Arnika sestavila každoroční statistiky kácení a výsadby stromů podél silnic v českých a moravských krajích. Výsledky opět potvrdily neblahý trend, protože počet pokácených stromů převládá nad vysazenými. V souhrnu za celou Českou republiku byly za každé tři pokácené stromy navráceny do krajiny pouze dva nové. Z naší krajiny mizí jeden z jejích typických prvků, aleje podél cest. Přicházíme tak nejen o cenné biotopy a historické dědictví, ale také o přirozenou ochranu před extrémními projevy změny klimatu. V roce 2016 se nejvíce sázelo ve Středočeském kraji, kde jeden pokácený strom nahradili silničáři devíti novými. Z dlouhodobého hlediska se téměř rovnocenný poměr mezi kácením a novou výsadbou daří udržovat v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Jednoznačně v neprospěch stromů podél silnic hovoří údaje z Jihočeského, Královehradeckého a Plzeňského kraje.
Podívejte se na infografiku s přehledem kácení v jednotlivých krajích >>>
V roce 2016 správci komunikací podél českých silnic pokáceli 13 227 stromů a vysadili 8773. Od roku 2003 tak od silnic zmizelo už více než 217 000 stromů a vysazeno bylo přitom jen asi 130 500.
„Každý rok si touto dobou připomínáme, že stromy k cestám v české krajině patří. Neradostný stav doprovázíme údaji, které dokládají, že kácení u silnic stále převažuje nad výsadbou nových stromů. Od letošního roku se snad blýská na lepší časy. Vláda přijala plán adaptace na změnu klimatu[i], ve kterém systematickou výsadbu kolem silnic přímo požaduje,” říká RNDr. Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy z Arniky[ii].
Správně vysazované a udržované stromy podél silnic jednoznačně chrání silnice před extrémními výkyvy počasí, které poslední dobou zažíváme čím dál častěji. Během tropických dní chrání povrch vozovky před poškozením horkem, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu, v zimě chrání před silnými větrnými poryvy a sněhovými jazyky.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy mají nyní za úkol připravit metodiku pro správce komunikací. Na silničářích pak bude výběr a výsadba dřevin ve vhodné vzdálenosti podél silnic, jejich inventarizace a údržba. Ministerstva mají navíc připravit vhodné finanční nástroje na výsadbu a následnou péči a dokonce i na výkupy silničních pomocných pozemků ve veřejném zájmu na obnovu a rozvoj silniční doprovodné a funkční vegetace[iii].
“Po těchto opatřeních voláme se zástupci některých krajských správ silnic už od roku 2013, kdy jsme na konferenci Aleje 2013 společně přijali Uherskohradišťskou deklaraci o ochraně alejí[iv],” dodává Klemensová.
Arnika z údajů za období 2014-2016 dále zjistila, že 90 % z nově vysázených stromů roste skutečně kolem silnic. Reálné údaje o pokácených stromech jsou však značně pesimistické a stromů v krajině naopak ubývá. V samotném roce 2016 nejvíce stromů kolem silnic padlo v Jihočeském (2562 pokáceno, 482 vysazeno), Pardubickém (1154 ku 209), Plzeňském (1115 ku 101) a Královehradeckém kraji (1069 ku 169). Výsledky Jihočeského, Plzeňského i Královehradeckého kraje vycházejí dlouhodobě výrazně ve prospěch kácení.
Nejoptimističtější čísla dostala Arnika ze Středočeského kraje, kde od silnic zmizelo 251 stromů a vysázeno bylo neuvěřitelných 2450. Výsadby u silnic převažují nad kácením u silnic i v Olomouckém kraji (1369 pokáceno, vysázeno 1771). V podstatě vyrovnaný poměr vykázaly kraje Liberecký (362 ku 393), Jihomoravský (999 ku 1083) a Moravskoslezský (736 ku 720).
“Návrat stromů do krajiny už není pouze přáním ochránců přírody, ale přímo požadavkem posvěceným českou vládou. Je však otázkou, v jakém časovém horizontu dojde k jeho naplnění. Doufejme, že statistiky v následujících letech přinesou mnohem radostnější údaje,” komentuje situaci mluvčí Arniky Jiří Kaňa.
[i] Akční plán na webu je k dispozici na webu Ministerstva životního prostředí.
[ii] Arnika chrání aleje již řadu let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“ požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo již více než 36 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Přesto je ochrana alejí stále nedostatečná.
Arnika usiluje o změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny tak, aby bylo možno aplikovat ustanovení o odvodech (§ 9 odst. 3 zákona), které má umožnit obcím vytvořit fond pro financování výsadby a údržby dřevin.
V tomto roce Ministerstvo životního prostředí připustilo vyloučení veřejnosti z ochrany dřevin v případě stavebních záměrů povolovaných stavebním úřadem. Týká se to také rekonstrukcí silnic ve správě krajů, podél kterých roste velká část našich alejí a stromořadí. Arnika proto vyzvala ministerstvo, aby vydalo ještě letos metodickou instrukci pro orgány ochrany přírody, ve které by zdůraznilo zbývající práva veřejnosti. Požadujeme také, aby ministerstvo metodicky vedlo podřízené orgány ochrany přírody tak, aby dopad neblahé změny v legislativě na zeleň v krajině byl co nejmenší.
[iii] úkol 23.1.1 Revidovat možnosti a připravit návrh souboru finančních nástrojů (např. dotačních titulů) na výkupy silničních pomocných pozemků ve veřejném zájmu pro účely obnovy a rozvoje silniční doprovodní a funkční vegetace (s ohledem na bezpečné vzdálenosti od navrhovaných i stávajících dopravních komunikací)
úkol 23.1.2 Zpracovat metodický pokyn (pro správce komunikací a orgány ochrany přírody) údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu (inventarizace, monitoring, zakládání, péče a další)
[iv] Na webu Arniky najdete více informací o Uherskohradišťské deklaraci z konference Aleje 2013.
