Když výrobek nebo obal z PVC doslouží, nastává problém, jak jej bezpečně zlikvidovat. „Vzhledem k obsahu některých látek: těžkých kovů (2), ftalátů, adipátů by PVC podle nás mělo být řazeno mezi nebezpečný odpad. Praxe je ale jiná. Tento plast končí jako komunální odpad na skládkách nebo ve spalovnách, kde se z něho mohou uvolňovat nebezpečné látky“ upozorňuje vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Ing. Miroslava Jopková.
Na skládkách se z PVC uvolňují nebezpečné látky postupně a mohou kontaminovat skládkové vody, i plyn, který se zde tvoří. Při náhodných požárech (3) skládek, například minulý víkend hořel odpad v Košťálově na Semilsku, vznikají toxické dioxiny. Ani řízené spalování polyvinylchloridu ve spalovnách není bez rizika. „Do škváry a popílku ze spaloven se z PVC dostávají těžké kovy. Navíc spálením PVC často vznikne více odpadu než se spálí samotného plastu. Hořením PVC totiž vznikají agresivní spaliny, pro jejichž čištění je nutné vyšší množství přídavných látek (4),“ uvádí Jopková.
Kromě varování je na plakátech také symbol označující PVC (5). Ten je podle Jopkové důležitý pro jeho správnou likvidaci: „PVC narozdíl od jiných plastů nepatří do žlutého kontejneru na plast, neboť díky svému složení poškozuje jejich recyklační proces. Například 1 plastová láhev z PVC může znehodnotit recyklaci 30 – 50 tis. lahví z PETu,“ vysvětluje Jopková. „Výrobci však už bohužel nemají povinnost uvádět, z jakého plastu je obal vyrobený. Zrušilo ji Ministerstvo životního prostředí před dvěma roky. V případě neznačného zboží lidé nejenom, že neví, co nakupují, ale vlastně ani nemohou správně třídit plastový odpad,“ dodává Jopková.
Třetí a tedy i poslední ze série plakátů uzavírá plakátovou kampaň sdružení Arnika, která si vzala za cíl přiblížit spotřebitelům rizika spojená s výrobou, používáním a likvidací PVC. „Naše aktivity zaměřené na PVC tím však v nekončí. V těchto dnech například provádíme ve spolupráci se studenty děčínského gymnázia dotazníkový průzkum, který má zjistit, nakolik se spotřebitelé v problematice PVC orientují. Také přímo spolupracujeme na náhradě PVC v lounské nemocnici a v místních mateřských školkách,“ uzavírá Repeš.
„Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.“
