Odborníci z Arniky odebrali vzorky ryb a sedimentů z povodí dvou různých řek a v obou povodích odhalili znepokojivé koncentrace toxických látek. Obě řeky a především lokality, kde byly ryby odloveny, mají jednu podstatnou spojitost – Labe v Ústí nad Labem i Odra v Ostravě jsou totiž dlouhodobě zatíženy průmyslovým znečištěním. Vzorky ryb z Labe téměř čtyřikrát překračují evropský hygienický limit pro polychlorované bifenyly (PCB). Stejné ryby obsahovaly i nadlimitní množství dioxinů a nejsou tak vhodné ke konzumaci. Z Odry v Ostravě pak byly odebrány vzorky sedimentů, které obsahovaly zvýšené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). Tyto výsledky doplňují závěry související studie, kterou Arnika publikovala koncem minulého roku. Ta upozornila na znepokojující environmentální kvalitu Labe a Bíliny v důsledku průmyslové činnosti.
Celou studi si můžete přečíst zde >>
„Chemické analýzy potvrdily, že toxické látky zjištěné v minulém roce v plaveninách a sedimentech v Labi a Bílině se dostaly i do ryb. Cejni chycení koncem minulého roku v Labi pod střekovským zdymadlem obsahovali třetí nejvyšší koncentraci dioxinů zjištěnou v ČR za posledních patnáct let. Současně koncentrace polychlorovaných bifenylů překročila v analyzovaném vzorku ryb 3,8krát evropský hygienický limit pro jejich obsah ve sladkovodních rybách. Ty by se tedy z hlediska ochrany zdraví neměly vůbec konzumovat,“ rozvádí výsledky Mgr. Jitka Straková, odbornice Arniky na toxické látky.
PCB a dioxiny jsou obtížně rozložitelné látky, které se v přírodě běžně nevyskytují a v prostředí přetrvávají velmi dlouho. Vzhledem k jejich schopnosti hromadit se v lidském organizmu či živočiších vůbec a způsobovat řadu závažných zdravotních problémů se je pokouší z průmyslových procesů a částečně i z prostředí odstranit Stockholmská úmluva. Mezi dlouhodobé aktivity Arniky patří právě prosazování důsledného dodržování zásad úmluvy, především v oblasti odpadů a vyčištění kontaminovaných míst i starých ekologických zátěží.
Z Odry byli v Ostravě vyloveni tloušti a okouni, v jejichž tkáních se objevily polycyklické aromatické uhlovodíky. Výsledky korespondují s analýzami říčních usazenin, které odhalily, že koncentrace PAH v sedimentech pod soutokem Černého potoka a Odry překračují legislativní kritéria pro aplikaci na zemědělský půdní fond. Vybagrované usazeniny tak například rozhodně nelze použít jako hnojivo. V případě, že by se tento sediment stal odpadem, nemohl by být použit ani jako vrchní vrstva skládky. Potenciálním zdrojem PAH v Černém potoce a Odře je průmyslová zóna v Ostravě-Přívozu, kde byla v minulosti provozována koksárna.
„Světová zdravotnická organizace (WHO) vyjadřuje toxicitu látek ze skupiny dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB) pomocí takzvaného toxického koeficientu. Výsledné hodnoty jsou vyjádřeny jako toxický ekvivalent a umožňují porovnat toxický efekt vzorků s různým složením jednotlivých zástupců dioxinů a PCB. Dle legislativy Evropské unie by ryby uváděné na trh neměly obsahovat více než 3,5 nanogramů dioxinů na kilogram svaloviny (ng/kg) a více než 6,5 ng/kg dioxinů a jim podobným PCB vyjádřených právě toxickým ekvivalentem. Ve vzorku ryb z Labe je první z hodnot 4,8 ng WHO-TEQ/kg svaloviny a druhá 15,6 ng WHO-TEQ/kg svaloviny ryb. V obou uvedených parametrech tedy naše vzorky překračují limitní koncentrace těchto toxických látek pro uvedení sladkovodních ryb na trh, a proto by se rybáři měli vyvarovat jejich konzumace“, vysvětluje autor studie Václav Mach.
Odborníci z Arniky celkem analyzovali patnáct směsných vzorků říčních sedimentů a čtyři směsné vzorky ryb z různých lokalit v České republice s cílem získat údaje o zatížení říčních ekosystémů tzv. perzistentními organickými polutanty. Lokality odběrů se nacházejí v pěti oblastech, které byly cíleně vybrány v blízkosti potencionálních zdrojů kontaminace. Široká škála sledovaných látek zahrnovala polychlorované bifenyly, dioxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky, perfuorované sloučeniny a bromované zpomalovače hoření. „Nejvíce znečištěnou ze sledovaných oblastí je povodí Labe v Ústí nad Labem. Vzorek ryb z této lokality překračuje hygienické normy pro potraviny z hlediska obsahu dioxinů a PCB a z hlediska znečištění vodních ekosystémů překračuje limity i pro perfluorované látky a bromované zpomalovače hoření,“ uzavírá Jitka Straková.
Cílem monitoringu a studie bylo především přispět k povědomí o znečištění českých toků nebezpečnými perzistetními organickými látkami. Odběry vzorků a jejich analýzy jsou součástí projektu Voda živá, kterým chce Arnika veřejnost upozornit na důležitost ochrany vody a na ni vázaných ekosystémů. Zveřejnění výsledků studie je vyvrcholením projektu. Kromě sledování environmentálního stavu řek se v něm Arnika zaměřila i na vzdělávací aktivity. „Děti ze základních a středních škol jsme do ochrany vody zapojily hravou formou a to prostřednictvím interaktivní soutěže, které se zúčastnilo téměř padesát základních a středních škol. Domnívám se, že výchova k ochraně vody mezi dětmi by měla být v dnešní době, kdy se čistá voda stává vzácností i v globálním měřítku, součástí školní výuky,“ dodává Kamil Repeš, vedoucí projektu Voda živá.
V ústeckém kraji se soutěže zúčastnilo hned šest středních a jedna základní škola. Tým z Gymnázia Roudnice se celkově umístil na skvělém čtvrtém místě.
www.fondnno.cz - www.eeagrants.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
