Green City Tower v Michli

Okolí stanice metra Budějovická již dnes neoplývá zrovna nápaditými stavbami – skleněná okna kanceláří uvidíte všude, kam se podíváte. Okolní ulice jsou přeplněné auty celý den. Další kanceláře v Administrativním centru Budějovická, jak zní oficiální název Green City Tower,[1] by nepochybně znamenal stovky další aut. Počítá se totiž s novými 850 zaměstnanci, kteří budou od svých stolů shlížet na Budějovickou. Podle dokumentace k posouzení EIA by měla stavba stát na téměř tisícovce metrů čtverečních a všechna podlaží by dohromady dala téměř 20 345 m2.

Územní plán krapet nafoukneme

Pozemek, na kterém má City Green Tower vyrůst, původně vlastnila Praha. Ta ho však se souhlasem někdejšího starosty Prahy 4 Pavlem Horálkem prodala. Podle územního plánu je lokalita určena pro smíšenou zástavbu, jeden druh využití pozemku (tj. kupř. pro administrativní účely) nesmí přesáhnout 60%. To však City Green Tower není schopna splnit. Je mnohem rozsáhlejší, ale developerovi se podařilo získat souhlas s tzv. výjimečně přípustným využitím území. Při rozhodování o tom, zda umožnit či neumožnit výjimečně přípustné využití lokality musí úřad zvažovat polohu záměru a také jeho rozsah a kapacitu ve vztahu k místním podmínkám. Ve své podstatě se totiž výjimečně přípustné využití území rovná nadměrnému zatížení lokality.

Institutu plánování a rozvoje, který dává vyjádření k podobným zásahům, zpočátku vadilo,[2] že je stavba hrubě předimenzovaná, a že je v kolizi s jinými plány na využití ulic Olbrachtova, Vyskočilova a Budějovická, kterými měly jezdit tramvaje. Navíc spolu s výstavbou Green City Tower zmizí kus veřejného prostoru. Svoje stanovisko však IPR přehodnotil.

Vyjádření občanů jsou pomýlená

V průběhu posuzování záměru z hlediska vlivů na životní prostředí[3] byla magistrátu doručena stanoviska občanských iniciativ a dotčených sousedů. Vyjádření směřoval k různým oblastem – k nadměrné výšce budovy, která i v sousedství podobných administrativních molochů, překračuje dosavadní limity, k navýšení intenzity dopravy (v objektu byla povolena výjimka navyšující počet parkovacích stání, která mají být v pěti podzemních podlažích) nebo k emisím a hlukovému zatížení lokality. Doprava má podle plánů vést ulicí Ješetickou, která prochází mezi přilehlými obytnými domy. Všechny námitky byly odmítnuty jako nepodstatné, neodůvodněné nebo mylně pochopené. V březnu 2014 developer získal kladné stanovisko. Je z něj zřejmé, že podle zpracovatele dokumentace i podle druhého odborníka, který ji měl posoudit, obrovský kancelářský objekt nebude vlastně znamenat žádnou novou zátěž.

Územní řízení – skončeno?

Po kladném vyřízení procesu EIA se developer pustil do další fáze – územního řízení. To bylo zahájeno v dubnu 2014. Bez zbytečných průtahů bylo v listopadu 2014 vydáno územní rozhodnutí, které dovolilo investorovi téměř vše. Věc ale neskončila. Řada účastníků s realizací záměru nadále nesouhlasila, a proto podali odvolání. Magistrát hl. m. Prahy v únoru 2016 územní rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 4 zrušil.  Březnu 2016 pak stavební úřad řízení přerušil, protože původní žádost nebyla dostatečně podložena a investor má tyto chyby napravit.

Městská část je proti

V mezidobí došlo k výměně politické reprezentace na řadě městských částí – původní souhlas starosty byl vystřídán negativním postojem radnice. Ta podala odvolání proti výše popsanému územnímu rozhodnutí. Starosta Petr Štěpánek k tomu řekl:  „Jedná se o stavební záměr, který má být umisťován do nadlimitně zatíženého území, proto jsem rád, že odmítavé stanovisko podpořili všichni kolegové z rady,“ uvedl starosta Petr Štěpánek (Trojkoalice). „Nechceme na Praze 4 žádné administrativní budovy, které budou zatěžovat okolí a obyvatele naší městské části.“[4]

Podle radnice by měla pozemek odkoupit Praha zpět a vytvořit na něm kvalitní veřejný prostor. Zastupitelstvo již schválilo zahájení jednání ohledně prodeje pozemků.[5] Praha 4 dokonce vytvořila podnět, který by mělo projednat zastupitelstvo hlavního města. Vyzvala Pražany, aby tuto petici podpořili.[6] Nakonec se podařilo získat téměř dvojnásobek potřebných podpisů 1850).[7] Kromě toho právě čtvrtá městská část organizuje plánovací setkání s občany nad dalším osudem oblasti Budějovické.[8]