Louka v Komořanech – z tisíců na miliony

Z louky na stavební pozemky

Příběh komořanské louky se začal psát mnohem dříve – zadání změny bylo schváleno už v roce 2006. Její návrh pak zastupitelé odhlasovali v roce 2010. To, že se zbytečně mění přes 35 000 m2 zemědělské a lesní půdy na stavební pozemky, zřejmě politikům příliš nevadilo. Na rozdíl od nich však nebyla spokojena Praha 12. Ta na sklonku roku 2013 podala proti změně žalobu a dosáhla jejího zrušení městským soudem v Praze. Magistrát se, stejně jako u řady jiných zrušených změn, neváhal proti městské části bránit kasační stížností. Neuspěl. Nejvyšší správní soud v roce 2014 potvrdil, že změna Z 1424 byla nezákonná. Hlavním problémem bylo, že v rámci veřejného projednání došlo k předtím nijak neavízované úpravě kódu míry využití území z hodnoty C na E.  V praxi by to znamenalo, že namísto menších domků může vzniknout sídliště. Soud se proto logicky přiklonil k závěru, že taková změna nemůže proběhnout jen tak, bez řádné přípravy.

Stejný pozemek – cena odlišná

Změna územního plánu zajistila majiteli mnohonásobné navýšení hodnoty majetku. Před rokem 2000 pozemek spravoval Státní pozemkový fond. Louka byla restituována a nový majitel se rozhodl ji prodat.[1] V té době za ni Central Group nabídl něco málo přes 100 000,- Kč a přidal několik milionů po schválení změny.  Skutečná cena pozemku se však po schválení změny pohybovala o několik úrovní výše – na zhruba 150 milionech korun.[2] Vzhledem k tomu, že Praha nikdy nevybírá od developerů žádné úhrady za změny územního plánu a náklady na novou infrastrukturu, která se musí k bytovkám vybudovat, obvykle nese sama, přinesla změna územního plánu Z 1424 Central Group značný zisk, aniž se začalo stavět.

Územní řízení nevyšlo

Poté, co bylo skončeno posuzování vlivů se závěrem, že Obytný soubor Komořanská nebude mít žádné negativní vlivy na své okolí, učinil developer další krok – podal žádost o vydání územního řízení. V létě 2013 se konalo veřejné projednání, kterého se i přes nepříznivé prázdninové datum účastnila řada lidí. Podle radní Daniely Rázkové[3] se občané ve svých námitkách shodli s radou městské části.[4] Místní se samozřejmě nejvíce báli zvýšení hlukové zátěže a znečištění ovzduší. Územní rozhodnutí nakonec nebylo vydáno. Do procesu zasáhl soud, jak je popsáno výše. Po zrušení změny už pozemky nebyly určeny k zástavbě. Z tohoto důvodu byla v roce 2015 stavebním úřadem Prahy 12 zamítnuta žádost Central Group o prodloužení lhůty k doplnění podkladů k územnímu řízení.

Znovu k projednání

Zrušení změny územního plánu soudem nebyl poslední krok celé kauzy, jak by se mohlo zdát. Naopak. Návrh se projednal v jakémsi zkráceném řízení, které je na pražském magistrátu po rozhodnutí soudu o zrušení změny běžnou praxí, ačkoli nemá podklad ve stávajícím znění stavebního zákona. Na podzim 2014, bezprostředně po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu došlo na zahájení řízení o vydání nové podoby změny Z 1424, resp. k pouhému zopakování veřejného projednání.

Na červnovém Výboru pro územní rozvoj v roce 2015[5] i v roce 2016 došlo k dalšímu projednání návrhu na změnu týkající se pozemku v Komořanech. Výbor projednání změny přerušil. Doposud není jasné, co se s územím stane.[6]

Central Group chce dále stavět, ale v menším objemu. Podle současného návrhu má být zachován kód C – paneláky se sem už nevejdou. Celkový rozsah stavby bude asi o polovinu menší.  Městská část v obavě o to, že by se dalším jednáním opět mohl zvýšit koeficient, se zástavbou souhlasila. Potřeba rozšíření zastavitelného území doposud nebyla řádně zdůvodněna.

Central Group přislíbila městské části 10. 000. 000,- Kč na řešení problémů lokálního centra a na infrastrukturu (s městskou částí má být dojednána územně plánovací smlouva, alespoň to vyplývá ze zápisu Výboru z června 2016). Z jiného zápisu Výboru pro územní rozvoj, tentokrát z března 2015 je přitom zřejmé, že stejná společnost vyhrožovala podáním žaloby na náhradu škody ve výši 58 milionů korun. Na podobné náhrady přitom neexistuje žádný nárok, čehož si Central Group musí být vědoma.