pro přehledně k dispozici na http://arnika.org/historie-utoku
(5) Podrobnosti v tiskové zprávě http://www.zelenykruh.cz/cz//a-znovu-protiustavni-prilepek-pro-snadnejsi-likvidaci-krajiny/
(6) Doporučení nevládních organizací pro hlasování Poslanecké sněmovny:
K1-K7 pro efektivnější účast občanů
A31 proti omezení účasti občanů i pravomocí ČIŽP
B39, G, H proti protiústavní přílepek k zemědělskému půdnímu fondu
CH1-CH2 proti zrušení povinnosti Prahy připravovat zásady územního rozvoje a konzultovat je s veřejností
